Americký prezident Donald Trump Zdroj: AP
Americký prezident Donald Trump obdržel tento týden už druhou nominaci na Nobelovu cenu míru. Poté, co ho na prestižní ocenění ve středu navrhl norský poslanec, šéfa Bílého domu nominoval v pátek také člen švédského parlamentu za zprostředkování mírové dohody mezi Srbskem a Kosovem.
Švédský poslanec Magnus Jacobsson v pátek na Twitteru oznámil, že na Nobelovu cenu míru nominoval vlády USA, Srbska a Kosova za „společné úsilí pro rozvoj míru a ekonomických vztahů skrze dohodu podepsanou v Bílém domě.“ Podle Jackobssona jsou obchod a vzájemná komunikace důležité stavební kameny míru.
I have nominated the US Gov. and the governments of Kosovo and Serbia for the Nobel Peace Prize for their joint work for peace and economic development, through the cooperation agreement signed in the White House. Trade and communications are important building blocks for peace. pic.twitter.com/XuhkLbHZAV
— Magnus Jacobsson (@magnusjacobsson) September 11, 2020
Vztahy mezi Srbskem a jeho bývalou provincií, která v roce 2008 vyhlásila na Srbsku jednostrannou nezávislost, jsou dlouhodobě napjaté. Srbsko totiž Kosovo stále považuje za součást svého území. Nezávislost Kosova momentálně neuznává přibližně polovina členských států OSN včetně pěti zemí EU – Slovenska, Španělska, Řecka, Kypru a Rumunska.
Dohoda, kterou na začátku září podepsali v Bílém domě srbský prezident Aleksandar Vučić a kosovský premiér Avdullah Hoti, má za cíl normalizovat ekonomické vztahy mezi oběma sousedy. Její součástí jsou závazky ohledně infrastrukturních projektů, ale i ujednání o utlumení diplomatických aktivit, které vedou obě země proti sobě navzájem. Trumpově administrativě se navíc podařilo do dohody zahrnout i dohody s Izraelem: Bělehrad přesune své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma a Priština a židovský stát navážou oficiální diplomatické styky.
Právě Izraele se týkala i první nominace Donalda Trumpa na Nobelovu cenu míru. Tu ve středu oznámil norský poslanec Christian Tybring-Gjedde. Trumpa na prestižní ocenění nominoval za zprostředkování dohody o normalizaci vztahů mezi židovským státem a Spojenými arabskými emiráty. K dohodě se navíc v pátek večer připojil další arabský stát – Bahrajn.
„Očekává se, že i další státy Středního východu budou následovat Spojené arabské emiráty. Tato dohoda by mohla být jazýčkem na vahách, který učiní z Blízkého východu region spolupráce a prosperity,“ zdůvodnil ve středu své rozhodnutí Tybring-Gjedde.
Podle pravidel může svého kandidáta na Nobelovu cenu míru nominovat například každý člen národních parlamentů a vlád, členové Mezinárodního soudního dvora, univerzitní profesoři nebo předchozí držitelé ocenění. Podmínkou je doručení nominace Komisi do začátku února. Jestli se stane Donald Trump v pořadí pátým americkým prezidentem, který obdrží Nobelovu cenu míru, bude jasné nejdříve v říjnu příštího roku.
