Trumpovi může uškodit ekonomika USA. Protesty a COVID-19 zřejmě nebudou mít dopad


Rok 2020 je již od svého začátku specifický. COVID-19 jde ruku v ruce s protesty napříč Spojenými státy a k tomu začíná boj prezidentských kandidátů o křeslo v Bílém domě. Problémy pandemie a násilné demonstrace se týkají spíše velkých měst a lidnatých států, které již tradičně republikánskou stranu nevolí. Pro prezidenta Donalda Trumpa může být rozhodující stoupající nezaměstnanost a slábnoucí ekonomika.

V únoru odstartovala volba nového amerického prezidenta. Prvním krokem tohoto procesu je zvolení demokratického a republikánského zástupce, který vyhraje primárky v jednotlivých státech USA. Každé čtyři roky tak prezidentští kandidáti cestují po zemi a snaží se získat dostatek volitelů, kteří by je posunuli do finálového klání o pozici prezidenta USA.

Prezident, který ovládl sociální sítě

Zatímco v České republice o průběhu pandemie COVID-19 informují epidemiologové a krizový štáb spolu s vládou na tiskových konferencích, ve Spojených státech se této úlohy zhostil samotný prezident Donald Trump, který je – i přes existenci speciální pracovní skupiny pro boj s koronavirem – momentálně na svém Twitteru, v médiích a na tiskových konferencích vidět nejvíce. V tomto ohledu měl prezident navrch a silně zastínil svého protikandidáta Joea Bidena.

Trump od začátku pandemie nepovažuje situaci za vážnou a ujišťuje, že Spojené státy mají virus pod kontrolou. Poté, co země čítala téměř milion a půl případů nákazy, se rozhodl zapsat do historie svým výrokem o injekcích s desinfekcí, kterou by si lidé mohli aplikovat proti nemoci preventivně. Celou situaci doposud spíše vnímá jako přehnaně panickou, byť i tak musel zrušit své proslulé volební sjezdy a celou svou aktivitu přesunout na sociální sítě a tiskové konference v Růžové zahradě u Bílého domu.

Získal nové odpůrce, ale i zastánce

Od 25. května se prezident potýká i s masivními protesty napříč americkými městy, které byly na některých místech doprovázeny rabováním a násilím. Demonstrace za spravedlnost pro Afroameričany s podtitulem „Black lives matters“ započaly smrtí Afroameričana George Floyda, kterého při zadržení udusil policista. Trump označil situaci za tragédii, ale proti demonstrantům zahájil militantní postoj. Na prohlubující se násilí v ulicích reagoval podporou minneapoliského guvernéra a na svém Twitteru uvedl: „Právě jsem mluvil s guvernérem Timem Walzem a ujistil ho, že za všech okolností za ním stojí armáda. Zahájíme střelbu, pokud začne rabování.“

Svými příspěvky, v nichž si rozhodně nebral servítky, dokonce zahájil jakousi on-line válku s novým mechanismem společnosti Twitter, který nepřesné tweety nebo ty obsahující násilí označuje výstražnými vykřičníky, které uživatele upozorňují na problematický obsah. Toto označení se v minulých týdnech objevilo na prezidentově Twitteru hned několikrát. Trump nové mechanismy na sociální síti považuje za potlačení svobody slova a hodlá proti nim právně bojovat.

Překvapivý konec spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) aktuální šéf Bílého domu oznámil 29. května, a v souvislosti s tímto krokem ji opětovně obvinil z čínského vlivu.

Začátkem června označil Trump levicově-anarchistické hnutí Antifa za teroristickou organizaci, která podle něj nabádala k násilnostem při protestech a nakonec schválil federálním policistům použití slzného plynu a gumových projektilů proti protestujícím lidem u Bílého domu. Kritice se nevyhnul ve chvíli, kdy vyšel najevo cíl policejního zákroku, který měl náměstí vyčistit od protestujících, aby jím mohl Trump přejít k nedalekému kostelu, kde se nechal fotit s biblí v ruce. Protest u kostela údajně probíhal v poklidu bez násilností.

Jako televizní reality show

Svými ostrými výroky a kritikou pobouřil Donald Trump mnoho občanů Spojených států, ale i politických představitelů. Příkladem je guvernér New Yorku Andrew Cuomo, jenž se v posledních měsících proslavil jako tvář boje s pandemií COVID-19 v tomto nejhůře zasaženém státu. „Pro prezidenta je to vše jenom televizní reality show,“ napsal na svém Twitteru. Trump si svými ostrými postoji našel ale i mnoho nových podporovatelů, kteří mu podle The Economist zvedli nepatrně průměrnou popularitu.

O Trumpovi se nelichotivě vyjádřil i houstonský policejní důstojník Art Acevedo, který americkému prezidentovi vzkázal, aby se začal konečně chovat jako opravdový prezident.

Stoupající preference lze připisovat právě pořádání pravidelných tiskových konferencí, častým vystupováním v médiích a aktivitou na Twitteru. Neméně důležitým faktorem, jenž mu pomáhá v popularitě, je i jeho časté a pro mnoho Američanů jasné rozhodování v době pandemie a nepokojů – tedy v době národní krize. Pro mnohé může představovat záchranu a jasnou budoucnost. Někteří za ním vidí lídra, kterého se v době krizí potřebují držet.

Pandemie a násilné demonstrace se navíc týkají spíše velkých měst a lidnatých států, které již tradičně republikánskou stranu nevolí. Trump tedy těží z popularity hlavně venkovanů či občanů ze středových států, který nejsou tak hustě zalidněny jako pobřeží USA. Koronavirové problémy a protesty se jich tedy netýkají v tak velké míře jako například států New York nebo Kalifornie. Tyto události tak voliči republikánů vidí spíše zprostředkovaně z médií a natolik se jich osobně nemusí týkat.

Klíčová je ekonomika

S příchodem pandemie nemoci COVID-19 se v USA rychle zvedá nezaměstnanost a analytici z Oxford Economics tvrdí, že by mohla dosáhnout až 30 procent. Pro Trumpa může takové číslo představovat v jeho obhajobě prezidentského křesla největší slabinu, neboť ekonomika byla vždy Trumpovou silnou stránkou, na kterou slyšelo mnoho voličů. Momentální růst nezaměstnanosti dokonce stoupl i přes hranici od dob Velké hospodářské krize v roce 1929, která je považována za temné ekonomické období Spojených států.

Obnovu ekonomiky, která byla silně zasažena pandemií COVID-19, považují politologové za klíčovou v Trumpově cestě ke znovuzvolení v listopadových prezidentských volbách. Prezident dlouhodobě požaduje po jednotlivých amerických státech, aby s otevíráním hospodářství postupovaly co nejrychleji, aby ekonomika utrpěla co nejmenší ztráty.

Podle posledních průzkumu analytiků z The Economist však tři čtvrtiny pojištěných nezaměstnaných Američanů mají momentálně větší příjem z dávek, než když chodili do zaměstnání. Nejlépe jsou na tom ti, kteří ztratili zaměstnáni v cestovním ruchu nebo volnočasových aktivitách. Ti si momentálně přijdou na dvojnásobek svého původního platu. Sociální systém je však v Americe zastaralý a vyznačuje se značnou nepružnost. Lidé příspěvky dostávají i s měsíčním zpožděním, což znamená, že se jen na státní pomoc nedá bezvýhradně spoléhat. Je tedy otázkou, jaký bude mít tato situace dopad na Trumpovy preference.