Pozůstatky hradu Věžka byste na první pohled zřejmě minuli. Zdroj: archiv CNN Prima News
Romantická zřícenina hradu Věžka se nachází na skále mezi Berounkou, Drahotínským potokem a tamním rybníkem. Stavba byla dokonale chráněna proti nepřátelům, protože jediná přístupová cesta vedla příkopem ze severu. Památka je volně přístupná, ale téměř zapomenutá. Zveme vás k její návštěvě.
Zřícenina gotického hradu Věžka leží 10 kilometrů severně od Plzně v malebném údolí řeky Berounky. Kolem roku 1300 ho nechal postavit Ratmír z Věžky. Dalším doloženým majitelem byl jistý Otík z Chrástu, který se ale dostal do sporu s Václavem IV. „Po půlročním obléhání byl hrad dobyt. Václav IV. se nakonec s Otíkem udobřil a hrad mu vrátil. Následně ho zdědil Otíkův syn Petr, zvaný Prase,“ vypráví v pořadu Prima Česko Filip Kasl, archeolog Národního památkového ústavu v Plzni.
Pozůstatky hradu Věžka byste na první pohled zřejmě minuli. Zdroj: archiv CNN Prima News
Pozůstatky hradu Věžka Zdroj: archiv CNN Prima News
Vykopávky v okolí hradu Věžka Zdroj: archiv CNN Prima News
Objevený smírčí kámen Zdroj: archiv CNN Prima News
Objevení pozůstatků hradu Věžka v 60. letech minulého století Zdroj: se souhlasem Sylvie Klánové
Pozůstatky hradu Věžka byste na první pohled zřejmě minuli. Zdroj: archiv CNN Prima News
Pozůstatky hradu Věžka Zdroj: archiv CNN Prima News
Vykopávky v okolí hradu Věžka Zdroj: archiv CNN Prima News
Objevený smírčí kámen Zdroj: archiv CNN Prima News
Objevení pozůstatků hradu Věžka v 60. letech minulého století Zdroj: se souhlasem Sylvie Klánové
Co zbylo, zničili vandalové
Na konci 15. století byla už Věžka bez obyvatel a od té doby hrad pustl. Na konci 19. století už po něm nebylo ani památky, protože byl zakrytý sutinami a vzrostlou vegetací. „Dokonce i jméno hradu se vytratilo z povědomí místních lidí. V 60. letech minulého století badatel Václav Uchytil společně s dětmi z historického kroužku provedl na Věžce terénní archeologický výzkum,“ uvádí dále Filip Kasl.
A jeho výklad doplňuje pamětnice Anna Šneberková: „Tenkrát mi bylo třináct čtrnáct let. Bylo to vždycky o prázdninách, dostali jsme motyčky. Nejkrásnější bylo, jak se zdi pomalu začaly vynořovat a hrad dostával svou podobu.“
„Bylo zjištěno umístění jednotlivých budov na hradě, což vidíme na půdorysu. Během výzkumu vytáhli potápěči Svazarmu z Berounky pískovcový kámen,“ popisuje archeolog a dodává: „Dříve se myslelo, že se jedná o takzvaný převoznický kámen, nejnovějším výzkumem se zjistilo, že se jedná o takzvaný smírčí kámen, který byl umístěn u řeky na připomínku jakéhosi neštěstí.“
Odhalené zdi lákaly nejenom zvídavé zájemce o historii, ale i neukázněné návštěvníky. Ti postupně zničili veškeré dochované architektonické prvky a velkou část obnaženého zdiva.
Pátrání po historii v okolí
Zajímavé je prostředí, v němž hrad stál. Proto se před dvěma lety pracovníci národního památkového ústavu rozhodli objasnit archeologické hádanky, které se vážou k těmto místům.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Připomíná procházku rájem: Údolí Peklo nabízí skalní byty i panenskou přírodu
„Severně od hradu přímo přes příkop se nachází vyvýšenina zvaná Homolka. Na jejím vrcholu našli badatelé pozůstatky starého opevnění,“ vykládá Filip Kasl a pokračuje: „Dohadovali jsme se, k čemu opevnění mohlo sloužit. Zda je to opevnění předhradí, nebo je to obléhací tábor, anebo je to něco mnohem staršího, co s hradem vůbec nesouvisí. Proto jsme zde začali zkoumat.“
Vzorky a nálezy poslali archeologové na další expertizy. „Můžeme říct, že by to mohlo být z pozdní doby bronzové, případně z pozdní doby halštatské,“ uvádí při vyhodnocování nalezených předmětů Milan Metlička, archeolog Západočeského muzea v Plzni.
„Našli jsme nádobu společně s dalšími nálezy, a bylo tedy zjištěno, že je to záležitost mnohem starší než vlastní hrad Věžka a že se jedná o halštatské neboli předkeltské hradiště,“ přichází s finálním zjištěním archeolog.
Jak hradní pán ve věži umrzl
Ke každému hradu se váže pověst. Tu svoji má i Věžka. „Tehdejší majitel Racek z Věžky měl manželku hroznou semetriku a utíkal před ní do své nejhořejší světničky ve věži a jednoho dne se po něm shánělo služebnictvo, až zjistili, že ve věži umrzl,“ vykládá Filip Kasl.
Zřícenina hradu, jehož zbytky jsou už dnes chráněny jako kulturní památka, je přístupná po žlutě značené turistické trase. O prázdninách se v místě bude konat archeologické léto, během něhož si návštěvníci užijí i komentovaných prohlídek.
