Vztek z koronavirové pandemie, která zabíjí jejich příbuzné, si Indové vybíjejí na zdravotnících. V úterý příbuzní 67leté oběti napadli zdravotníky v Dillí. Zaútočili na ně dřevěnými holemi. Minulý týden pozůstalí napadli 25letého zdravotníka, který nedokázal pomoci jejich 65letému příbuznému. Zdravotníci jsou však sami vyčerpaní a mnohdy sami trpí nemocí COVID-19.
Útoky na zdravotníky se v Indii stupňují. Zdravotní systém se pod náporem nakažených hroutí a lidé jsou bezradní. Mnozí proto vyčítají zdravotníkům, že jejich příbuzné nedokázali před druhou vlnou pandemie zachránit, píše web Daily Mail.
V pondělí tak skupina mužů v Dillí zaútočila na zdravotníky i ochranku dřevěnými holemi. Důvodem bylo, že jejich 67letý příbuzný zemřel v čekárně kvůli nedostatku lůžek na jednotce intenzivní péče. Nemocnice Apollo, kde k útoku došlo, uvedla, že při bitce byli mnozí zdravotníci zraněni. Kvůli kritickému stavu personálu se však museli vrátit zpět do služby.
Minulý týden pak jiná skupina mužů napadla 25letého Siddhanta Totla ve městě Puné. Ten nedokázal zabránit úmrtí jejich 65letého příbuzného. Muži tak zdravotníka tloukli pěstmi, kopali do něj a bili ho holí. Sousední Pákistán se nyní obává, že podobný pandemický scénář dorazí i do jejich země. „Jasně směřujeme k situaci, které dnes čelí Indie,“ varoval doktor Muhammad Suhail z nemocnice Hayatabad Medical Complex.
V obou zemích totiž lidé nedodržují bezpečnostní opatření. Oficiálně Pákistán nehlásí ani jeden případ indické varianty nákazy. Přesto se úřady rapidního nárůstu nakažených obávají, proto zpřísňují nařízení a nasazují armádu, aby dohlížela na jejich dodržování.
Mladší zdravotníci, kteří pomáhají v nemocnicích, uvádějí, že se s nimi zachází „jako s municí do děl“. Musí ošetřit až pětkrát více pacientů než obvykle, zatímco jejich starší kolegové, kteří spadají do rizikových skupin, zůstávají mimo přední linie.
Vláda je navíc nechává pracovat dnem i nocí, a to i v případě, že sami mají příznaky nemoci. „Nemůžu dýchat a ve skutečnosti jsem více příznaková než moji pacienti. Jak mě mohou nutit pracovat?“ ptá se postgraduální studentka medicíny Siddharth Taraová, která trpí astmatem. Ta příznaky nemoci vykazuje od začátku týdne. Přesto jí bylo řečeno, že má ve své práci pokračovat.
Zdravotní systém je v Indii navíc velmi křehký. Celkem má země 541 lékařských vysokých škol s 36 tisíci postgraduálními studenty medicíny, podle odborů lékařů je většina z nich ve vládních nemocnicích. Více než rok tak pracují za nedostatečný plat, nadále jsou nekontrolovaně vystavováni viru a své studium musí zanedbávat. „Jsme municí pro děla, to je vše,“ doplňuje Taraová.
O pacienty se nemá kdo starat
V pěti státech, které jsou nárůstem počtu nakažených nejvíce zasaženy, postgraduální lékaři protestovali proti přístupu administrativních pracovníků. Požadovali, aby se úřady na druhou vlnu pandemie připravily, ty je ale ignorovaly. Postgraduální student medicíny, 26letý Jignesh Gengadiya, tak věděl, že bude pracoval v podstatě nepřetržitě už v době, kdy se přihlásil k pobytu na státní lékařské fakultě v Gudžarátu.
Nečekal však, že bude jediným lékařem, který se bude starat o 60 pacientů a dalších 20 na jednotce intenzivní péče (JIP). „Pacienti na JIP vyžadují neustálou pozornost. Pokud začne kolabovat více než jeden pacient, komu se mám věnovat?“ ptá se Gengadiya. Doktorka Taraová navíc doplňuje, že se zvyšuje počet lůžek pro pacienty nakažených virem, ale nemá je kdo ošetřovat.
Starší lékaři navíc odmítají nakažené pacienty ošetřovat. „Chápu, že to jsou starší lidé, ale jak jsme si v této vlně všimli, nemoc postihuje staré i mladé,“ doplnila Taraová, která se i s astmatem stará o covid pozitivní pacienty. Počty lékařů se totiž snižují i v důsledku nákazy, která postihuje je samotné.
