Tálibán obsadil klíčová afghánská města bleskovou rychlostí, podíl na tom měla mít údajně i rychlá komunikace mezi povstalci. Zdroj: AP
Bojovníci Tálibánu se moderních technologií nebojí, spíše naopak. Během obsazování klíčových měst v Afghánistánu čile využívali sociálních sítí a chatovacích aplikací, aby se co nejrychleji spojili s místním obyvatelstvem a informovali také okolní svět. Mimo jiné si oblíbili především Twitter a WhatsApp, obě platformy se kvůli tomu ale staly terčem kritiky za to, že dávají prostor radikálním hnutím.
Technologický gigant Facebook v pondělí potvrdil, že nadále považuje Tálibán za teroristickou organizaci. Na své sociální síti i v aplikacích tak bude nadále zakazovat obsah afghánského radikálního hnutí. Na monitorování virtuálního prostoru má dle svých slov tým odborníků, který závadný obsah z dílen Tálibánu vyhledává a odstraňuje.
Zoufalí Afghánci se nacpali do amerického speciálu. Odletělo 640 lidí, limit je 150
Letoun amerického letectva C-17 Globemaster III v neděli pozdě večer bezpečně z Kábulu evakuoval přibližně 640 Afghánců. Potvrdili to představitelé amerického ministerstva obrany i fotografie kolující po internetu. Předpokládá se, že se jedná o jeden z nejpočetnějších transportů osob v tomto typu letadla. Limit pro počet pasažérů byl totiž překročen několikanásobně.
„Tálibán je podle amerických zákonů vnímám jako teroristická organizace a my jsme mu v rámci našich pravidel pro nebezpečné organizace zakázali přístup k našim službám. To znamená, že odstraňujeme účty, které jsou vedené Tálibánem nebo jeho jménem, a zakazujeme jeho chválu, podporu a reprezentaci,“ sdělil v pondělí mluvčí Facebooku pro BBC.
Paradoxně ale právě díky chatovací aplikaci WhatsApp, která rovněž spadá pod Facebook, proběhlo podle analytiků obsazení klíčových bodů v Afghánistánu tak hladce. Bojovníci hnutí ji používají jak ke komunikaci mezi sebou, tak jako kanál pro různá oznámení směrem k veřejnosti.
Facebook slíbil, že zakročí, pokud zjistí, že konkrétní účty a čísla na WhatsAppu patří příslušníkům Tálibánu. Problém ale je, že do obsahu zpráv nevidí – veškerá komunikace totiž probíhá na bází koncového šifrování, zprávu tak v dekódované podobě vidí jen odesílatel a příjemce. V praxi proto nemá Facebook jak zjistit, zda se dané účty něčím provinily, pokud je nenahlásí jiní uživatelé s nějakým hmatatelným důkazem.
Mluvčí Tálibánu tweetuje, zatímco Trump má ban
Pod palbu kritiky se dostala i sociální síť Twitter, kterou používají za hnutí Tálibán například jeho mluvčí Zabihulláh Mudžáhíd a Súhajl Šahín. Na účtech se statisíci sledujících informují například o postupu ozbrojenců, vydávají oficiální prohlášení nebo nově zvou i na tiskové konference.
Zastánci bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa si v souvislostí s tím postěžovali, že zatímco zástupci afghánských radikálů mohou bez úhony používat tuto platformu, někdejší hlava státu má trvalý zákaz. Ten si vysloužil za podněcování svých stoupenců, kteří poté násilně vnikli do budovy amerického Kongresu. K porušování zásad užívání platformy navíc docházelo ze strany Trumpa opakovaně.
Súhajl Šahín, jeden z mluvčích Tálibánu, aktivně používá Twitter ke komunikaci v angličtině. Zdroj: CNN Prima NEWS
Súhajl Šahín, jeden z mluvčích Tálibánu, aktivně používá Twitter ke komunikaci v angličtině. Zdroj: CNN Prima NEWS
Mluvčí Twitteru podle BBC zdůraznil, že za žádných okolností netoleruje skupiny, které propagují terorismus, nenávist nebo násilí vůči civilistům. Otázka, zda ale zakročí proti účtům mluvčích Tálibánu, zůstala nezodpovězena.
V současnosti tak hnutí komunikuje přes Twitter i WhatsApp s okolním světem i Afghánci a snaží se všechny sledující uklidnit, že nestojí o další ozbrojený konflikt. V chatovací aplikaci spoléhá na šíření zpráv do afghánských konverzačních skupin. Tálibán třeba touto cestou prosí veřejnost, aby nahlásila jeho hlídkám rabování, krádeže nebo jakékoliv další „podezřelé“ činnosti či nepokoje.
Případný tvrdší zásah ze strany technologických gigantů může do budoucna zkomplikovat fakt, že Rusko a Čína mají zájem s Tálibánem jednat. Pro ozbrojené hnutí to znamená plusové diplomatické body, třebaže jeho vládu valná část zemí nejspíše uznávat nebude.
