Terezku v opilosti zabila, tělo schovala. Před novináři se hroutila, večery trávila v hospodě

Do bytu, kde žila Helena Čermáková se svojí dcerou Terezkou, dojížděla sociální pracovnice často. Úřady výchovu dítěte pečlivě sledovaly. Žena totiž často trávila večery v restauracích v kladenské části Kročehlavy. Biologický otec děvčátka s rodinou nežil a Helena se vídala se svým novým partnerem. Jenže vztah byl jako na houpačce. Ostré výměny názorů střídalo usmiřování a zase naopak. Pětileté děvčátko pak hlídaly Heleniny známé nebo zůstávalo doma samo.

ČTĚTE VÍCE: Amerika si může oddechnout, střelec z Maine je mrtvý. Policie našla jeho tělo

Noční návrat domů

Podobně tomu bylo i osudnou noc na 20. června roku 2001. Helena Čermáková se do kladenského bytu v panelovém domě vrátila opilá. Možná ani nevnímala prosby své pětileté dcery, zda může spát v posteli s ní. Přikývla a přisunula dcerku k sobě. Pod tíhou vypitého alkoholu se Čermákové zavřely oči a usnula hlubokým spánkem.

Když se ráno probudila, Terezka už nedýchala. Opilá žena ji během spánku zalehla a udusila. Promodralé tělíčko už nejevilo známky života. Helena Čermáková začala zmatkovat. Vzala mrtvou dceru k sobě do náruče a vyběhla ven z bytu. Nevolala ale o pomoc, nesháněla se po záchranářích. Na to už bylo pozdě. Mezi panelovými domy kladenského sídliště nachodila několik kilometrů, než objevila v nedalekém lesíku dokonalé místo k ukrytí mrtvého těla své dcery. Šlo o betonové základy pobořené hájenky, ve kterých ještě byly patrné zbytky po bývalém sklepě. Úzkou škvírou protáhla mrtvé tělo pětiletého dítěte, sama se svlékla, aby si neušpinila oblečení, a vlezla také dovnitř. Ve z velké části už zasypaném sklepě tělíčko položila na zem a zakryla napadaným listím.

Zmizení z dětského hřiště

O pár hodin později popisovala kladenským policistům zmizení dcery. Vymyslela si legendu o dětském hřišti, na kterém si dívenka měla hrát. Policisté začali prohledávat celé Kladno. Zapojily se stovky policistů i dobrovolníku, okolní lesy pročesával i vrtulník a policisté začali vyslýchat příbuzné malé Terezky. Do jejich hledáčku se dostal její biologický otec a dokonce i přítel Heleny Čermákové. Ten byl policistům obzvlášť podezřelý. Našli u něj totiž dětské oblečení a zakrvácené kapesníky. Navíc se podle svědků s matkou ztracené dívenky jen krátce před jejím údajným zmizením pohádal. Až pozdější expertiza prokázala, že jsou oba muži nevinní.

Policie zatím pracovala na mnoha dalších možných scénářích. Prověřovala únos, vraždu i variantu, že dívenka se zkrátka zaběhla někde v okolí sídliště. Potápěči prohledávali rybníky, hlídky policistů se dokonce spustily do kanalizace a pátrali i v parovodech. Matka zatím poskytovala rozhovory novinářům včetně televizních štábů, při kterých se dokonce několikrát zhroutila. Ten samý večer, co oznámila zmizení dcery, ale trávila znovu ve své oblíbené restauraci. Policisté tak stále silněji začínali tušit, že tenhle případ bude mít jiného viníka, než se může na první pohled zdát.

Přiznání před psychologem

Detektivové se stále více začali zaměřovat na Helenu Čermákovou. Rozhodující byl pro ně výslech vedený 9. července 2001, tedy zhruba tři týdny po zmizení Terezky. Do výslechové místnosti totiž přizvali také psychologa a jeho pomoc zřejmě prolomila matčino mlčení. Kriminalistům označila místo, kam tělo své dcery ukryla. Následná pitva pak potvrdila, že smrt dítěte má skutečně na svědomí jeho matka. Navíc odhalila, že v krvi Terezky muselo být v době smrti zhruba tři promile alkoholu. To Čermáková nedokázala vysvětlit. Soud ji nakonec za její fatální nedbalost odsoudil k tříletému trestu vězení.