Tlaková níže Božena se může objevit v německých mapách počasí. (Ilustrační koláž) Zdroj: CNN Prima NEWS
Počasí v sousedním Německu momentálně ovlivňuje tlaková níže jménem Ahmet. Po ní může přijít tlaková výše Božena. A pak třeba Goran. Střídají daleko běžněji užívaná jména jako Thomas, Sabina nebo Christian. Nová kampaň má ukázat, že Německo je rozmanité a různorodé, že lidé tam nejsou jen bílí, že především ti nově příchozí za sebou mají původ v jiných částech světa.
Organizátoři kampaně, nezávislí novináři s migrační historií i bez ní, kteří se sdružují ve spolku „Noví tvůrci německých médií“, chtějí upozornit na to, že Německo se mění. Společnost se tomu ještě nepřizpůsobila a lidé z rodin přistěhovalců zůstávají „neviditelní“, přesto zhruba 30 procent křestních jmen pochází z neněmeckých oblastí. Pro název vybrali označení #wetterberichtigung, což lze česky volně přeložit jako náprava počasí.
„Všichni v životě mluví o počasí, a proto s ním pracujeme,“ říká Ferda Atamanová, předsedkyně Nových tvůrců německých médií, v rozhovoru pro deník Süddeutsche Zeitung. „Byli jsme netrpěliví, co se stane. Vždyť i v roce 2021 jsou černoši a barevní lidé málo zastoupení v důležitých oblastech společnosti. A to ukazuje i mapa počasí,“ vysvětluje Atamanová. Proto se ji rozhodli změnit a na rozdíl od úřadů a mediálních domů bude možné si jedno ze třinácti jmen tlakových níží nebo výší zakoupit. Vlastně půjde o sponzorský příspěvek, kterými by se kampaň měla zaplatit a zbytek podpoří studenty meteorologie v Berlíně.
Tlaková níže vyjde na 250 eur, v přepočtu zhruba 6 500 korun, tlaková výše stojí 350 eur (9 100 korun). A jména? Cemal, Goran, Hakim a Dimitrios, tedy tradiční mužská arabská, kurdská a řecká jména. Mezi ženskými jsou například Božena, Chana nebo Dragica, s polskými, hebrejskými a jihoslovanskými kořeny.
„Bílé možná nebilo do očí, že se níže a výše v Německu pořád jmenují Gisela nebo Christoph. Nás ano. Zpestření počasí je jen symbolický krok. Vždyť Němci už se také nejmenují jen Helmut. Ale také Ahmet nebo Aisha. Je důležité, aby se sociální rozmanitost konečně stala normální všude,“ popisuje Atamanová a přidává negativní zkušenosti: „Ne všechna vybraná jména patří skutečným lidem. Také kvůli ochraně členů našeho spolku před nenávistnými dopisy a výhrůžkami. Bohužel i takové zkušenosti máme a musíme některé lidi chránit.“
Nejde však jen o počasí. Organizace Noví tvůrci německých médií se zasazuje o rozmanitost též v mediálním sektoru a společně s partnery ze Švýcarska a Rakouska požaduje, aby se pro každé téma a každý program v televizi na obrazovkách objevovali nejen běloši. Existuje také návrh na zavedení kvóty pro novináře z rodin přistěhovalců ve výši 30 procent.
Podle informací se podíl mediálních pracovníků s migračním pozadím v Německu odhaduje na 5 až 10 procent. V tamní populaci však má každý čtvrtý člověk migrační původ. Buď se nenarodil s německým občanstvím, nebo má alespoň jednoho rodiče, který nepochází přímo z Německa.
Reakce jsou různorodé. Na pravicových blozích nebo účtech „dují protivětry“. Ale existují také souhlasné názory. Sawsan Chebliová, politička SPD z Berlína, je z kampaně na Twitteru nadšená.
