Vojáci KLDR v Kursku
Ukrajina musí čelit nové hrozbě. Severokorejský diktátor Kim Čong-un poskytl Rusku nejen tisíce svých vojáků, ale také těžké dělostřelectvo. Potvrzují to snímky samohybného severokorejského „megaděla“ Koksan, údajně pořízené v Kurské oblasti. Přítomnost houfnic s neobvyklými prvky znamená pro válku na Ukrajině dvě zásadní věci – Rusko má nouzi o těžkou artilerii a KLDR svými dodávkami zbraní chce posílit spojenectví s Kremlem, a to i za cenu oslabení svého vlastního arzenálu na domácí půdě. Děla Koksan totiž dostřelí až do jihokorejského Soulu.
Konflikt na Ukrajině je v současnosti především vyčerpávající válkou dronů a dělostřelectva. Zatímco obránci získali od západních zemí poměrně pestrý výběr artilerie – například československou houfnici Dana, francouzské Caesary či americké M777, ruské okupační síly se spoléhaly především na své ohromné rezervy z minulosti, především sovětské raketomety či masivní dělo 2S7 Pion ráže 203,2 mm.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajina posílá do boje „robotického ničitele“ s těžkým kulometem. Podívejte se, jak funguje
Nyní se Vladimir Putin dočkal dodávek severokorejských samohybných houfnic Koksan. Není zatím zcela jasné, ve kterých variantách a v jakém počtu, nezávislí pozorovatelé a OSINT analytici to odhadují na 50 nebo 60 kusů děl. Že Kimova „megaděla“ opravdu míří na ukrajinskou frontu, potvrzují listopadové snímky z Kurské oblasti, kde se Koksany objevily na ruských přepravních vlacích. Pro ukrajinské obránce je to pochopitelně špatná zpráva, a to hned z několika důvodů.
Houfnice Koksan se vyznačují poměrně atypickou ráží 170 mm, která se mohla inspirovat německými druhoválečnými děly K-18. I kvůli tomu jde o opravdu obří válečný stroj v délce 15 metrů, na podvozku čínského tanku Type-59 dosahuje výšky až tří metrů. U starší varianty houfnice se obsluha a munice dopravovala na samostatných vozidlech.
Neobvyklá ráže nicméně přináší Severokorejcům jednu nespornou výhodu, a tou je výborný dostřel – se správnou municí Koksan trefí cíle až ve vzdálenosti 60 kilometrů. Také proto bývají baterie těchto houfnic rozestavěné na hranicích s Jižní Koreou, v případě potřeby by totiž dokázaly pálit na jihokorejské hlavní město Soul.
Koksan tak dostřelí mnohem dále než československé Dany, které vláda věnovala Kyjevu na jeho obranu před ruskými okupanty. Ráže 170 mm nicméně přináší rovněž jednu nevýhodu – relativní nedostatek správné munice. Většina dělostřelectva se totiž spoléhá na ráži 152 nebo 155 mm.
Severokorejské těžké samohybné dělo M-1978 Koksan na kolejích v Kurské oblasti Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Nyní je nicméně jasnější, proč Rusko nechce nasazovat severokorejské vojáky do prvních linií. Předpokládá se, že je spíše využije právě na obsluhu těchto děl v bezpečné vzdálenosti pro krytí postupu ruských vojáků na frontě. Pokud KLDR pošle do evropského prostoru další válečnou techniku, očekává se u ní podobný scénář.
Spojenectví přes půlku světa
Zapojení Koksanů do války s Ukrajinou také znamená, že Severní Korea myslí spojenectví s Ruskem zcela vážně, pokud se rozhodla omezit dělostřelecké stavy na hranicích s Jižní Koreou. Putinovi se to hodí – od začátku války přišel o tolik kusů vojenské techniky, že nejspíše ocení každou posilu.
Na druhou stranu se nedá říct, že by byla Ukrajina zcela bezbranná. Ve svých řadách má například švédskou houfnici Archer s podobným dostřelem (za použití naváděné munice) či americké raketomety HIMARS, které umí zasáhnout cíle vzdálené okolo 80 kilometrů. Prakticky tak mohou Ukrajinci vyřadit z provozu severokorejské Koksany za ruskými hranicemi, aniž by se s HIMARS ocitli v dosahu nepřátelské palby.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajinci představili Peklo. Nová zbraň má mnohem delší dolet než rakety z USA, tvrdí Zelenskyj
