Tisíc skalniček
Na zahradě má víc než tisíc květin z celého světa. Miroslav Tomek si ale pestrobarevnou krásu nenechává sám pro sebe, jako správný skalničkář se o ni dělí s ostatními. Do jeho arboreta ve Velkém Grunově na Českolipsku můžete přijet kdykoliv. Pro semínka, radu nebo se jen tak pokochat.
Nápad na skalničkový ráj vznikl před lety. „Měli jsme tady svah a už se mi to nechtělo sekat. Tak jsem začal přemýšlet co s tím, a jediné, co z toho vyplynulo, byla skalka. Je to asi desetiletá práce plus minus,“ vzpomíná majitel zahrady Miroslav Tomek.
Práce je to ale v podstatě na celý rok. „Čištění semínek na podzim, údržba, v zimě jsou výsevy, a na jaře už se člověk těší, co vyleze, protože jsou tady lomikameny, které začínají nakvétat koncem února, takže to jede furt,“ vypráví zkušený pěstitel v pořadu Prima Česko.
Skalničky Miroslava Tomka Zdroj: archiv CNN Prima News
Skalničky Miroslava Tomka Zdroj: archiv CNN Prima News
Zahrada Miroslava Tomkaje stále v procesu výstavby. Zdroj: archiv CNN Prima News
Zahrada Miroslava Tomka je plná květin a často i návštěvníků. Zdroj: archiv CNN Prima News
Skalničky Miroslava Tomka Zdroj: archiv CNN Prima News
Skalničky Miroslava Tomka Zdroj: archiv CNN Prima News
Zahrada Miroslava Tomkaje stále v procesu výstavby. Zdroj: archiv CNN Prima News
Zahrada Miroslava Tomka je plná květin a často i návštěvníků. Zdroj: archiv CNN Prima News
Celý svět na jedné zahradě
Na své zahradě má květiny ze všech světadílů s výjimkou Antarktidy. Semínka získává většinou výměnou na skalničkářské burze anebo od botaniků, kteří cestují po světě. „Centaurea je na začátku květu. Je pichlavý, bodavý, vyleze z toho krásný květ. A z toho je radost potom. A o tom to je,“ říká Miroslav Tomek.
Na jeho zahradu ročně zavítají stovky lidí. Letos sem návštěvníky přilákal i víkend otevřených zahrad. Akce, při které se otevírají veřejnosti i méně známé a často i běžně nepřístupné zahrady po celém Česku. Miroslav Tomek bere otevřenou branku do své zahrady jako samozřejmost. Rád poradí každému, kdo by chtěl kráčet v jeho stopách. „Většinou od těch tří čtyř hodin máme pro veřejnost otevřeno, a víkendy, když jsme doma, tak taky. Jsem z bývalého Klubu skalničkářů v Děčíně, který se bohužel už rozpadl, a tam si někteří starší stěžovali, že nemají následovníky. Tak jsem jim říkal, že musí ty skalky alespoň částečně otevřít, aby lidé věděli, jak to vypadá, aby si na to mohli sáhnout, aby viděli rostliny, protože podle fotek toho člověk moc nepozná,“ vysvětluje zahrádkář. A pokračuje: „A opravdu. Osobní kontakt je nejlepší. Člověk si s tím skalničkářem může popovídat a hned dostane odpověď, hned ví, jestli to dělá dobře, nedělá dobře… A pak začít zkoušet. Někdy je to s těmi rostlinami fakt boj,“ přiznává na konec.
Pokud tedy budete někdy v okolí Velkého Grunova nebo tápete, kudy se v pěstování skalniček vydat, aby vaše snažení vedlo k úspěchu, vydejte se za ním pro radu i pro potěchu oka.
