Trump žene NATO do zvyšování příspěvků na obranu. Co by to znamenalo pro Česko?
Severoatlantická aliance vážně diskutuje o zvýšení minimálních cílů pro výdaje na obranu. Ze současných dvou procent HDP by se mohly zvýšit až na tři procenta, informoval list The Financial Times. Přitom ani současnou metu řada států včetně Itálie nebo Španělska nezvládá plnit.
Staronový americký prezident Donald Trump se už v lednu vrátí do Bílého domu a evropská část NATO se bojí, co bude dál. Trump v minulosti vyzval členské státy Aliance k vyšším příspěvkům na obranu a dokonce pohrozil, že USA pod jeho vedením formaci opustí, když se tak nestane.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nová hrozba pro Ukrajinu. Kim posílá do války zvláštní „megaděla“, dostřelí dál než české Dany
A v ředitelství Severoatlantické aliance to zjevně vnímají jako reálnou hrozbu. Podle informací listu Financial Times se totiž na nejvyšších místech diskutuje o tom, že by se minimální rozpočtové cíle na obranu zvedly. Současně jsou metou dvě procenta HDP dané země, nejedná se ale o žádný povinný příspěvek, jen o doporučení.
Čtěte také
NATO diskutuje o tom, že by se tato hranice zvýšila na tři procenta HDP, a to do roku 2030. Už teď je přitom přístup států k rozpočtům na obranu v rámci Aliance dost nevyrovnaný, protože každá země dává na armádu – poměřováno s HDP dané země – různě vysoký příspěvek. Šéf NATO Mark Rutte zatím oficiálně nové plány neformuloval, přiznal však, že se o zvyšování mluví.
„Mám v hlavě jedno číslo, ale teď ho nebudu uvádět. Ale je jasné, že když se podíváte na cíle v oblasti schopností a podíváte se na mezery, které tam stále jsou, tak je jasné, že se dvěma procenty se tam nedostanete,“ řekl pro Financial Times.
Kdo dává na armádu nejvíc?
Premiantem Evropy jsou momentálně Poláci, kteří chtějí vybudovat nejsilnější armádu na starém kontinentu. Na obranu dávají více než čtyři procenta HDP (v relativních číslech více než USA), takže potenciální nový cíl NATO plní už teď.
Vyšší příspěvek na obranu přes tři procenta HDP už nyní zvládá také Estonsko, Lotyšsko, Spojené státy a také Řecko. Nad hranicí 2,5 procenta HDP je ještě Litva, což dokládá, že Pobaltské státy dávají tváří v tvář ruské hrozbě na obranu značnou část rozpočtu.
Čtěte také
U ostatních zemí NATO už je to ale složitější. Ani dvě procenta HDP, což je cíl, který je nastavený už dekádu, některé státy neplní, popřípadě tuto metu zvládají jen tak tak. Mezi hříšníky, kteří ještě nedávají na vlastní armádu potřebnou sumu, patří Chorvatsko, Portugalsko, Itálie, Kanada, Belgie, Lucembursko, Slovinsko a Španělsko.
Jak je na tom Česko?
Česko letos standard NATO těsně splní a v poměrových výdajích na obranu je tak někde uprostřed seznamu členských států. S požadovanou metou počítá vláda i v rozpočtu na příští rok, uvádí ministerstvo financí.
HDP Česka se pohybuje kolem osmi bilionů korun, takže dvě procenta HDP představují asi 160 miliard korun (pro rok 2025 to bude 160,8 miliardy). V případě navýšení standardu NATO by Česko mělo ukrojit pro armádu zhruba 240 miliard korun.
Čtěte také
Nový cíl pro výdaje členských států NATO by měla Aliance formulovat už příští rok. Jestli půjde o zmiňovaná tři procenta, ale jasné není.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajina posílá do boje „robotického ničitele“ s těžkým kulometem. Podívejte se, jak funguje
Na otočnou židli v redakci CNN Prima NEWS usedl v dubnu roku 2020. Předtím mapoval zahraniční dění pro Seznam zprávy. (Filip.Kalcak@iprima.cz)
