Tisková konference Jozefa Síkely (29. 08. 2022)
Mimořádná evropská rada pro energetiku se uskuteční v pátek 9. září. Svolal ji ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Trh s energiemi přestal podle něj fungovat a Evropa musí oddělit ceny plynu od cen elektřiny. Rada bude projednávat i návrh na stanovení maximální ceny plynu, který se využívá pro výrobu elektřiny. Síkela to v pondělí řekl novinářům. Stanovení maximální ceny plynu je podle něj funkční a méně nákladné řešení, které by mělo srazit ceny elektřiny dolů.
Síkela uvedl, že cena plynu vzrostla z původních 18 eur za jednu megawatthodinu (MWh) až na dnešních zhruba 310 eur za MWh. Uvedl, že rostoucí ceny energií mají více důvodů, kromě samotné války na Ukrajině a omezování dodávek plynu z Ruska je to například také špatná situace s jadernými elektrárnami ve Francii. V provozu je kvůli údržbě a technickým problémům jen asi polovina tamních jaderných reaktorů.
Že nenecháte nikoho padnout? Každý asi žijeme v jiné zemi, vmetl vládě Havlíček
„Nenecháme nikoho padnout“ je věta, která z úst vládních představitelů zaznívá prakticky od začátku energetické krize. Jenže opozice těmto slovům nevěří a vyčítá kabinetu, že zatím nepředložil žádné řešení rostoucích cen elektřiny a zemního plynu. „Neschvalujeme to, jak přistupujete k našim lidem. Jste mimo realitu,“ řekl Karel Havlíček (ANO) v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.
Potřebná podle něj bude i vyšší likvidita energetického trhu. Nutné budou tržní intervence, se kterými mohou přijít státy společně s obchodníky s energiemi. Má to pomoci zamezit nefunkčnosti trhu. Evropská unie je podle ministra blíž společnému postupu při řešení cen energií, než byla kdy předtím. Síkela doufá v celoevropské řešení, protože jde podle něj o nejlepší a nejlevnější možnost.
Ministr průmyslu a obchodu dále uvedl, že často skloňované stanovení cenového stropu elektřiny by znamenalo výdaj 150 miliard korun za každých 100 eur snížené ceny oproti té tržní. Při stanovení stropu na polovině současné ceny, tedy 500 eur za MWh, by tak stát dal ročně na kompenzace 750 miliard korun, což je například více, než kolik dá stát na důchody, případně desetinásobek toho, co dá na obranu.
Na nadcházející topnou sezonu má podle ministra ČR relativní dostatek plynu. Česko ale podle něj patří k zemím, které jsou na ruském plynu extrémně závislé.
