Protest majitelů restaurací ve městě Neuchatel Zdroj: Profimedia.cz
Ve Švýcarsku proběhne referendum, ve kterém se občané alpské země vyjádří, jestli vládu zbaví moci rozhodovat o zavádění tvrdých opatření proti šíření koronaviru. Organizátorům petice už se povedlo nasbírat potřebný počet podpisů. Pokud by se lidé vyslovili pro omezení vládních pravomocí, stalo by se Švýcarsko zřejmě první zemí světa, kde mohou občané přímo ovlivňovat zavádění koronavirových opatření, informuje web Financial Times.
V září začal ve Švýcarsku platit zákon o COVID-19, který Federální radě (zákonodárný orgán federace, pozn. red.) přidělil rozsáhlé pravomoci při zavádění opatření proti šíření koronaviru. To ale u části společnosti v tradičně liberální zemi vyvolalo značné znepokojení. Není proto překvapením, že organizátoři petice tento týden ohlásili 86 000 podpisů, čímž značně překročili 50tisícovou hranici potřebnou k vyvolání celostátního hlasování o zrušení zákona. Referendum se tak bude konat v červnu a jeho výsledek bude právně závazný.
Negativní test jako vstupenka do kina či hospody. Havlíček poodkryl plán
Můžeme se těšit na film v kině a pivo v hospodě? Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) CNN Prima NEWS nastínil, jaká pravidla by mohla platit, až se čísla v Česku zlepší a země se přesune do čtvrtého stupně protiepidemického systému PES.
„Podle našeho názoru využívá vláda pandemii k zavedení větší kontroly, a ořezává tak demokracii,“ uvedl pro Financial Times Christoph Pfluger, jeden z organizátorů kampaně a člen hnutí Přátelé ústavy. „Dlouhodobé problémy, které z tohoto přístupu (vlády) vyvstanou, budou vážné. Jsme hnutí, které říká, že krizové řízení nelze provést bez vůle panovníka, tedy lidu. Bez lidí nemůžete vládnout,“ pokračuje Pfluger.
Před zářijovým přijetím zákona o COVID-19 mohla centrální vláda v Bernu vydávat pouze nařízení podle zákona o epidemiích. Tyto restrikce však byly přísně časově omezené a navíc jejich schvalování podléhalo dohledu parlamentu. I po schválení zákona ale vláda postupovala v otázkách omezení velice liberálně, a to i díky vlivu silných lobbistických skupin, které upozorňovaly na ekonomické následky, pokud by Švýcarsko přešlo k tvrdším opatřením. Tento postup v mnoha případech doslova dráždil okolní země, například když Švýcaři na rozdíl od jiných alpských států nechali v provozu skiareály, kam mohli jezdit i cizinci.
Postupné utahování šroubů
Švýcarští občané byli zprvu volnějším opatřením nakloněni, i když v listopadovém průzkumu pro státní televizi SRF vyjádřilo 55 % dotázaných obavy z omezení svobody. Třetina respondentů pak byla toho názoru, že povinné uzavření restaurací a barů hodinu před půlnocí je příliš přísné.
Příběhy z první linie: Devět z deseti lidí u nás zemře. Pacienti 70+ mají smůlu
„Devět z deseti pacientů na našem oddělení ARO zemře. Pacienti starší 70 let mají minimální šanci na přežití, tak bereme ty perspektivnější.“ V rámci seriálu Příběhy z první linie přinášíme svědectví studenta lékařské fakulty, který se nebál a otevřeně popsal krutou realitu v jedné z nemocnic v Moravskoslezském kraji.
S rostoucím počtem nakažených ale sílil tlak na vládu, která nakonec rozhodla, že od 22. prosince zavře bary a restaurace po dobu jednoho měsíce úplně. Výjimku dostaly pouze kantony, ve kterých bylo reprodukční číslo pod hodnotou 1 nebo se týdenní průměr počtu nakažených pohyboval pod průměrem celé země.
A tento týden přišla další rána – vláda ohlásila, že od nadcházejícího pondělí musí zavřít také všechny obchody, které neprodávají nezbytné zboží. I proto se kampani za omezení pravomocí vlády věnuje ve Švýcarsku značná pozornost.
Kritici namítají, že než se referendum v létě uskuteční, bude už pandemie pryč. Organizátoři ale argumentují tím, že jde i o precedens, protože porážka zákona v referendu je součástí „větší skládačky“, která má zabránit vládě v nekontrolovatelném omezování svobody i v případě budoucích krizí.
Denní přírůstky nově nakažených koronavirem se nyní ve Švýcarsku pohybují okolo 2 500. To je výrazně méně než během listopadu, kdy počet případů překračoval i hranici 10 tisíc. Od začátku pandemie zaznamenala země podle analytického webu Worldometers téměř půl milionu případů, přičemž zemřelo přes 8 600 lidí.
