Poslanec a předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Bohuslav Svoboda (ODS) Zdroj: ČTK
Momentálně není čas rušit současná opatření proti šíření koronaviru, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Bohuslav Svoboda (ODS). S opozičním poslancem a rovněž členem výboru Juliem Špičákem (ANO) se shodli, že při dominanci nakažlivější varianta omikron postrádá karanténa pro bezpříznakové jedince smysl.
„Všechna opatření by se měla řídit aktuálním stavem. Máme nejvyšší počet pozitivních případů a nemocných, čísla narůstají. Pokud nedojde k zastavení a poklesu křivky, neměli bychom dělat zásadní rozhodnutí. Rušení roušek nepovažuji za správné, i když to mnohé lidi omezuje. Z pohledu lékaře mohu říct, že jejich nošení jde v pohodě zvládnout,“ řekl Svoboda.
Spása jménem omikron? Část odborníků volá po rozvolnění. Ještě není konec, varuje WHO
Zatímco někteří čeští odborníci se nebrání razantnímu uvolnění opatření proti šíření koronaviru, šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus varuje před uspěchaným optimismem. Podle něj aktuálně nejrozšířenější varianta omikron neznamená konec pandemie.
Po zrušení velké části opatření volali v nedělní superdebatě Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS někteří odborníci. „Doba normálu se blíží mílovými kroky. Zásadní opatření by se mohla rozvolnit. Teď už to není o číslech nakažených,“ pronesl epidemiolog Roman Prymula, s nímž souhlasili mimo jiné biochemik Zdeněk Hostomský nebo primářka Kliniky infekčních nemocí v Nemocnici Na Bulovce Hana Roháčová.
Podle Svobody ale není k podobnému optimismu důvod. „Stav hospitalizovaných mírně narůstá, pokles těžce nemocných zůstává stejný. Není náznak, že by se situace lepšila. Budu první, kdo bude volat po rozvolnění, ale musí k tomu být důvod,“ konstatoval poslanec ODS. Za dobré kroky nové vlády pětikoalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů označil zrušení povinného očkování pro vybrané profese nebo rozhodnutí, že pandemický zákon automaticky skončí na podzim roku 2022.
„Vše je připravené, ale uspěchat něco, aniž bychom věděli, že vývoj je příznivý nebo se zastavil, považuji za nezodpovědné,“ dodal Svoboda. K neděli bylo podle dat ministerstva zdravotnictví v Česku hospitalizováno s covidem 2 066 osob, z toho 181 ve vážném stavu. Před týdnem bylo v nemocnicích 1 620 lidí, z toho 202 v těžkém stavu.
Špičák: Karantény jsou nefunkční
Podle člena opozice a místopředsedy výboru pro zdravotnictví Špičáka je potřeba testovat jen pacienty s potížemi a přestat vyhlašovat karantény. „Jsou absolutně nefunkční. Dostáváme se do situace, kdy jsou v ní asymptomatičtí lidé. Roušky takový problém nejsou,“ prohlásil.
V Česku se v současnosti plošně testuje ve školách a firmách antigenními testy, přičemž pokud má zaměstnanec pozitivní výsledek, jde do pětidenní karantény. Podmínkou už není potvrzení PCR testem, ale pokud dotyčný nemá příznaky, sám od sebe test absolvuje a je negativní, karanténa se mu ruší a může zpět do práce.
I když mezi vládou a opozicí často ke shodě nedochází, otázka karantény a plošného testování byla výjimkou. „Názor kolegy Špičáka bych mohl s drobnými výhradami akceptovat. Karanténa se naštěstí zkrátila, ale samozřejmě její efekt není takový, aby byla bezpodmínečně nutná. Bylo by správné o změně diskutovat, obrovsky to zatěžuje školy a pracoviště,“ přiznal Svoboda.
Oba poslanci se také shodli, že pro sjednocení pravidel pro očkované a neočkované je potřeba dojít ke konsensu napříč Evropou, ne-li celým světem. „Neočkovaným jsou omezovány přístupy do zařízení nebo cestování. Problém je v to, že nejen celá Evropa začleňuje toto dělení mezi podmínky vstupu na své území. Musíme se srovnat v tom, co je standard,“ vyzval Svoboda, k jehož názoru se přidal i Špičák.
