CNN_Domácí: SYNAGOGA
Je druhá největší v Evropě a třetí na světě. Řeč je o Velké synagoze v Plzni. Budova, která byla několikrát vykradena a během 2. světové války dokonce sloužila jako skladiště, byla před časem zrekonstruována za pomoci unikátní technologie. Její krásy teď obdivují návštěvníci z celého světa.
Má pohnutou historii stejně jako Židé, kteří se do ní chodí modlit. Velká synagoga v Plzni vás uchvátí na první pohled.
Jde o největší synagogu v Česku, druhou největší v Evropě a třetí na světě – po té na Manhattanu a v Budapešti. Před válkou v Česku stály i větší synagogy, než je ta plzeňská. Během křišťálové noci v roce 1938 jich ale bylo velké množství zničeno a vypáleno.
Velká synagoga v Plzni Zdroj: Archiv FTV Prima/ CNN Prima NEWS
Velká synagoga v Plzni Zdroj: Archiv FTV Prima/ CNN Prima NEWS
Velká synagoga v Plzni Zdroj: Archiv FTV Prima/ CNN Prima NEWS
Velká synagoga v Plzni Zdroj: Archiv FTV Prima/ CNN Prima NEWS
Velká synagoga v Plzni Zdroj: Archiv FTV Prima/ CNN Prima NEWS
Velká synagoga v Plzni Zdroj: Archiv FTV Prima/ CNN Prima NEWS
Velká synagoga v Plzni Zdroj: Archiv FTV Prima/ CNN Prima NEWS
Velká synagoga v Plzni Zdroj: Archiv FTV Prima/ CNN Prima NEWS
Velká synagoga v Plzni Zdroj: Archiv FTV Prima/ CNN Prima NEWS
Velká synagoga v Plzni Zdroj: Archiv FTV Prima/ CNN Prima NEWS
„Plzeňská nestála v Sudetech. Sudety začínaly v Chotíkově, osm nebo devět kilometrů od Plzně a vlajkařům se nepodařilo spáchat atentát,“ vypráví v pořadu Prima Česko Jiří Löwy, předseda židovské obce v Plzni.
Zkáze unikla jen o vlásek
Během 2. světové války se také značně zúžil počet Židů, kteří v Západočeské metropoli žili. Před válkou jich tu bylo více než 3 600, v roce 1942 byla většina převezena do koncentračních táborů. Domů se vrátilo zhruba 200 z nich. Nelehké časy ale židovská obec v Plzni zažívala už stovky let před tím.
„První problémy měli koncem 15. století, kdy si plzeňští měšťané, kromě toho, že Židé museli nosit už tehdy potupné označení, vynutili na králi Vladislavovi, že mohou Židy i vyhnat. A skutečně k tomu došlo,“ vykládá historik Miroslav Breitfelder.
Ještě před několika lety byl interiér Velké synagogy ve velmi špatné stavu. Špatné klimatické podmínky v budově způsobily, že část výmalby úplně zmizela, nebo se rozpadala. Nástěnné malby se rekonstruovaly po téměř sto třiceti letech. Restaurátoři pracovali na lešení ve výšce až dvacet metrů. Strop a stěny synagogy tým odborníků obnovoval téměř rok a půl a při tom používal tradiční postupy, např. tzv vaječnou emulzi.
„Těsně u stropu se topilo, aby mohli použít právě tu technologii. Ne snímání, ale přidělávání toho, co zůstalo,“ vysvětluje Löwy.
Rozsáhlou rekonstrukcí prošel také Rabínský dům. Nově je jeho součástí tzv. mikve – jde o rituální lázeň, do které vstupují ženy vždy 7. den po skončení menstruace. „Samozřejmě, že se toho neúčastní muži. Ti navštěvují rituální lázeň před šabatem a při jakémkoliv náboženském svátku,“ doplňuje předseda židovské obce v Plzni.
