Celý svět v posledních dnech s napětím sleduje intenzivní zvyšování vojenských aktivit Číny v okolí Tchaj-wanu, kde čínská armáda provádí rozsáhlá cvičení s cílem demonstrovat svůj potenciál pro blokádu ostrova. Vojenská letadla v rekordních počtech překračují neformální hranice, zatímco pobřežní stráž obklopuje tchajwanské vody. Tento nátlak, vyvolaný zřejmě reakcí na separatistické výroky tchajwanské vlády, představuje podle analýzy webu The New York Times nový normál, který vyčerpává obranné síly Tchaj-wanu a výrazně zvyšuje riziko konfliktu v regionu.
Čínská vojenská letadla, nasazená v rekordním počtu, překročila neformální hranici s Tchaj-wanem. Lodě čínské pobřežní stráže se spojily s námořními plavidly a obklíčily ostrov. Z letadlové lodi zakotvené u východního pobřeží ostrova vzlétly stíhačky.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Po válce by v Evropě měli armádu USA nahradit Ukrajinci. Zelenskyj představil plán vítězství
Cílem rozsáhlých vojenských cvičení, která Čína v tomto týdnu uspořádala, bylo ukázat svůj potenciál zablokovat Tchaj-wanu přístup k potravinám a pohonným hmotám a kontrolovat vzdušný i námořní prostor, který by mohly využít Spojené státy a jejich spojenci k obraně ostrova.
Zvyšování vojenského tlaku
Cvičení ukázala, jak Čína zlepšuje koordinaci složitých operací zahrnujících různé vojenské, pobřežní a raketové síly. Manévry ale také zvyšují riziko konfrontace nebo nehody, která by mohla přitáhnout pozornost Spojených států a jejich asijských spojenců.
Rostoucí vojenská aktivita Číny v regionu nastoluje podle analýzy webu The New York Times nový normál – vytváří každodenní tlak, který vyčerpává obranné síly ostrova a zvyšuje motivaci Tchaj-wanu ke kapitulaci bez boje.
Bylo to již podruhé během necelých pěti měsíců, co Čína provedla podobné vojenské cvičení v reakci na to, co považovala za separatistické výroky prezidenta Tchaj-wanu Lai Ching-te. Pro srovnání, Čína uspořádala pouze dvě taková cvičení během osmi let, kdy byla v úřadu Laiova předchůdkyně Tsai Ing-wenová, která byla první ženou v této funkci. „Peking za vlády Laie normalizuje využívání rozsáhlých vojenských a pobřežních aktivit. Dali jasně najevo, že pokud Tchaj-wan provokuje, budou reagovat tímto způsobem,“ uvedl Brian Hart, pracovník China Power Project při Centru pro strategická a mezinárodní studia.
Mezinárodní kontext a riziko konfliktu
Někteří analytici vnímají čínská vojenská cvičení jako částečnou reakci na vojenské aktivity Spojených států a jejich spojenců v regionu. Ve středu zahájily Spojené státy a Filipíny každoroční válečné hry, do kterých jsou zapojeni také vojáci z Japonska, Jižní Koreje, Austrálie, Velké Británie a Francie. Spojené státy navíc plánují cvičení s Japonskem na konec tohoto měsíce.
Čína ve středu pokračovala v tlaku na Tchaj-pej, když prezident Si Ťin-pching navštívil pobřežní okres Dongshan ve východní provincii Fujian, blízko Tchaj-wanu. Téhož dne mluvčí čínského úřadu pro záležitosti Tchaj-wanu, Chen Binhua, zopakoval, že Peking se v případě potřeby nevzdá možnosti použít sílu k dobytí Tchaj-wanu.
Pokud by se velká vojenská cvičení opakovala častěji, zvyšuje to podle Harta rizika v oblasti, která již patří k nejvíce sporným na světě. „Jakákoli nehoda mezi čínskými a tchajwanskými silami by mohla obě strany uvrhnout do politické krize a eskalační spirály, ze které by se Peking ani Tchaj-pej nemuseli dostat, což by představovalo riziko války,“ upozornil Hart.
Vznikající vojenské hrozby
V případě jakéhokoli konfliktu mezi Čínou a Tchaj-wanem by Spojené státy mohly přijít na obranu Tchaj-wanu. Americká podpora Tchaj-peji ale zároveň zůstává i jednou z hlavních příčin napětí s Čínou. Peking totiž obviňuje Washington z podpory nezávislosti Tchaj-wanu, zatímco Washington viní Peking z vytváření nestability prostřednictvím provokativních vojenských cvičení. Součástí nátlakové kampaně je také zpochybňování tchajwanských nároků na vzdušný prostor a vodní území, píše The New York Times.
Mezi rekordními 153 letadly, která Čína vyslala k Tchaj-wanu, jich 111 překročilo takzvanou střední čáru v Tchajwanském průlivu. Tato linie byla ještě před několika lety považována za neformální hranici, kterou pouze zřídka někdo překračoval. Pobřežní stráž navíc vyslala čtyři lodě do zakázaných vod poblíž tchajwanských ostrovů Matsu, které se nacházejí blízko pevninské Číny.
Čína se stále snaží zlepšit koordinaci mezi svou armádou, námořnictvem, letectvem a dalšími vojenskými složkami. Jde o klíčovou dovednost, kterou armády jiných mocností, jako jsou USA, rozvíjely během desetiletí neustálých konfliktů, zatímco Čínská lidová osvobozenecká armáda nevedla žádnou významnou válku od krátkého konfliktu s Vietnamem před 45 lety. „Čína pokračuje v tlaku na přilehlou zónu, takže se tyto aktivity stále více přibližují k tchajwanským břehům. Vidíme, že operují i na východní straně Tchaj-wanu, takže jejich sofistikovanost roste,“ uvedl David Sacks, pracovník pro asijská studia v Radě pro mezinárodní vztahy.
Posílení námořních aktivit a vliv na strategii
Čína také nemá zdaleka takové zkušenosti s letadlovými loděmi jako Spojené státy. Zařazení Liaoningu, první čínské letadlové lodi, umožnilo procvičit promítání své síly směrem k Tichému oceánu, odkud se předpokládá, že by v případě války mezi oběma stranami přišly americké a další síly.
Čína rovněž zveřejnila video, na němž jsou zachyceny stíhačky startující z paluby lodě. „Je to ekvivalentní tomu, jako kdybychom měli letiště na pacifické straně. Pokud má dnes Lidová osvobozenecká armáda schopnost útočit z východní strany, bude třeba upravit strategii Tchaj-wanu využívat východ jako záložní základnu,“ řekl Lin Ying-yu, odborný asistent na univerzitě Tamkang na Tchaj-wanu, který se specializuje na Lidovou osvobozeneckou armádu.
Přesto může být nejvýznamnějším aspektem cvičení z tohoto týdne zapojení 18 plavidel pobřežní stráže, což je nejvíce v rámci všech podobných cvičení. To podle analytiků naznačuje, že Čína se bude při zavádění karantény kolem Tchaj-wanu hodně opírat o prosazování námořního práva a ponechá armádě možnost soustředit se na boj.
Zesílení role pobřežní stráže podporuje tvrzení Pekingu, že vody kolem Tchaj-wanu patří Číně. To by znamenalo, že jakákoli blokáda nebo karanténa by se považovala za interní záležitost Číny. V případě války se očekává, že by námořnictvo protivníka mělo dodržovat opatrnost a vyhýbat se palbě na čínské pobřežní hlídky. Útok na ně by mohl posílit čínský narativ, že napětí vyvolávají jiné armády.
Důsledky pro ekonomiku a mezinárodní vztahy
Pokračující snaha Pekingu zastrašit Tchaj-wan vojenskými prostředky má také potenciální důsledky pro jeho další zájmy. Obavy z čínských sil obklopujících Tchaj-wan by mohly odradit zahraniční investory, a to v době, kdy se Čína snaží přilákat investice zpět. Ty by jí mohly pomoci stabilizovat ekonomiku, která byla silně postižena krizí v oblasti nemovitostí.
Kvůli cvičení také hrozí, že se Čína stane tématem amerických prezidentských kampaní – čemuž se Peking podle analytiků snažil vyhnout, aby příští administrativa necítila takový tlak na konfrontaci s Čínou. „I když se má za to, že Čína je v tomto období opatrná, cvičení vysílají signál, že Tchaj-wan zůstává citlivý, důležitý a klíčový pro legitimitu čínské komunistické strany,“ řekla Bonnie Glaserová, ředitelka indo-pacifického programu v German Marshall Fund of the United States.
Klíčovým publikem pro čínské manévry je totiž to domácí. V propagandistických sděleních se čínská pobřežní stráž snažila svá cvičení prezentovat jako paternalistické gesto lásky vůči svým tchajwanským krajanům, což zachycuje grafika zobrazující Tchaj-wan obklopený řadou červených šipek ve tvaru srdce.
Na Tchaj-wanu však toto gesto neuspělo. Komentátoři si na sociálních sítích a v politických diskusních pořadech z ilustrace, kterou doprovázel vzkaz: „Hlídka má tvar lásky k vám“, utahovali. Někteří přirovnávali ilustraci k myšlení násilnického partnera. Jiní uvedli, že grafika je „příliš nechutná“, a označili ji za „sexuální obtěžování“.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kovanda: S Čínou se střílíme do nohy. Zakazování dodavatelů je zásah do podnikání, míní Grund
