Breivik chce na svobodu
Norský soud se v úterý dopoledne začal zabývat žádostí o podmíněné propuštění teroristy Anderse Behringa Breivika, který při atentátech v roce 2011 zabil 77 lidí. Pravicový extremista, který si odpykává jednadvacetiletý trest vězení, tvrdí, že po deseti letech strávených za mřížemi už nepředstavuje nebezpečí pro společnost. Breivik se hned při příchodu před soud uvedl nacistickým pozdravem, informovala agentura Reuters.
Podle norských zákonů měl 42letý Brevik možnost požádat o podmínečné propuštění po odpykání prvních deseti let trestu. Je nepravděpodobné, že by soud Breivika propustil. Přestože si za masakr převážně mladých sociálních demokratů odpykává 21 let ve vězení, trest lze v jeho případě prodlužovat až na doživotí.
Breivik do soudní síně vstoupil s oholenou hlavou, strništěm na tváři a v tmavém obleku, na jehož klopě měl připnutý vzkaz o nadřazenosti bílé rasy. Držel také ceduli s nápisem: „Zastavte svou genocidu proti našim bílým národům“.
Deset let od Breivikovy masové vraždy. Trauma mám na celý život, líčí dívka, která přežila
Když krajně pravicový extremista převlečený za policistu Anders Behring Breivik střílel na letním táboře mládeže na norském ostrově Utoya, zemřely desítky lidí. Mezi účastníky byla i sedmnáctiletá Lisa Marie Husbyová. Jde o jednu z teenagerů, kteří na malém ostrově v osudný den 22. července 2011 byli. O svém zážitku se nyní rozhodla promluvit.
Před soudem se uvedl nejprve gestem bílých nacionalistů a poté nacistickým pozdravem. Podle agentury AP se představil jako vůdce norského neonacistického hnutí, což naznačuje, že slyšení využije spíše jako příležitost projevit své názory o nadřazenosti bělochů než jako vážnou snahu o předčasné propuštění.
„Mohu říct, že nevidím žádné velké změny v Breivikově fungování,“ řekla agentuře AP psychiatrička Randi Rosenqvistová, která atentátníka opakovaně vyšetřovala. „Někdo, kdo usiluje o předčasné propuštění, by měl dát najevo lítost a ukázat, že rozumí tomu, proč není možné takové činy opakovat,“ míní.
Breivik na konci července 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya. O rok později ho soud za terorismus poslal na 21 let do vězení, což je nejvyšší jednorázový trest, který je v Norsku možné uložit.
