Nejhorší masový vrah v našich dějinách, nejtragičtější žhářský útok. A děsivých „nej“ bychom v případu žhářského útoku Zdeňka Konopky v Bohumíně našli ještě víc. Příčinou přitom byly malicherné rodinné spory a staré křivdy. Jedenáct lidí včetně malých dětí ale za ně zaplatilo vlastním životem.
Je srpnové odpoledne roku 2020, když od jedné z bohumínských čerpacích stanic odjíždí pětapadesátiletý muž v osobním autě. Jde o Zdeňka Konopku, který i přes dvě promile alkoholu v krvi usedl za volant jen z jediného důvodu. Aby se pomstil. Za sedadlem se pohupuje plastový kanystr a v něm osm litrů benzinu. Osm litrů, které už za několik chvil navždy změní život desítkám lidí i samotnému Konopkovi.
Z milujícího táty masovým vrahem
Zdeněk Konopka vychovával se svou manželkou Silvií v Bohumíně dva syny. Lukáše a Marka. Pak se ale stalo něco, co rodinu nenávratně poznamenalo. Dodnes přitom nejsou jasné bližší okolnosti tragédie. Tělo Marka totiž v roce 2009 objevili lidé na kolejích. Po sražení vlakem už nebylo možné mu pomoci a policie nemohla s jistotou dokázat, zda šlo o sebevraždu nebo nešťastnou náhodu.
Zvlášť závažné zločiny
Seriál CNN Prima NEWS, ve kterém reportér Václav Janata čtenářům představuje největší kriminální kauzy posledních desetiletí v Česku.
Tragickou smrt jednoho z dětí manželský pár neunesl. Konopka začal žal utápět v alkoholu a zbytek jeho rodiny se od něj postupně začal odvracet. Manželka se rozhodla žít odděleně a druhý ze synů si s postupem času založil vlastní rodinu. Pětapadesátiletý muž, který začal mít kvůli alkoholismu navíc finanční problémy začal z tragického neštěstí i problémů, kterým čelil, vinit svoji manželku a druhého syna.
Na konci června, jen pár týdnů před žhářským útokem se nenávist v hlavě Zdeňka Konopky začala stupňovat. Rodinné spory v tu chvíli přerostly v incident, který dokonce řešila policie. Syn Zdeňka Konopky si právě užíval odpoledne na koupališti se svou partnerkou a dítětem, když k němu jeho otec přistoupil s plynovou pistolí. Namířil na něj a začal vyhrožovat, že ho zabije. Lukáš na nic nečekal a vylekaný odběhl stranou. Na lavičce ale zůstala jeho přítelkyně a útočníkův vnuk. Nenávistí pomatený Konopka začal mířit na ně. Uklidnil se až po několika minutách a z místa odešel s gestem prstu přiloženého u krku.
Osm litrů naturalu
O šest týdnů později se Zdeněk Konopka rozhodl své výhrůžky naplnit. Celý den popíjel a v době, kdy usedl za volant svého auta, měl podle odhadu znalců už téměř dvě promile alkoholu. Dojel k nejbližší benzinové stanici a koupil osm litrů benzinu, který v plastovém kanystru převezl na bohumínské sídliště, kde v nejvyšším patře jednoho z panelových domů probíhala rodinná oslava jeho příbuzných. V bytě byli všichni ti, které tolik nenáviděl. Jeho žena Silvie, syn Lukáš se svou rodinou i mnoho dalších příbuzných a známých včetně dětí nebo dokonce dívky v osmém měsíci těhotenství. Na nikoho z nich nebral ohled.
Ve třičtvrtě na šest, když se v 11. poschodí domu otevírají dveře výtahu, je zábava na oslavě v bytě v plném proudu. Konopka v té chvíli musí z poza dveří slyšet hlasy všech svých blízkých včetně dětí. Otevírá nádobu s benzínem a polévá vstupní dveře do bytu. Snaží se, aby co nejvíc hořlaviny nateklo pod prahem přímo do bytu. Během okamžiku škrtá zápalkou a odchází z chodby.
Ohnivé peklo a smrtelné pády
V bytě zavládla panika. Všichni se snažili dostat ke vchodovým dveřím, jenže ty už zablokovala nepropustná stěna plamenů. Interiérem se navíc valil jedovatý dým. Během deseti minut stihly plameny zasáhnout všechny místnosti. Jedinou možností úniku se stal balkón nebo okno.
Čtyři lidé se dokázali zachránit balancováním v jedenáctém patře, když přelezli na balkón sousedního bytu. Další se pokoušeli zachránit na parapetu okna. „Pokud by tyto osoby setrvaly v bytě, zahynuly by v důsledku přímého působení ohně a zplodin hoření, přičemž záchrana těchto osob byla díky rychle se šířícímu požáru zcela vyloučena,“ stojí v pozdějším rozsudku.
Ve chvíli, kdy se hasiči snaží co nejrychleji nafouknout záchrannou matraci, dopadá vedle nich první bezvládné tělo. Během krátké chvíle se skokem snaží marně zachránit ještě další čtyři lidé. Lékaři na nich později nachází popáleniny třetího stupně. Podle odborníků museli na parapetu jedenáctého patra prožívat nesnesitelnou bolest.
Další se ale nestačili dostat ani k oknům. Hasiči je nachází až později, přímo v bytě. Policisté na místě po dohašení posledního ohniska požáru napočítali jedenáct obětí. Syn, vnuk, budoucí snacha, manželka i další příbuzní a známí útočníka neměli šanci přežít. Celou tuto hrůzu v podobě marných pokusů o záchranu vlastních životů a následných pádů z oken sledoval útočník z trávníku před panelovým domem. Strážníci ho na místě zadrželi jen proto, že jim připadal podezřelý.
Během policejních výslechů se ke všemu přiznal. Popsal svůj plán, i samotný čin. Stále ale opakoval, že chtěl své příbuzné pouze vystrašit. Z tragédie přitom znovu vinil jen svou manželku a syna. Rodinám těch, kteří jeho řádění nepřežili, vzkázal: „Neměli do toho bytu chodit.“ Státní zástupce trval na výjimečném trestu, nakonec sám Konopka souhlasil s domluvou o vině a trestu, a to i přesto, že trest znamenal doživotní vězení.
