Reportér CNN Prima NEWS nastínil zapojení Běloruska do války
Moskva tlačí do konfliktu běloruského vůdce Lukašenka. Ten ale lavíruje a Ukrajinci se tváří, že když si poradili s Rusy, poradí si i s Bělorusy. Tak popsal náladu ve Lvově na západě Ukrajiny reportér CNN Prima NEWS Matyáš Zrno. Běloruský vůdce si podle něj není účastí v konfliktu jistý, důvodem může být i stav jeho armády.
V posledních dnech se množí informace, že Bělorusko přesouvá k hranicím svá vojska. Ukrajinci se tak mohou reálně obávat otevření nové fronty.
„Zvláště příslušníci běloruské opozice důkladně dokumentují a informují o stále sílícím přeskupování armády směrem na ukrajinské hranici. Varující je, že běloruští vojáci nafasovali červené pásky, jaké měli i Rusové kvůli snadnější identifikaci,“ vysvětlil aktuální situaci reportér CNN Prima NEWS a vedoucí zahraniční redakce Matyáš Zrno.
Upozornil na některé výroky Alexandra Lukašenka, že se je Ukrajina chystá napadnout a odpaluje střely na jeho území. „Zní to, že si připravuje propagandistickou půdu, aby běloruské jednotky v údajné sebeobraně zaútočily,“ odhadl Zrno.
Pod tlakem z Moskvy, aby se připojil k ruskému úderu, se podle Lukašenko „snaží manévrovat“. Podle Zrna si běloruský vůdce uvědomuje, že má v zemi kolísavou podporu a nevyprovokovaná válka by nebyla příliš populární. „Jeho armáda navíc není v dobrém stavu. Ukrajinci se ukázali jako dobří bojovníci, kteří dávají zabrat i mocnější a vycvičenější ruské armádě,“ upozornil reportér na 26 dnů trvající odpor Ukrajinců při obraně svých měst.
„Lukašenko se snaží lavírovat a ukázat Moskvě, že možná zaútočí, ale možná se snaží své síly šetřit a útoku se vyhnout. Ukrajinci se tváří, že si poradili s Rusy a poradí si i s Bělorusy,“ nastínil Zrno atmosféru ve Lvově na západu země, kde se aktuálně nachází.
Vladimir Putin pronesl projev na stadionu Lužniki při příležitosti osmého výročí anexe Krymu (18. 3. 2022). Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko a jeho ruský protějšek Vladimir Putin Zdroj: AP
I třeba po boku běloruského diktátora Alexandra Lukašenka. Zdroj: AP
Při mohutné explozi v Kyjevě zahynuli čtyři lidé. Zdroj: CNN Prima NEWS
Lidé se schovávají v krytu v Mariupolu (6. březen 2022) Zdroj: AP
Satelitní snímky ničeného Mariupolu z 19. března 2022 Zdroj: AP
Policejní kordon v kyjevské čtvrti Podilskij. (18. března 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil nemocnici v Kyjevě Zdroj: Kancelář prezidenta Ukrajiny
Nápisy Děti u divadla v Mariupolu Zdroj: AP, Maxar Technologies
Hasiči se snažili uhasit požár v Kyjevě. (15.března) Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva (15.3.)
Lidé prchající přes Lvov zprostředkovávají utrpení
Západu Ukrajiny se přímé a netvrdší boje zatím vyhnuly, nedochází k pozemním operacím a ostřelování měst, jaké známe z Mariupolu, Charkova nebo Kyjeva. „To neznamená, že na oblast válka nedolehla. Lvov je hlavním centrem, kudy prchají statisíce lidí do Polska. Ti přináší své příběhy o utrpení a hrůzách, kterými si prošli,“ popsal reportér.
Kolem Lvova jsou navíc vojenské objekty, které mohou být pro Rusy ze strategického hlediska postupu invaze zajímavé. Jedná se o letiště nebo sklady pro transport materiálu ze Západu. Takže i ve městě nedaleko hranic s Polskem znějí sirény varující před útoky, v samotném centru je však relativně klid.