Trombózou jsou ohroženi i lidé po úrazu – typicky když mají končetinu v sádře. Zdroj: Profimedia.cz
Takzvané tromby vytvářejí bariéry v žilním systému člověka. Cévy se tak mohou ucpat a zabránit průtoku krve. Pokud se na tento problém nepřijde včas, dotyčnému může hrozit i životu nebezpečná komplikace. Nejčastěji se setkáváme s plicní embolií. Někteří lidé mají větší sklony k trombózám, zejména pak ti, kteří trpí takzvanou trombofilní mutací. CNN Prima NEWS oslovila lékařku Kateřinu Pinterovou z laboratoře SYNLAB, která zodpověděla otázky týkající se nebezpečných krevních sraženin.
Jaké jsou obecně rizikové faktory vzniku trombóz?
Faktorů je celá řada. Trombózou jsou nejvíce ohrožení pacienti, kteří se léčí s nádorovým onemocněním, podstupují operaci nebo jsou imobilizováni z důvodu úrazu – typicky mají například ruku nebo nohu v sádře. Ke vzniku embolie přispívá také užívání hormonální antikoncepce i těhotenství. U pacientů s vyšším sklonem ke srážení může vznik krevní sraženiny ovlivnit také věk, obezita nebo dlouhé cestování dopravním prostředkem. Dalšími rizikovými faktory jsou těžké infekce, sepse, maligní nádory, operace, zejména ty ortopedické, ale i další těžší déletrvající zákroky. Je však třeba zdůraznit, že ke vzniku trombózy je většinou zapotřebí více těchto nepříznivých okolností najednou. Tedy čím více rizikových faktorů si člověk s sebou nese, tím větší riziko trombózy u něj existuje.
Může být sklon k trombózám daný i geneticky?
Ano, někteří lidé mají vrozené dispozice k ucpávání cév. Patří sem zejména trombofilní mutace F. V. Leiden a F. II Protrombin. Dále jsou to deficity faktorů zabraňujících nadměrnému srážení krve: proteinu C, proteinu S a antitrombinu, u kterých se tíže postižení může opět lišit od lehkých forem, kdy jsou aktivity faktorů sníženy jen nepatrně, po těžké formy s velmi nízkými hladinami. Od toho se odvíjí i míra rizika trombózy. Dále je to zvýšená hladina koagulačního faktoru VIII, která může být vrozená, častěji je však získaná. Většinou je tento problém přechodný a souvisí například s probíhajícím zánětlivým onemocněním.
Jak má člověk poznat, že má trombózu? Jaké jsou ty prvotní varovné příznaky?
Nejčastější je trombóza hlubokých žil dolních končetin, která se projeví otokem většinou v oblasti lýtka či bolestí postižené končetiny. Může, ale nemusí, být přítomno také zarudnutí. Typické je spíše pro zánět povrchových žil, který není z hlediska možných komplikací tak nebezpečný.
Jak se trombózy léčí, a to akutně i z dlouhodobého hlediska?
K léčbě trombóz se používají léky na ředění krve: nízkomolekulární hepariny. V akutní fázi nemoci jsou nejčastěji podávané injekčně do podkoží. Po této úvodní léčbě trvající jeden až dva týdny se zpravidla přechází na léčbu tabletami, a to buď klasickým warfarinem, jehož účinnost je však třeba monitorovat pomocí krevního testu, anebo jsou k dispozici modernější léky, kdy nutnost monitorování odpadá. Tato léčba pak zpravidla trvá tři až šest měsíců. U některých velmi rizikových pacientů, například po opakovaných trombózách, trvá léčba až jeden rok, nebo může být dokonce celoživotní.
A jak je to s prevencí? Může člověk užívat léky preventivně, když má k trombóze zvýšené sklony?
Dlouhodobá prevence pomocí těchto léků se obecně neprovádí ani u nositelů trombofilních mutací. Preventivní podání léků na ředění krve, nejčastěji injekčních, je vyhrazeno pro rizikové jedince, a to v případě, že se přidruží další rizikové faktory. To znamená před a po operačních zákrocích, imobilizaci pacienta, či pouze jeho končetiny, při léčbě nádorových onemocnění, ale i například před letem trvajícím déle než čtyři hodiny. Rizikové pacientky jsou také sledovány během gravidity, což ale neznamená, že by každá nositelka mutace FV Leiden, či jiného rizikového faktoru, užívala po celou dobu gravidity nízkomolekulární heparin. Tyto ženy jsou monitorovány krevními testy a postupuje se podle stavu a výsledků testů. Zde bych chtěla zdůraznit, že těhotné ženy, nebo ženy plánující těhotenství, mohou k ředění krve používat pouze nízkomolekulární heparin. Jiné tabletové léky, zejména warfarin, kvůli možnému poškození plodu dostávat nesmějí.
Jsou trombózami a trombofilními mutacemi ohroženy i děti?
V dětském věku jsou trombózy vzácné a vidíme je pouze u dětí v těžkém stavu, při úrazech, těžkých infekcích, nebo u dětí léčených pro nádorová onemocnění.
Je pravda, že trombózami častěji trpí ženy než muži? Nebo je to genderově vyvážené?
Frekvence výskytu vrozených trombofilních rizik je genderově vyvážená. U žen je ale vzhledem k hormonální situaci (užívání antikoncepce nebo těhotenství) výskyt trombóz v mladším věku zřejmě o něco častější.
Trombózy mohou vznikat následkem těžkých infekcí, jako je například covid. Proč a komu může covid způsobit trombózu?
Trombóza může být komplikací všech těžkých infekcí, u onemocnění COVID-19 je však podstatně častější. Je to proto, že se virus váže pomocí specifického receptoru nejen na buňky výstelky plicních sklípků, ale pomocí podobného receptoru i na buňky výstelky krevních cév, které tímto poškozuje. Dochází pak k uvolnění tkáňového faktoru a zahájení procesu krevního srážení, které může vést nejen k lokální trombóze a případně následné plicní embolii, ale u těžkých pacientů (pacientů na plicní ventilaci) i k dalším závažným poruchám krevního srážení.
Zmiňovala jste, že trombózy mohou vznikat i v těhotenství. Které ženy jsou nejvíce ohroženy?
Těhotenství je z hlediska vzniku trombózy rizikovým stavem samo o sobě. Žena je tedy ohrožena v případě, že má jakýkoliv z dalších rizikových faktorů, které jsem zmiňovala.
Co znamená Leidenská mutace? Může ohrozit i plodnost ženy?
Leidenská mutace, kromě rizika vzniku trombózy, s sebou nese i riziko potratů, ale plodnost ženy ve smyslu schopnosti otěhotnět nijak neovlivňuje. Proto by měly být nositelky těchto mutací v případě gravidity sledovány hematologem, aby v případě hrozících komplikací včas nasadil nízkomolekulární heparin. Pro uklidnění mladých žen plánujících těhotenství bych však ráda upozornila, že Leidenská mutace není žádná tragédie a u mnoha žen, které úspěšně donosily a porodily zdravé děti bez jakýchkoliv komplikací, se tato mutace zjistí až zpětně v rámci rodinných studií.
Jaká preventivní opatření je vhodné dodržovat v případě odhalení trombofilní mutace, aby nedošlo ke zdravotním komplikacím?
Důležitý je zdravý způsob života, tedy udržovat si normální tělesnou hmotnost a nekouřit. Ženám nedoporučujeme zahajovat hormonální antikoncepci. Pokud ji žena dlouhodobě bez problémů užívá, je vhodné vždy zvážit riziko versus přínos a konzultovat toto s odborníkem. V případě, že se přidruží další rizikové faktory (operace, úraz, nemoc, gravidita), je třeba na tento nález upozornit, aby mohla být učiněna preventivní opatření.
