Tchaj-pej

Celý svět v posledních dnech s napětím sleduje intenzivní zvyšování vojenských aktivit Číny v okolí Tchaj-wanu, kde čínská armáda provádí rozsáhlá cvičení s cílem demonstrovat svůj potenciál pro blokádu ostrova. Vojenská letadla v rekordních počtech překračují neformální hranice, zatímco pobřežní stráž obklopuje tchajwanské vody. Tento nátlak, vyvolaný zřejmě reakcí na separatistické výroky tchajwanské vlády, představuje podle analýzy webu The New York Times nový normál, který vyčerpává obranné síly Tchaj-wanu a výrazně zvyšuje riziko konfliktu v regionu.

Je to ten „nejčeštější“ Tchajwanec na celém světě, kterého můžete kdy potkat. Miluje guláš i svíčkovou, zná se s příbuznými Antonína Dvořáka a Alfonse Muchy. Perfektně se orientuje v naší kultuře a jeho knize dokonce napsal předmluvu první český prezident Václav Havel. Sommer Kao zkrátka zasvětil České republice značnou část svého života. Je to ostatně vidět i na interiéru jeho kavárny v Tchaj-čungu, kde se rozpovídal o vztazích se zemí v srdci Evropy. Rozhovor vznikl přímo na Tchaj-wanu pro časopis, který vyšel ke čtyřem letům fungování CNN Prima NEWS, redakce ho nyní zveřejňuje u příležitosti nedožitých 88. narozenin Václava Havla.

Východní pobřeží Tchaj-wanu zasáhlo v pátek zemětřesení o síle 6,3 stupně, které podle dostupných zpráv nezpůsobilo žádné škody. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na meteorologickou správu. Šlo nicméně už o druhý silný otřes na ostrově během jediného dne a úřady varovaly před následnými otřesy v příštích dnech.

Prožili si peklo v éře japonské nadvlády i za generalissima Čankajška. „Japonci tchajwanské domorodce často fyzicky likvidovali. Za takzvaného bílého teroru, který skončil až v roce 1987, jsme zase čelili neustálému zatýkání, věznění, převýchově v pracovních táborech a občas naši lidé prostě zmizeli,“ vypráví 55letá Liglav Awu, příslušnice kmene Paiwan. Původní obyvatelé pacifického Tchaj-wanu ale pociťují diskriminaci i dnes. „Vláda nám například nevrátila zkonfiskovanou půdu. Ve srovnání s minulostí teď ale prožíváme asi nejlepší dobu,“ říká pro CNN Prima NEWS 41letý Apyang Imiq z kmene Truku. Imiq i Awu patří na Tchaj-wanu mezi žádané spisovatele a s jejich tvorbou se nyní mohli setkat i Češi.

Umělá inteligence je trend, který se prohnal napříč všemi myslitelnými sektory. Kolem AI se točil také mezinárodní technologický veletrh COMPUTEX na Tchaj-wanu, kam zamířil i štáb herního pořadu Enter. Reportéři vyzkoušeli tamější asistenty s umělou inteligencí jak z českých reálií, tak nejpopulárnějších pivních značek – a místy uměla příjemně překvapit. Archiv odvysílaných dílů pořadu Enter najdete na webu cnn.iprima.cz v sekci Pořady.

Umělá inteligence ovládla technologický veletrh v Tchaj-peji. Kam se člověk podíval, tam na něj pokukoval virtuální avatar všech tvarů a velikostí. Co firma, to jeden AI asistent, který byl připraven na otázky zvídavých kolemjdoucích. Redakce CNN Prima NEWS proto přímo na místě vyzkoušela jejich znalosti o České republice. A místy dokázala umělá inteligence příjemně překvapit – třeba výčtem nejpopulárnějších českých piv.

Česká republika je pro Tchajwance vyloženě srdeční záležitostí a ostrovní země, kterou přitom Česko oficiálně neuznává jako nezávislý stát, pro nás nabízí řadu příležitostí. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekla vedoucí poradního týmu ministra zahraničí Jana Lipavského a expertka na Tchaj-wan Kristýna Plašilová. Zároveň však zmínila, že spolupráce Česka a Tchaj-wanu nesmí být o aktivismu.

Jako kdyby se s námi třásl celý svět. Tak popisují Tchaj-wanci pro CNN Prima NEWS ranní probuzení s ničivým zemětřesením, které po sobě zanechalo obří spoušť i oběti na životech. Přírodní živel zastihl také českého analytika Davida Tomana v momentě, kdy se zrovna chystal do práce. „V Japonsku nás učili, že se máme v takových případech rychle schovat pod stůl, ale v tu chvíli je člověk jako zkamenělý, a zároveň máte pocit, že už to musí každou chvíli přestat, a tak jen nevěřícně přihlížíte té zkáze kolem,“ řekl redakci CNN Prima NEWS expert na asijský region z Bezpečnostního centra Evropských hodnot, který momentálně žije v Tchaj-peji.

U východního pobřeží Tchaj-wanu v noci na středu SELČ udeřilo silné zemětřesení, které si vyžádalo nejméně devět mrtvých a více než 800 zraněných. Pohřešováno je 50 lidí, informovala agentura Reuters. Otřesy zasáhly celý ostrov a poničily řadu budov. Tchajwanské úřady hovoří o nejsilnějším zemětřesení za 25 let. Česká diplomacie nemá informace o žádných Češích zasažených zemětřesením na Tchaj-wanu, sdělila Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí.

Čínská pobřežní stráž o uplynulém víkendu opět pronikla do těsné blízkosti tchajwanského souostroví Ťin-men. „Prosím, okamžitě se otočte,“ vyzvala ohrožená země osádky čtyř čínských hlídkových lodí. Co si myslí přední tchajwanští literáti o možném vojenském útoku, zjišťoval reportér CNN Prima NEWS v tamní metropoli Tchaj-peji. Významný prozaik Liao Hongji (廖鴻基) je přesvědčen, že zemi před čínskou armádou zachrání 160 kilometrů široký pás Pacifiku, tedy Tchajwanská úžina mezi ostrovem a čínskou pevninou. „Invazi považuji za velmi pravděpodobnou, ale samozřejmě si ji nepřeji,“ říká spisovatel Chen Li (陳黎). Prozaik Lo Yi-chin (駱以軍), jeden z deseti nejoceňovanějších autorů na ostrově, přirovnává čínskou propagandu o „osvobození“ Číňanů na Tchaj-wanu k dezinformacím Kremlu o „záchraně“ ruskojazyčného obyvatelstva na Ukrajině.

Nejčastěji si objednávají guláš s knedlíkem. „Hlavně mladší Tchajwanci rádi poznávají exotické kuchyně, aniž by museli opustit ostrov,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Karel Picha, majitel hospody Divadlo v hlavním městě Tchaj-pej. Česká republika, která odtud leží 10 tisíc kilometrů, to je skutečná exotika. V pivnici, kterou lze najít po deseti minutách pěší chůze od slavného mrakodrapu Taipei 101, jenž se dotýká nebes ve výšce 509,2 metru, se čepuje plzeňské a nad půllitry se řeší i možná vojenská invaze na Tchaj-wan. V Divadle se pořádají i filmové večery a v minulých dnech tu byl představen festival Měsíc autorského čtení, který v červenci uvede tchajwanské spisovatele v České republice.

Izrael a Ukrajina jsou pro mě inspirací, abychom také bojovali za své právo existovat, říká mladý tchajwanský student Andrew Čo. Na shromáždění před centrálou vládní Demokratické pokrokové strany (DPP) si přinesl vlajky zmíněných zemí a vzbudil pozornost mezinárodních médií. A nebyl jediný. V den zásadních tchajwanských prezidentských a parlamentních voleb chtěli někteří Tchajwanci zkrátka ukázat, že se zajímají i o dění ve světě.