Trumpova první Rada míru: Obří plány pro Gazu, „stabilizační“ armáda i varování pro Írán
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Trump představil novou radu míru ve Washingtonu.
- USA slibují miliardy dolarů na obnovu Gazy.
- Hrozí útok na Írán? Trump dává ultimátum.
- Kdo se připojil k Trumpově radě míru?
Americký prezident Donald Trump má za sebou první zasedání takzvané Rady míru, tedy orgánu, který si sám vytvořil, má jej doživotně vést a za poplatek do něj přizval řadu světových lídrů i s jejich státy. Při prvním setkání bylo hlavním tématem Pásmo Gazy, pro které má obrovské plány – novou policii, kompletní rekonstrukci, přičemž region na obnovu dostane miliardy dolarů. Kromě toho Trump posunul i fungování relativně nových jednotek – Mezinárodních stabilizačních sil – a k tomu přidal varování pro Írán, které se může dočkat amerického úderu.
„Rada míru ukazuje, jak můžeme vybudovat lepší budoucnost a začínáme právě tady, v téhle místnosti,“ prohlásil podle zámořských médií v čele se CNN Trump během úvodního zasedání, na kterém do Washingtonu za ním dorazily zhruba dvě desítky představitelů členských států.
ČTĚTE TAKÉ: Zatčení Andrewa? Největší malér britské královské rodiny, míní historik. Popsal Epsteinovu roli
Trumpem řízené nové těleso si dává za cíl ukončovat války a řešit potenciální konflikty ještě před vypuknutím. Boje mezi Ukrajinou a Ruskem, kdy obě země pozval do své Rady míru, tentokrát vůbec nebyly na pořadu dne. Místo nich se řešilo Pásmo Gazy. Šéf Bílého domu nešetřil ambiciózními plány.
Správu nad Pásmem Gazy by měl převzít Američany podporovaný palestinský výbor. Posléze na oblast zpustošenou boji mezi Izraelem a hnutím Hamás poputují miliardy dolarů. USA podle Trumpa přispějí hned deseti miliardami dolarů (asi 205 miliard korun), ostatní členové nové Rady míru se zatím připojili se sedmi miliardami dolarů (zhruba 144 miliard korun). „Každý utracený dolar je investice do stability a naděje na nový a harmonický region,“ pronesl Trump při děkování platícím členům a dodal, že od ostatních očekává rovněž jejich příspěvky.
Čtěte také
Mimo to navíc Mezinárodní fotbalová asociace (FIFA) oznámila vlastní příspěvek na fotbalové aktivity ve výši 75 milionů dolarů (1,5 miliardy korun) a pozadu nebude ani Organizace spojených národů (OSN) se dvěma miliardami dolarů (přes 40 miliard korun) na humanitární pomoc. Stojí za zmínění, že šéf FIFA Gianni Infantino seděl mezi představiteli států na úvodním zasedání Rady míru.
Pomoci palestinskému výboru spravovat Gazu mají nově zřízené policejní sbory. Bulharský diplomat Nikolaj Mladenov, který je pro projekt Rady míru v Gaze klíčovou postavou, během čtvrtka oznámil, že jen za první den náboru se do těchto složek přihlásily dva tisíce mužů. Podle agentury Reuters se shánějí lidé ve věku 18-35 let, kteří jsou bezúhonní. Není však jasné, zda se do nové policie budou moci hlásit i současní strážci v Gaze, kteří jsou pod taktovkou hnutí Hamás.
Posun nastal také u takzvaných Mezinárodních stabilizačních sil (ISF). Jednotky vytvořené OSN již nyní vede americký generál Jasper Jeffries, ale ve čtvrtek bylo rozhodnuto o tom, že jeho zástupce si vybere Indonésie – členský stát Rady míru. ISF by měly tvořit multinárodnostní jednotky, celkem má jít až o 20 tisíc vojáků. I ti mají dohlížet na Pásmo Gazy.
Dojde k úderu na Írán?
Trump na prvním setkání své rady znovu hlásil, že další státy se do ní brzy připojí. „Věřím, že je to ta nejschopnější rada, rozhodně co se týče síly a prestiže. Nikdy zde nebylo něco, co by se nám jen trochu blížilo, protože tady máte ty největší světové lídry. Skoro všichni to přijali a ti, kteří ne, radu přijmou,“ pronesl Trump.
Šéf Bílého domu se sice nevěnoval Ukrajině a Rusku, ale zato po Gaze zdvihl varovný prst směrem k Íránu. Během úvodního projevu totiž prohlásil, že si dává „deset dní“ na rozhodnutí, zda je možné se s Íránem dohodnout na dohodě o jeho jaderném programu. Trump nadále nechce, aby blízkovýchodní stát mající dobré vztahy s Ruskem vlastnil jadernou zbraň.
K Íránu navíc vyslal americké loďstvo a letectvo. CNN dokonce hlásí, že USA jsou připraveny napadnout Írán už tento víkend. Teherán má mezitím opevňovat svá jaderná zařízení.
Mezi pozorovateli i Macinka
Přímo do Washingtonu se na setkání státníků přijel podívat i český šéf diplomacie Macinka. Česká republika patří mezi takzvané pozorovatelské státy. Ty se zatím k ničemu nezavázaly, ale ani neodmítly placené členství v Trumpově projektu. Z evropských států tento status mají rovněž Itálie, Rumunsko, Řecko a Kypr. Prvního jednání členů se jako pozorovatelé zúčastní i představitelé Evropské unie. Přidají se k nim ještě zástupci Mexika.
Většina evropských států Trumpovu pozvánku za miliardu dolarů (přes 20 miliard korun) odmítla. Výjimkou jsou Maďarsko, Albánie, Bulharsko, Turecko (které částečně geograficky spadá do Evropy) a Bělorusko.
K pozvání se pak zatím nijak nevyjádřily Portugalsko, Nizozemsko, Švýcarsko či Finsko. Paradoxní situací je, že pozvání dostaly i dva znepřátelené státy, jejichž příměří má být jedním z témat k řešení Trumpovy rady – Rusko a Ukrajina.
PODÍVEJTE SE: Trump ocenil Macinku za rozepři s Clintonovou: Skvělá práce. Pozdravujte vaši úžasnou zemi
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS.
