Meditační zahrada Plzeň
Meditujete rádi? Pokud ano, zveme vás na magické místo jako stvořené pro rozjímání, do plzeňské Meditační zahrady. Kromě relaxování v přírodě vás čeká i výprava do historie. Kdo se tam v nejbližší době nedostane, ten se může pokochat alespoň reportáží v pořadu Prima Česko. V té uvidí se navíc dozví i podrobnosti o životě jejího zakladatele Luboše Hrušky.
Že se tady relaxuje jedna radost, je jasné hned po vstupu do Meditační zahrady. „Areál vytvořil plukovník Luboš Hruška a věnoval ho památce obětem zla,“ vypráví o hlavní myšlence, na jejímž základě místo vzniklo, zdejší průvodkyně Jaroslava Straková.
Zlo, které vedlo k dobrému skutku
Luboš Hruška byl v roce 1949 odsouzen k 18 letům vězení za pokus o útěk z tehdejšího Československa. Během následujících jedenácti let, kdy prošel mnoha věznicemi, se setkal s duchovně založenými lidmi, kteří ho přivedli k víře v Boha. V té době se rozhodl, že zahradu vybuduje na místě ovocného sadu, který vlastnil. Když byl v roce 1960 na základě prezidentské amnestie propuštěn, začal.
V zahradě na návštěvníky čekají stovky druhů rostlin, keřů a stromů, jsou tam i dvě jezírka, na jejichž hladině se odráží rozkvetlé rododendrony. Vodní hladina nabízí možnost se pokochat, i když stromy a keře odkvetou. „V jezírkách jsou rybky, žáby, kvetou lekníny. Voda je příjemným prvkem pro zklidnění,“ říká průvodkyně.
Popsat typického návštěvníka Meditační zahrady lze jen těžko. Chodí různí lidé všech věkových kategorií. „Například rodiny s dětmi. Rozloží si deku, koupí si v samoobslužném baru kafíčko a odpočívají,“ vypráví Jaroslava Straková.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Přerod měsíční krajiny na severu Čech: Na místě uhelných lomů najdete průzračná jezera
Půvab umění v přírodě
Kromě flory se návštěvníci mohou těšit také z umění. Čeká na ně Křížová cesta, kterou vytvořil sochař Roman Podrázský. „Vytvořil ji podle evangelia a na sochách vojáků můžeme vidět připodobnění k bachařům. Obličeje napovídají, jak těžké bylo pro pana Hrušku vězení,“ vykládá průvodkyně a zmiňuje i další chloubu zahrady. Tou je na první pohled obyčejná věc – trávník. „Pravidelně ho udržujeme, všichni návštěvníci se mohou zout, procházet na boso a masírovat si nožky.“
Plzeňskou Meditační zahradu pro svou atmosféru i krásné prostředí často vyhledávají svatebčané.
Na běžné návštěvníky čeká i několik přírodních unikátů, patří k nim třeba hadí smrk nebo magnolie bílá. Většinu z rostlin, keřů i stromů zasadil vlastníma rukama právě autor zahrady. „Po návratu z kriminálu začínal od nuly. Začal se učit v Průhonicích zahradničení, pěstovat od malých kultivarů, přebytky prodával a za to si kupoval další,“ vypráví Jaroslava Straková.
Kdo chce o Luboši Hruškovi zjistit více informací, ať se zastaví u jedné z informačních cedulí, kde je také jeho fotografie.
Zahrada dělá lidem radost už 33 let. Veřejnosti se představila v roce 1990 po třiceti letech budování. Následně vznikla ještě kaple, která je zasvěcená polskému knězi, sv. Maxmiliánu Kolbemu, který byl popraven v koncentračním táboře v Osvětim poté, co nabídl svůj život výměnou za život svého spoluvězně – otce několika dětí.
Obdivovat krásy zahrady a rozjímat mohou návštěvníci od dubna do října každý den kromě pondělí a úterý.
