Bývalý benediktinský klášter, dnes oblíbený cíl turistů, se rozkládá na břehu řeky Sázavy. Byl vybudován nejen jako centrum duchovního života a opora českého přemyslovského státu. V raném středověku se dokonce stal posledním centrem slovanské vzdělanosti v naší zemi.
V písařské dílně Sázavského kláštera se překládaly rukopisy z latiny do staroslověnštiny. „Založil ho svatý Prokop, který přišel na Sázavu jako benediktinský mnich a shromáždil kolem sebe učedníky. Učil řeholi svatého Benedikta,“ vypráví průvodce klášterem Jaroslav Nykodém.
„Byl od počátku klášterem benediktinů, jejichž otcem byl svatý Benedikt z Itálie. Nazýváme ho otcem západního mnišství. Specialitou sázavského kláštera byla nejenom benediktýnská západní řehole, ale také slovanský jazyk čili dědictví sv. Cyrila a Metoděje. V tom jsou nejrannější dějiny Sázavského kláštera zvláštní,“ upozorňuje kastelánka, Jaroslava Matoušová v pořadu Prima Česko.
Sázavský klášter benediktinských mnichů Zdroj: archiv CNN Prima News
Sázavský klášter a gotický chrám, který by po dostavění býval stejně velký jako Katedrála sv. Víta v Praze. Zdroj: archiv CNN Prima News
Oblouk nedostavěného gotického chrámu. Zdroj: archiv CNN Prima News
Pozůstatky středověké vesnice na klášterní zahradě Zdroj: archiv CNN Prima News
Sázavský klášter při pohledu ze zahrady Zdroj: archiv CNN Prima News
Sázavský klášter benediktinských mnichů Zdroj: archiv CNN Prima News
Sázavský klášter a gotický chrám, který by po dostavění býval stejně velký jako Katedrála sv. Víta v Praze. Zdroj: archiv CNN Prima News
Oblouk nedostavěného gotického chrámu. Zdroj: archiv CNN Prima News
Pozůstatky středověké vesnice na klášterní zahradě Zdroj: archiv CNN Prima News
Sázavský klášter při pohledu ze zahrady Zdroj: archiv CNN Prima News
Čítanka slohů i lidských příběhů s nadějí
První klášter byl postavený ze dřeva a vydržel po celé období působení slovanských mnichů. Jak šel čas, měnila se i podoba konventu a vystřídalo se zde hned několik stavebních slohů. „První dřevěné příbytky našich poustevníků, prvních klášterních mnichů, se v 11. století začaly měnit v románské stavby a posléze v gotické, barokní. Poslední tečku mu dal neorenesanční klasicismus v době po zrušení kláštera Josefem II. Takže Sázavský klášter je takovou čítankou stylů a příběhů životů lidí, které jsou někdy dobré, někdy špatné, ale vždycky mají naději,“ říká Jaroslava Matoušová.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vystěhované Hradištko: Stezka připomíná utrpení tisíců lidí v koncentráku i pravou love story
A tak dnes v areálu Sázavského kláštera můžeme obdivovat třeba gotickou kapitulní síň se Sázavskou madonou, refektář nebo zahrady, které dnes mnohým návštěvníkům slouží jako místo odpočinku. Právě v klášterní zahradě si příchozí mohou prohlédnout zbytky staveb z 11. století. „Zahrada byla středověkou vesničkou běžných lidí, pro které slovanští mniši vystavěli dřevěný kostel pro křtiny, svatby a pohřby. Kostel zasvěcený Svatému kříži pamatuje rok 1070,“ uvádí kastelánka.
Zvonice splněných přání
Nejvýznamnější památkou a svědkem pohnuté historie kláštera je torzo gotické baziliky – původně zasvěcené Panně Marii, z dílny hutě Matyáše z Arrasu. Po husitských válkách se v její stavbě už nikdy nepokračovalo. „Součástí nikdy nedostavěného gotického chrámu, který by byl po dostavení velký jako dnešní katedrála sv. Víta, je i 56 metrů vysoká věž zvonice. Na ní můžou malí i velcí hledat tři hvězdičky vytesané do tří kvádříků z rudé artózy neboli železitého pískovce,“ říká kastelánka.
Stará pověst tvrdí, že pokud bez cizí pomoci najdete tři hvězdičky na zdech věže a budete si něco přát, mělo by se vám to během vašeho života splnit.
Vítězství Prokopa nad ďáblem
Se Sázavským klášterem se pojí celá řada zajímavých legend, třeba ta o Svatém Prokopovi. Podle ní se po příchodu na Sázavu svatý Prokop usadil v jeskyni nad řekou Sázavou, ve které sídlil i ďábel. „Museli spolu vycházet. A tak Prokop řekl, že musejí udělat nějakou soutěž, souboj, a tomu, kdo vyhraje, bude ten druhý sloužit. Nad ďáblem vyhrál Prokop a čert mu musel sloužit,“ vypráví Jaroslav Nykodém.
Svatoprokopská jeskyně je návštěvníkům otevřena jen jednou do roka. Míst spojených s legendami o tomto světci je ale několik, například nedaleká studánka Vosovka. Podle pradávných pověstí došlo právě zde k osudnému setkání poustevníka Prokopa a přemyslovského knížete Oldřicha. Prokop prý utišil žízeň panovníka vodou proměněnou ve víno. Pramen je údajně léčivý a poutníci ho mohou ochutnávat i dnes.
