Český ráj v Texasu. V nenápadném městečku nosí moravské kroje, pečou kolache a volí Trumpa

O tradiční české nebo moravské kroje nebyla v La Grange nouze.

Česká stopa v Texasu

Na první pohled vypadá La Grange jako každé jiné městečko v americkém Texasu. Farmičky se skotem, pily plné nařezaného dřeva, zarostlí muži s tetováním. Jeden z nich na mě zamával, ať jdu blíž – a měl na sobě moravský kroj. „Vítejte v USA, jmenuji se Ian Homola. Berte si kolache, berte si,“ nabádal mě i další reportéry. La Grange totiž není ledajaké městečko – právě sem v 19. století zamířili čeští přistěhovalci. Češtině už sice tolik nevládnou jako jejich dávní předci, na své středoevropské kořeny ale nezanevřeli.

La Grange dlouho nezažilo takové veselí. Vzduchem se nesly pomalé tóny dechovky, tleskání a lámavá čeština. Lidé v tradičních krojích rozdávali své tvarohové dobroty na potkání, někteří se nechali i vyfotit. Událost, kterou by si Čech nejspíše spletl s nějakým moravským festivalem, byl ve skutečnosti uvítací ceremoniál. Všichni netrpělivě vyhlíželi českého prezidenta Petra Pavla, který měl přijet z osady Dubina na motorce Harley-Davidson. (Pozn. red.: Reportáž vznikla během červencové návštěvy prezidenta Petra Pavla v USA.)

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump je hrozný člověk, má jasno Američanka s českými kořeny. Co říkají další krajané?

„Už jede. To je hustý, on je fakt na motorce,“ zaznělo několikrát v davu, zatímco se česká hlava státu blížila za doprovodu texaské policejní eskorty. „Popravdě vůbec nesleduji, co se děje v České republice, takže vlastně o prezidentovi nic nevím. Když jsme ale dostali zprávu, že přijede, nemohla jsem si to nechat ujít,“ svěřila se mi Antonia Johnsonová, jejíž předci – rodina Kučerových – se před necelými 200 lety přestěhovali z Olomoucka do Texasu.

„Umí anglicky? Asi umí, že jo? Protože česky umím asi jen ty kolache,“ dodala pobaveně. Jak vyšlo později najevo, není ani zdaleka sama, kdo se může pochlubit s kuriózní rodinnou historií. Čtyřtisícový La Grange je prošpikovaný potomky českých migrantů, kteří se z Hanácka či jiných koutů Česka vydali za svým americkým snem, stejně jako Poláci či Němci.

Údolí poblíž řeky Colorado jim údajně připomínalo středoevropské luhy a háje. Netrvalo dlouho a čeští osadníci v roce 1856 založili svou první obec, kterou pojmenovali Dubina. Postupně se k ní přidaly další vesnice a města, od Prahy a Roznova po Hostyn či zmiňovaný La Grange. A třebaže názvem nezní vůbec česky, nakonec se stal „hlavním městem“ krajanů v okrese Fayette.

Dechovka, kolache i Trump

Není proto těžké narazit na česká příjmení jako Skopeček, Novák nebo Kroupa, byť bez háčků a čárek. Někteří Čechoameričané hrají i v místní dechovce. „Jmenujeme se Round Top Brass Band. Kapelu jsme založili už v roce 1971 s mým spolužákem z vysoké školy, bubeníkem Georgem Koudelkou. Umíme hrát české, ale i německé písničky. S jazykem je to každopádně mnohem horší,“ řekl s nadsázkou Ronny Sacks, který po Pavlově příjezdu zahrál jak českou, tak americkou hymnu.

Snaha opečovávat své středoevropské kořeny se promítla také do kuchyně. Místní tvarohové kolache se sice výrazně liší od tradičních frgálů nebo plněných buchet, na chuti jim to ale neubralo vůbec nic. „Kolache pečeme při každé významnější události. Za mě jsou rozhodně lepší než přecukrované donuty,“ pochválila své výrobky Emily Stoszak, která pochází z česko-polské rodiny přistěhovalců. „V Česku jsem byla jen jednou. Koláče tam máte tvrdší, ale strašně mi chutnala povidla. Trošku se mi po nich stýská, tady je vyrobit neumím,“ podotkla žena ve středních letech, jež se v texaském San Antoniu živí jako provozovatelka restaurace.

Do La Grange zavítala podle svých slov především kvůli prezidentovi, stejně jako řada dalších návštěvníků. „Je to velká událost, to je jasné. Možná jsme od svých předků vzdálení na celé generace, ale není špatně, že v sobě pečujeme o kus své české identity, ať už v jakékoliv formě. Ocenil bych pivo, to máte jednoznačně lepší,“ připojil se do diskuze Bernard Janek, též Čechoameričan ze San Antonia.

Po chvíli se řeč stočila k politice. „Jsem hrdý trumpovec. V Texasu volíme všichni Donalda Trumpa, jedině on rozumí problémům na venkově. Republikáni tu měli vždy velké zastání,“ nechal se slyšet Janek – jen pár hodin předtím, než světem proletěla zpráva o pokusu o atentát na svérázného prezidentského kandidáta.

Kroje od českých babiček

Žádná česká venkovská veselice se pochopitelně neobešla bez tradičních krojů. „Tyhle jsme vyrobili s babičkami. Všechno jsme ušili ručně, jsem na to pyšná. Ale polku v tom neumím, je to pekelný tanec,“ svěřila se mi dívka, která měla na sobě šerpu s nápisem „Československá Miss Texas“.

Nedaleko kulturního centra, kde se dělo veškeré veselí, si mohli návštěvníci prohlédnout i drobná muzea a zrestaurované původní domy českých přistěhovalců. „Je to strašně divné, být v Americe a koukat na chatrče, jako kdyby je někdo přestěhoval z Krkonoš,“ řekl pobaveně Martin Myslivec, který se před pár lety přestěhoval do Austinu za svou americkou přítelkyní.

O české sešlosti slyšel prakticky náhodou, zvědavost ho ale přemohla a rozhodl se přijet. „Baví mě to, baví. Věděl jsem, že v Texasu jsou nějací potomci Čechů, ale nečekal jsem jich tolik. A ty kolache mají asi fakt lepší než my,“ dodal na závěr Myslivec.

Volby v USA na CNN Prima NEWS: Sledujte vysílání plné analýz i exkluzivní obsah webu

Tagy: