Svoboda za uniformu. Jak Rusko verbuje ženy ze Střední Asie do války proti Ukrajině?
Mladá migrantka z Kyrgyzstánu čelí v Rusku brutálním podmínkám ve vězení a těžké volbě mezi dlouhým trestem a službou v ruské armádě. Její příběh odhaluje, jak Moskva využívá migranty ze Střední Asie k doplnění svých vojenských sil, píše web RFE/RL.
Osmnáctiletá migrantka jménem Dilbar, která pochází z Kyrgyzstánu, čeká v ruském Omsku na soud za pašování drog. Ve vazbě prý čelila výhrůžkám vězeňských dozorců, byla bita a mučena elektrickým paralyzérem. Následně stála před těžkou volbou: Jít do vězení na 15 let nebo se připojit k ruské válce na Ukrajině a získat svobodu. Její případ upozornil na to, jak Moskva verbuje ženy ze Střední Asie pro svou téměř čtyřletou válku na Ukrajině, píše web RFE/RL.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Svůdné Ukrajinky kradou polským ženám nápadníky. Inzeráty však mají jeden háček
Rusko hostí miliony migrujících pracovníků z bývalých sovětských republik Střední Asie. Tisíce mužů z těchto oblastí se pravděpodobně připojily k ruským silám na Ukrajině. Někteří byli nalákáni nabídkami lukrativních pracovních míst, jiní, hlavně odsouzení a zadržení, byli nuceni do ruské armády vstoupit. Hlásí se také ženy, i když jejich přesný počet není znám.
„Mami, odpusť mi“
Dilbar, jejíž jméno bylo změněno, aby byla chráněna její identita, by se k nim brzy mohla přidat. „Mami, odpusť mi. Pokud mi dají delší trest, půjdu do války. Tam mi budou platit a za rok budu volná,“ napsala Dilbar v nedávném dopise své matce.
Zatčena byla v říjnu, rok poté, co se přestěhovala do Ruska z kyrgyzského města Oš. Procházela se s přáteli v Omsku, když byla zadržena na základě obvinění z držení drog, které ale doposud odmítá. Aktivisté za lidská práva tvrdí, že středoasijští migranti, včetně žen, jsou často zatýkáni na základě smyšlených obvinění.
Čtěte také
Dilbar bylo řečeno, že může sloužit jako kuchařka v ruské armádě na Ukrajině a za jeden rok práce dostane 2 miliony rublů (asi 530 tisíc korun), což je pro mnoho lidí v Rusku značná částka. „Po dokončení roční smlouvy jí vězeňští úředníci slíbili, že bude propuštěna,“ řekla Dilbarina sestra, která cestovala z Kyrgyzstánu do Omsku, aby se zúčastnila soudních jednání.
Dodala, že svou sestru prosila, aby nepřijímala nabídku vstoupit do ruské armády. „Často slýcháme, že lidé, kteří odjíždějí na Ukrajinu, se nevracejí živí,“ popsala Dilbarina sestra. Podotkla, že jejich otec, který je také migrujícím pracovníkem v Rusku, se v roce 2023 přihlásil do války a nyní je pohřešován.
Nábor odsouzených a zadržených
Rusko rekrutovalo desítky tisíc vězňů, aby bojovali na Ukrajině výměnou za zmírnění jejich trestů. Cílem tohoto kroku bylo posílit počet vojáků v důsledku těžkých ztrát a vyhnout se nutnosti nové mobilizace. Mezi rekrutovanými jsou pravděpodobně stovky žen – jak ruských občanek, tak cizinek. Některé z odsouzených žen byly rekrutovány jako bojovnice, jiné pracují jako kuchařky, uklízečky či zdravotní sestry a zdravotnice.
Ruské úřady se pokusily rekrutovat také Gulbarchin, ženu z Kyrgyzstánu, která si odpykává 12letý trest ve vězení ve městě Vladimir nedaleko Moskvy. Gulbarchin, jejíž jméno bylo také změněno, aby byla chráněna její identita, uvedla, že vězeňští úředníci sestavili seznam potenciálních rekrutů pro válku. „Všichni s dlouhými tresty byli zahrnuti do seznamu,“ napsala Gulbarchin v dopise své rodině na konci roku 2023 a dodala, že se odmítla přihlásit.
Čtěte také
Ezgulik, lidskoprávní organizace se sídlem v Uzbekistánu, uvedla, že obdržela dopisy od příbuzných desítek uvězněných uzbeckých žen, které vězeňské úřady obviňují z pokusu o jejich rekrutaci do války na Ukrajině. Mezi nimi je i Umida, žena, jejíž sestra je uvězněna v Rusku. Řekla, že od své sestry obdržela dopisy, v nichž se uvádí, jak daleko jsou vězeňské úřady ochotny zajít, aby ženy přiměly k odvodu. „Deset dní jim nedávají jídlo, aby zlomili vůli vězeňkyň a přesvědčili je, aby šly do války,“ řekla Umida, která uvedla pouze své křestní jméno. „Některé dívky spáchaly sebevraždu, aby se vyhnuly vstupu do války,“ dodala.
Podvody od náborářů
Ruské úřady nábor žen do bojových rolí popírají a označují jejich službu za dobrovolnou. Ruští představitelé uvedli, že v ruských ozbrojených silách slouží více než 37 500 žen a dalších asi 270 tisíc žen pracuje v armádě v civilních rolích. Ruské ministerstvo obrany však nezveřejnilo údaje o tom, kolik žen, zejména cizích státních příslušnic, bylo vysláno na frontu.
Mirlan Toktobekov, kyrgyzský imigrační právník, řekl, že většina žen ze Střední Asie rekrutovaných Ruskem pracuje v podpůrných rolích, i když některé nakonec skončí v boji. „Ženy mohou být najímány jako kuchařky, zdravotnice, sestry, lékařky nebo na jiné pozice. Jsou ženy, které pracují v týmech opravujících vojenskou techniku. A jsou i takové, které bojují na frontě. Jejich účast je mnohem menší ve srovnání s muži, ale existuje,“ popsal Toktobekov.
Čtěte také
Významná ruská aktivistka za práva vězňů Olga Romanová uvedla, že ženské vězeňkyně jsou náboráři často podváděny. „V ženských věznicích není internet. Vědí jen to, co se ukazuje v televizi. Myslí si, že budou pracovat jako zdravotní sestry. Nechápou, kam ve skutečnosti jdou,“ sdělila Romanová.
Středoasijské vlády opakovaně varovaly své občany před účastí v ozbrojených konfliktech v zahraničí, s tím, že jde o trestný čin, za který hrozí dlouhé tresty odnětí svobody. Dosud se však k soudům dostalo jen několik případů.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Masakr na Ukrajině. Rusko ztratilo nejvíce vojáků od roku 1945 a nezískalo nic, uvádí analýza
vaclav.cerny@iprima.cz
