Tchaj-wan zasáhlo zemětřesení
Jako kdyby se s námi třásl celý svět. Tak popisují Tchaj-wanci pro CNN Prima NEWS ranní probuzení s ničivým zemětřesením, které po sobě zanechalo obří spoušť i oběti na životech. Přírodní živel zastihl také českého analytika Davida Tomana v momentě, kdy se zrovna chystal do práce. „V Japonsku nás učili, že se máme v takových případech rychle schovat pod stůl, ale v tu chvíli je člověk jako zkamenělý, a zároveň máte pocit, že už to musí každou chvíli přestat, a tak jen nevěřícně přihlížíte té zkáze kolem,“ řekl redakci CNN Prima NEWS expert na asijský region z Bezpečnostního centra Evropských hodnot, který momentálně žije v Tchaj-peji.
„Jsem v pořádku, ale bylo to hodně děsivé,“ ujistila reportéra Alice Wu, rodačka z třetího největšího tchajwanského města Kao-siung na jihu ostrova. Až tam byly cítit silné otřesy, které podle nejnovějších zpráv usmrtily nejméně devět lidí. Další desítky osob se pohřešují, počet obětí tak nejspíše stoupne.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajinci chtějí ochromit ruskou válečnou ekonomiku. Pomocí mají drony s AI
Zemětřesení udeřilo zrovna v momentě, kdy Tchajwanka spala. „Najednou jsem cítila, jak se se mnou třese celý svět. Uvědomila jsem si, že jde o zemětřesení – ale ne ty malé a kraťoučké, na které jsme tu zvyklí. Spolubydlící volala mé jméno, v bytě nám padaly police s knihami,“ popsala hrůzný zážitek Wu. Poznamenala, že během celého dne přišlo ještě několik menších zemětřesení.
Přírodnímu živlu neunikl ani David Toman, analytik Bezpečnostního centra Evropských hodnot. „Zrovna jsem vstával do práce. Těsně před osmou došlo k mírnému chvění, ale jelikož jsem v minulosti studoval v Japonsku a nyní se profesně zabývám východní Asií, už jsem na lehčí otřesy relativně zvyklý. Záhy mi však došlo, že tentokrát to bude jiné. Otřesy rychle nabývaly na intenzitě a postupně začalo všechno padat z polic i ze zdí,“ přiblížil moment, kdy ostrov uchvátilo zemětřesení.
„V Japonsku nás učili, že se máme v takových případech rychle schovat pod stůl, ale v tu chvíli je člověk jako zkamenělý, a zároveň máte pocit, že už to musí každou chvíli přestat, a tak jen nevěřícně přihlížíte té zkáze kolem. Když se pak trochu vzpamatujete, tak najednou nevíte, co dřív – napsat domů do Česka, že jste v pořádku, když tam jsou dvě hodiny ráno? Začít uklízet tu spoušť v bytě, protože jsou všude kolem střepy? Nebo jít prostě do sprchy a spěchat do práce jako obvykle? I ta sprcha byla náhle vnitřním dilematem – co když přijde ještě horší zemětřesení, až budu zrovna ve sprše? A do toho všeho následovalo ještě několik dalších slabších otřesů,“ pokračoval Toman ve svém svědectví.
Nejintenzivnější a nejhorší momenty trvaly podle něj pocitově minutu nebo dvě, dozvuky ale rezonovaly po celý zbytek dne. „Už první zprávy od místních kolegů a přátel dávaly tušit, že to nebylo jen tak nějaké zemětřesení. Navíc začnete postupně zjišťovat, že nejezdí metro a vlaky, že váš mobilní operátor má výpadek služeb. Člověk si teprve pořádně uvědomí, jaké měl vlastně štěstí, že jsou on i jeho známí v pořádku. A také si zase o něco více váží toho, že podobná zemětřesení v České republice nemáme,“ dodal pro CNN Prima NEWS.
Svou zkušenost se středečním zemětřesením se podělil s redakcí také Sommer Kao, tchajwanský spisovatel a milovník České republiky, který má na kontě i knihu s předmluvou od Václava Havla. „Jel jsem rychlovlakem z Tchaj-čungu do Tchaj-peje. Nejdříve se zatřásl vlak, později pak zastavil. Čekali jsme 30 minut, pak se opět rozjel, ale velmi pomalou rychlostí,“ řekl reportérovi.
Do Tchaj-peje nakonec dorazil se zpožděním 135 minut a zmeškal důležitou schůzku. „Ale aspoň jsem v bezpečí. A má rodina je také v pořádku. Modlíme se, aby škody byly co nejmenší,“ uvedl na závěr.
Chce vás zabít sama příroda, líčí studentka
Ukrajinská studentka Mariia Makarovych měla ve středu štěstí, že zůstala doma. Obvykle totiž ráno cestuje metrem do své univerzity v Tchaj-peji. „Zemětřesení by mě zastihlo v nadzemní části metra. Viděla jsem odtamtud videa a vypadalo to děsivě,“ napsala redakci CNN Prima NEWS.
Tou dobou si myla ruce v koupelně. Nejdříve si myslela, že jí je špatně. „Měla jsem pocit, že se mi točí hlava a že mi ujíždí země od nohou. Za pár vteřin jsem si uvědomila, že se mi v domě hýbe všechno. Otevřela jsem vchodové dveře a čekala v nich, až to celé skončí. Bylo to strašlivé,“ popsala své ráno Makarovych.
Ani hrůzy z Ukrajiny ji na podobné situace ještě nepřipravily – a to sama pochází z Bachmutu. „Když na Ukrajině začala plnohodnotná válka, vždy jsem šla podle připraveného plánu a věděla jsem, co je třeba udělat. Ale tady vás chce zabít sama příroda. Nevím, jak se s tím vypořádat,“ srovnala své zkušenosti se svou válkou zmítanou domovinou.
„Rezonovalo to se mnou po celý den. Pár hodin po největších otřesech ještě přišlo pár menších. Nevěděla jsem, jestli se třesu já, nebo jestli je to nové zemětřesení. Většinou to bylo obojí najednou,“ konstatovala na závěr.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Proč Slovensko zažívá zvýšený počet medvědích útoků? Podívejte se na reportáž níže.
