Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se česká ekonomika měla po koronavirové pandemii rychle nastartovat. V pořadu K Věci na CNN Prima NEWS to řekl hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň. Podle něj už byly ceny potravin v Česku na samotném vrcholu.
„Co se týče potravin, to nejhorší máme za sebou. Smíchal se dohromady koronavirus s klasickým jarním zdražování,“ uvedl Petr Bartoň a dodal, že ovoce nedosáhlo cen z předminulého roku. Co se týče zeleniny, ta je prý levnější než loni. Největším problémem u potravin byla v poslední době logistika, ta se podle ekonoma ale výrazně zlepší.
Kupovat jen domácí potraviny je nebezpečné
Během debaty došlo také na vládní výzvu, aby lidé kupovali zejména tuzemské potraviny a pomohli tím tak k nastartování ekonomiky. Bartoň tvrdí, že tento apel na občany je spíše nebezpečný. „Volání po domácí spotřebě způsobilo například světovou ekonomickou krizi ve 30. letech. Žádný pád newyorské burzy,“ vysvětlil. „Po pandemii zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se česká ekonomika měla znovu nastartovat, protože ani nevíme, jak moc spí,“ dodal.
Podle ekonoma veškeré vládní výzvy týkající se ekonomiky málokdy fungují, protože lidé se v těchto případech rozhodují zejména podle obsahu peněženky. „Vláda by si u lidí měla získat důvěru v její kroky a peníze vynakládat spolehlivě a podle plánu, ne náhodně,“ okomentoval současné počínání kabinetu premiéra Andreje Babiše Bartoň.
Jak se bude vyvíjet česká ekonomika
S šéfem hnutí ANO ale člen společnosti Natland souhlasí v otázce výhodnosti fondu obnovy evropské ekonomiky, podle kterého by za současných podmínek měla Česká republika dostat 520 miliard korun. Prý pro naši zemi není výhodný. „Momentální kritéria nerozdělují peníze podle postižení koronavirem, ale spíše potírají dlouhodobé problémy evropského jihu,“ vysvětlil Bartoň, podle kterého by tedy čeští zástupci měli během jednání v Evropské unii víc prosazovat kritéria týkající se dopadu vlivu pandemie na státní ekonomiku.
Na závěr Bartoň odhadl, jak se česká ekonomika bude vyvíjet. „Málokdo pochybuje, že bychom nepropadli o více než 10 procent. O to těžší bude návrat, protože i kdybychom příští rok o stejná procenta rostli, tak se nedostaneme na stejnou úroveň. Základ pro případný růst bude totiž nižší,“ uvedl ekonom.
