Donald Trump v květnu 2023 slíbil, že pokud bude zvolen, ukončí válku na Ukrajině během jednoho dne. Nevysvětlil ale, jak toho chce dosáhnout. Profesor politologie a bývalý velvyslanec USA v Rusku Michael McFaul v analýze pro web Foreign Affairs popsal, co musí nově zvolený prezident udělat, aby bylo dosaženo míru. Podle něj jde o vyvážený kompromis – Ukrajina má obětovat část území výměnou za vstup do NATO. Pokud by se Trumpovi povedlo vyjednat mír, může podle McFaula obdržet i Nobelovu cenu.
V televizní debatě s názvem Town Hall na CNN v květnu 2023 Donald Trump slíbil, že v případě svého zvolení ukončí válku na Ukrajině během jediného dne. Jeho slib se stal velmi známým výrokem a nově zvolený prezident tvrdí, že má jedinečnou schopnost přivést Rusko a Ukrajinu k jednacímu stolu a dosáhnout příměří. Jeho blížící se návrat do Bílého domu ale vyvolal na obou stranách Atlantiku řadu spekulací o vyhlídkách na mírovou dohodu, píše v analýze na webu Foreign Affairs profesor politologie Michael McFaul, který v letech 2012 až 2014 působil jako velvyslanec USA v Rusku.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: První den v úřadu budu diktátor, říkával Trump. Podívejte se na pět věcí, které chce stihnout
Od chvíle, kdy Rusko v roce 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi, se Kyjev a jeho podporovatelé zdráhali naznačit zájem o jednání, protože měli obavy, že by to mohlo být vnímáno jako slabost. „Trumpovo znovuzvolení nyní dává ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému větší prostor k zapojení se do rozhovorů: může tvrdit, že nemá jinou možnost,“ míní McFaul.
Koncem listopadu v rozhovoru pro Sky News Zelenskyj naznačil, že je skutečně připraven jednat. Podmínky však dohodě nepřejí. „Války obvykle končí dvěma způsoby: jedna strana zvítězí, nebo nastane patová situace. Na Ukrajině se zdá, že ani jedna strana není blízko vítězství, ale válka stále pokračuje,“ popsal McFaul. Ruský prezident Vladimir Putin navíc věří, že vyhrává. A pokud Trump pohrozí omezením pomoci Ukrajině, Putin získá ještě větší odvahu pokračovat v boji, nikoli ukončit invazi. „Postupující armády totiž zřídka přestávají bojovat, když se jejich protivník chystá oslabit. Pokud Putin vycítí, že se Trump a jeho nový tým snaží Kreml uklidnit, bude agresivnější,“ sdělil McFaul.
Podle něj by pro nově zvoleného prezidenta mohlo při uvažování o jednání s Putinem jako vodítko sloužit poučení z amerických jednání s Talibanem během jeho prvního funkčního období. Taliban a Trumpova administrativa tehdy vyjednali dohodu, která byla pro militantní skupinu velmi výhodná, ale Bidenova administrativa ji přesto respektovala. Její podmínky zahrnovaly příměří, časový plán odchodu amerických sil a příslib budoucího politického urovnání mezi afghánskou vládou a Talibanem.
Taliban se však k dohodě nezavázal. Místo toho využil mírový plán jako stanici na své cestě k úplnému vítězství. „Ústupky Talibanu mír nezajistily. Ústupek Putinovi také ne. Namísto toho, aby Putinovi prostě dal vše, co chce – což je sotva příkladem tolik vychvalovaného umění zvoleného prezidenta uzavírat dohody –, by měl Trump vymyslet sofistikovanější plán a povzbudit Ukrajinu, aby se vzdala části území ve prospěch Ruska výměnou za bezpečnost, která by přišla se vstupem do NATO. Pouze takový kompromis povede k trvalému míru,“ popsal McFaul.
Trumpova karta
Trump a mnozí jeho spojenci ale ve své rétorice dlouhodobě vyjadřují skepsi vůči americké podpoře Ukrajiny. Tvrdí, že podpora Kyjeva vyčerpává americké finance a jen málo přispěla k ukončení války. McFaul ale upozorňuje, že náhlé omezení financování Ukrajiny by nyní mír nepřineslo a naopak by pouze podnítilo další ruskou agresi. „Aby se Trump dopracoval k mírové dohodě, měl by nejprve urychlit dodávky vojenské pomoci Ukrajině, která již byla schválena, a poté dát najevo svůj záměr poskytnout další zbraně, aby zastavil současnou ruskou ofenzívu v Donbasu a vytvořil tak na bojišti patovou situaci,“ popsal McFaul.
Putin totiž podle něj bude vážně jednat až ve chvíli, kdy ruské ozbrojené síly již nebudou schopny obsadit další ukrajinské území – nebo ještě lépe, i když méně pravděpodobně, až ruští vojáci začnou ztrácet půdu pod nohama. „Aby mohla začít vážná jednání, musí Putin nejprve uvěřit, že Spojené státy Ukrajinu neopustí,“ zdůraznil McFaul.
Poté, co přesvědčí Putina k jednání, musí Trump přesvědčit Zelenského, aby přestal bojovat. „To bude značná výzva, protože to bude vyžadovat, aby se ukrajinský prezident vzdal snahy osvobodit všechna ukrajinská území obsazená ruskými vojáky,“ uvedl McFaul. Dodal, že obětováním území by se Zelenskyj musel také vzdát svých občanů v okupovaných regionech nebo najít způsob, jak jim zaručit, že budou moci emigrovat na západní Ukrajinu. „Žádný demokraticky zvolený vůdce nedělá takové ústupky lehce,“ podotkl McFaul.
Průzkum provedený letos na podzim ukázal, že 88 % Ukrajinců stále věří, že Ukrajina válku vyhraje. Pro ukrajinské vojáky, z nichž mnozí nyní bojují, aby pomstili své kamarády zabité v boji, bude podle McFaula velmi obtížné složit zbraně. „Zelenskij a ukrajinský lid nepřinesou takovou oběť, aniž by za to dostali něco hodnotného: členství v NATO,“ uvedl McFaul. Vstup do Ukrajiny do Severoatlantické aliance by podle něj pomohl vyvážit hořký ústupek spočívající v tom, že by obrovský kus Ukrajiny zůstal pod ruskou okupací.
Podle McFaula je to ale jediná karta, kterou může Trump zahrát, aby přesvědčil Ukrajince, aby přestali bojovat. „Členství Ukrajiny v NATO je také jediným způsobem, jak udržet trvalý mír na hranici mezi Ruskem a Ukrajinou, ať už bude nakonec vytyčena kdekoli,“ popsal profesor politologie. Připomněl, že Ukrajinci vědí, že Putin nikdy nenapadl žádného člena NATO. Pokud by Ukrajina do NATO nevstoupila, dostala by podle McFaula ruská armáda jen čas na to, aby nabrala sílu a připravila se na další invazi. Přesně to se stalo v letech 2014 až 2022.
McFaul ale podotkl, že v případném kompromisu bude velmi záležet i na načasování oznámení NATO, že Ukrajině nabízí členství. „Aliance musí vydat formální pozvání v den, kdy se Zelenskij a Putin dohodnou na ukončení bojů. Poté, co NATO pozve Ukrajinu ke vstupu, musí členské státy přistoupení země rychle ratifikovat,“ řekl McFaul. Dodal, že jednoznačnou podporu musí osobně vyjádřit i Trump, aby ostatní představitelé NATO ratifikační proces neprotahovali.
Den vítězství pro všechny
Někteří skeptici ale tvrdí, že Putin nikdy nebude souhlasit se vstupem Ukrajiny do NATO. Ukrajina a členové NATO však Putina o souhlas žádat nemusí. „Putin nemá v jednáních mezi Ukrajinou a aliancí co dělat. Umožnit mu narušit nebo odložit tato jednání by bylo projevem americké slabosti nejen vůči Moskvě, ale i vůči Pekingu,“ sdělil McFaul.
Rusko ale bude trvat na tom, že vstup Ukrajiny do aliance ohrožuje Rusko. „Trump může Putinovi vysvětlit, že členství v NATO bude Ukrajinu omezovat. Zelenskyj samozřejmě nikdy formálně neuzná ruskou anexi okupovaného ukrajinského území. Přesto by ho možnost členství v NATO mohla přimět k souhlasu s formulací, v níž Kyjev uzná, že bude usilovat o sjednocení Ukrajiny pouze mírovými prostředky,“ popsal.
Jako podmínka vstupu do aliance by Zelenskému a jeho generálům podle něj mohla být také uložena povinnost stáhnout ukrajinské vojáky z ruské oblasti Kurska, kde od srpna udržují pozice. „NATO je obranná aliance. Nikdy nezaútočilo na Sovětský svaz ani na Rusko a nikdy to ani neudělá. Putin to ví,“ vysvětlil McFaul.
Konec války by se tak podle něj mohl pro Putina stát nejslavnějším dnem v jeho kariéře. „Bude moci ruskému lidu a světu prohlásit, že jeho invaze byla úspěšná, že ‚vyhrál‘. Uspořádá vítěznou přehlídku na Rudém náměstí s čínskými, íránskými a severokorejskými vůdci po boku u Leninova hrobu. Bude si nárokovat místo v ruských učebnicích dějepisu vedle Petra Velikého, Kateřiny Veliké a Stalina jako kremelský vůdce, který rozšířil hranice ruského impéria. V tento údajný ‚den vítězství‘ si nebude chtít svůj triumf pokazit rozpoutáním další války nebo hrozbou, že se pokusí zablokovat členství Ukrajiny v NATO,“ uvedl.
Muž uprostřed
O výhodách mírového plánu je ale třeba přesvědčit ještě jednu osobu: Donalda Trumpa. Vzhledem k jeho dřívějšímu skepticismu vůči pomoci Ukrajině a NATO to nebude snadné. Jak ale McFaul podotýká, taková dohoda podporuje několik Trumpových cílů. „Přivedením Ukrajiny do NATO by Trump mohl dosáhnout významného vítězství jedné ze svých zahraničněpolitických priorit: sdílení zátěže,“ vysvětlil.
Po vstupu do NATO by se ukrajinské ozbrojené síly zároveň přes noc staly nejlepší a nejzkušenější evropskou armádou v alianci. Ukrajinští vojáci by mohli být nasazeni v jiných státech na frontě, což by Washingtonu umožnilo snížit vlastní vojenské závazky. „Ukrajina by také mohla dodávat ostatním spojencům v NATO, zejména těm, kteří mají společnou hranici s Ruskem, letecké, námořní a pozemní bezpilotní letouny, které ukrajinská armáda zvládla při obraně země. Trump by mohl Američanům vysvětlit, že členství Ukrajiny v NATO by Spojeným státům umožnilo vynakládat méně prostředků na evropskou obranu a uvolnit zdroje na omezení rostoucího vlivu Číny v asijsko-pacifickém regionu,“ uvedl McFaul.
Plán by také přinesl trvalý mír v Evropě, nikoli dočasné příměří, které by Rusko v budoucnu snadno porušilo. „Pokud by se Trumpovi podařilo toto urovnání zprostředkovat, mohl by se stát kandidátem na Nobelovu cenu míru, po níž touží,“ podotkl McFaul.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Vojáci KLDR omylem zabíjeli Kadyrovce. Nerozumí si, fatálních chyb přibude, míní Šedivý
