I přes to, že ve stoje mají tři metry a váží až půl tuny, člověk si našel cestu, jak toto zvíře podvolit. A to velmi krutým způsobem. Indie, Nepál, Turecko, Španělsko, Srbsko, Albánie, Bulharsko - země, kde se turisté ještě nedávno bavili na úkor zdraví medvědů hnědých. Ve střední a západní Evropě byl „tančící medvěd“ oblíbenou atrakcí už ve středověku. Přitom v Rusku byl dříve majestátným symbolem. Pohanští kněží je považovali za vtěleného boha Peruna (slovanský bůh bouře, blesků a hromů). To vše se změnilo po roce 988, kdy byli pohanští kněží nahrazení křesťanskými. Následně pak bylo možné medvědy potkávat s kočovnými hereckými skupinami, které s sebou vodily medvíďata, a ta pak učily zábavným kouskům. Což je považováno za počátek fenoménu „tančících medvědů“.
I přes to, že ve stoje mají tři metry a váží až půl tuny, člověk si našel cestu, jak toto zvíře podvolit. A to velmi krutým způsobem. Indie, Nepál, Turecko, Španělsko, Srbsko, Albánie, Bulharsko - země, kde se ještě nedávno turisté bavili na úkor zdraví medvědů hnědých, nebo pyskatých. Ve střední a západní Evropě byl „tančící medvěd“ oblíbenou atrakcí už ve středověku. Přitom v Rusku byl dříve majestátným symbolem. Pohanští kněží ho považovali za vtěleného boha Peruna (slovanský bůh bouře, blesků a hromů). To vše se změnilo po roce 988, kdy byli pohanští kněží nahrazení křesťanskými. Následně pak bylo možné medvědy potkávat s kočovnými hereckými skupinami, které s sebou vodily medvíďata, a ta pak učily zábavným kouskům. Což je považováno za počátek fenoménu „tančících medvědů“.
Tato atrakce spočíval v tom, že velmi mladí medvědi jsou odtrženi od matky. Horkou jehlou se jim bez anestezie propíchne nos (nejcitlivější část na jejich těle) a protáhne se jím lano. Když se za lano zatáhne, medvěd si stoupne a vypadá to, že „tančí“, ale... Jediná možnost, jak medvěda uvidíme tančit je trigger effect – tanec strachu. Velmi často jsou těmto medvědům upilovány zuby, jsou hladoví a biti.
I přesto, že v Indii jsou „tančící medvědi“ zakázáni už od roku 1972, stále se tyto praktiky objevovaly několik desetiletí poté. Díky organizacím WSPA a Wildlife SOS se podařilo zachránit posledního „tančícího medvěda" z Indie v roce 2011, měl být tím úplně posledním, ale nebyl. V Nepálu byli díky stejným organizacím, zachráněni poslední tančící medvědi až 7 let na to. V Turecku a Řecku se tyto krutosti podařilo zarazit neziskové organizaci World Animal Protection. Ale podle informací se stále vyskytují v Pákistánu.
V Evropě již byli všichni medvědi zachráněni. „V Evropě už klasické „tančící medvědy" nenajdeme. Existují ale podobné praktiky ve Francii, kdy jsou tato zvířata držena v poutech a jsou nucena předvádět různé triky, říká se jim „montreur d’ours", popsala nám situaci Morgane z Four Paws. Podobně jsou na tom i vlci.
Konec týrání pro zábavu mají v Bulharsku (2007), Srbsku (2009) a Albánii (2016) na kontě právě organizace Four Paws, společně s nadací francouzské herečky Brigitte Bardot The Brigitte Bardot Foundation. Organizace Four Paws se v Bulharsku zasloužila o to, aby byly tyto praktiky státem zakázané. Začalo se tedy řešit, kam se zachráněnými medvědy? A tak u města Belitsa, kde jsou hory a dost odlehlého prostoru, vznikl Dancing Bears Park. Vysvobození a místo zaslíbené pro týrané medvědy. V roce 2000 byly zachránění první 3 medvědi. Kalina, Mariana and Stefan. Následovali další a v roce 2007 se do parku převezli poslední 3 bulharští „tančící medvědi“. Dva roky na to přijal park poslední takto týrané medvědy ze Srbska.
Organizace Four Paws medvědy vykupuje. „Výkup takového medvěda ze zajetí v Bulharsku stojí od 3 do 8 tisíc eur. Často pak bývalí majitelé za peníze emigrují třeba do Itálie nebo Belgie se svými rodinami a s tímto byznysem skončí,“ řekl v rozhovoru pro radiožurnál veterinář Vasil Madolev.
Jasně dodržovaná podmínka parku, je žádné rozmnožování. Zachránění medvědi jsou jednak staří na to, aby vše proběhlo bez komplikací, a medvěd narozen v zajetí se nikdy nenaučí přežít v přírodě, byli by tak odsouzeni k tomu, žít v zajetí.
V parku se snaží medvědům, co nejvíce přiblížit, jaký by byl jejich život ve volné přírodě. Například jim rozhazuje potravu po parku, aby strávili většinu dne jejím hledáním. Obrovským úspěchem bylo, že časem všichni začali zimovat a vykopali si dokonce své doupě.
Že mají tato zvířata po těžkých životních zkušenostech krásný důchod, je vidět z fotek a videí, která park zveřejňuje na svých sociálních sítích. Nedávno si medvědi dokonce užívali valentýnskou nadílku.
I přes vlekou snahu organizací se „tančící medvědi„ stále vyskytují v Pákistánu. I přesto, že má země zákon na ochranu zvířat proti týrání z roku 1890, který zakazuje používat medvědy jako návnadu, tento druh „zábavy", nezákonný není. To se snaží změnit hlavně organizace WPA.