Trumpovy preference mírně stoupají. Uškodit jim může propadající se ekonomika USA
Rok 2020 je již od svého začátku specifický. COVID-19 jde ruku v ruce s protesty napříč Spojenými státy a k tomu začíná boj prezidentských kandidátů o křeslo v Bílém domě. Problémy pandemie a násilné demonstrace se týkají spíše velkých měst a lidnatých států, které již tradičně republikánskou stranu nevolí. Pro prezidenta Donalda Trumpa může být rozhodující stoupající nezaměstnanost a slábnoucí ekonomika.
V únoru odstartovala volba nového amerického prezidenta. Prvním krokem tohoto procesu je zvolení demokratického a republikánského zástupce, který vyhraje primárky v jednotlivých státech USA. Každé čtyři roky tak prezidentští kandidáti cestují po zemi a snaží se získat dostatek volitelů, kteří by je posunuli do finálového klání o pozici prezidenta USA.
Prezident, který ovládl sociální sítě
Zatímco v České republice o průběhu pandemie COVID-19 informují epidemiologové a krizový štáb spolu s vládou na tiskových konferencích, ve Spojených státech se této úlohy zhostil samotný prezident Donald Trump, který je – i přes existenci speciální pracovní skupiny pro boj s koronavirem – momentálně na svém Twitteru, v médiích a na tiskových konferencích vidět nejvíce. V tomto ohledu měl prezident navrch a silně zastínil svého protikandidáta Joea Bidena.
Trump od začátku pandemie nepovažuje situaci za vážnou a ujišťuje, že Spojené státy mají virus pod kontrolou. Poté, co země čítala téměř milion a půl případů nákazy, se rozhodl zapsat do historie svým výrokem o injekcích s desinfekcí, kterou by si lidé mohli aplikovat proti nemoci preventivně. Celou situaci doposud spíše vnímá jako přehnaně panickou, byť i tak musel zrušit své proslulé volební sjezdy a celou svou aktivitu přesunout na sociální sítě a tiskové konference v Růžové zahradě u Bílého domu.
Získal nové odpůrce, ale i zastánce
Od 25. května se prezident potýká i s masivními protesty napříč americkými městy, které byly na některých místech doprovázeny rabováním a násilím. Demonstrace za spravedlnost pro Afroameričany s podtitulem „Black lives matters“ započaly smrtí Afroameričana George Floyda, kterého při zadržení udusil policista. Trump označil situaci za tragédii, ale proti demonstrantům zahájil militantní postoj. Na prohlubující se násilí v ulicích reagoval podporou minneapoliského guvernéra a na svém Twitteru uvedl: „Právě jsem mluvil s guvernérem Timem Walzem a ujistil ho, že za všech okolností za ním stojí armáda. Zahájíme střelbu, pokud začne rabování.“
....These THUGS are dishonoring the memory of George Floyd, and I won’t let that happen. Just spoke to Governor Tim Walz and told him that the Military is with him all the way. Any difficulty and we will assume control but, when the looting starts, the shooting starts. Thank you!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) May 29, 2020
Svými příspěvky, v nichž si rozhodně nebral servítky, dokonce zahájil jakousi on-line válku s novým mechanismem společnosti Twitter, který nepřesné tweety nebo ty obsahující násilí označuje výstražnými vykřičníky, které uživatele upozorňují na problematický obsah. Toto označení se v minulých týdnech objevilo na prezidentově Twitteru hned několikrát. Trump nové mechanismy na sociální síti považuje za potlačení svobody slova a hodlá proti nim právně bojovat.
Překvapivý konec spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) aktuální šéf Bílého domu oznámil 29. května, a v souvislosti s tímto krokem ji opětovně obvinil z čínského vlivu.
Začátkem června označil Trump levicově-anarchistické hnutí Antifa za teroristickou organizaci, která podle něj nabádala k násilnostem při protestech a nakonec schválil federálním policistům použití slzného plynu a gumových projektilů proti protestujícím lidem u Bílého domu. Kritice se nevyhnul ve chvíli, kdy vyšel najevo cíl policejního zákroku, který měl náměstí vyčistit od protestujících, aby jím mohl Trump přejít k nedalekému kostelu, kde se nechal fotit s biblí v ruce. Protest u kostela údajně probíhal v poklidu bez násilností.
Jako televizní reality show
Svými ostrými výroky a kritikou pobouřil Donald Trump mnoho občanů Spojených států, ale i politických představitelů. Příkladem je guvernér New Yorku Andrew Cuomo, jenž se v posledních měsících proslavil jako tvář boje s pandemií COVID-19 v tomto nejhůře zasaženém státu. „Pro prezidenta je to vše jenom televizní reality show,“ napsal na svém Twitteru. Trump si svými ostrými postoji našel ale i mnoho nových podporovatelů, kteří mu podle The Economist zvedli nepatrně průměrnou popularitu.
O Trumpovi se nelichotivě vyjádřil i houstonský policejní důstojník Art Acevedo, který americkému prezidentovi vzkázal, aby se začal konečně chovat jako opravdový prezident.
Stoupající preference lze připisovat právě pořádání pravidelných tiskových konferencí, častým vystupováním v médiích a aktivitou na Twitteru. Neméně důležitým faktorem, jenž mu pomáhá v popularitě, je i jeho časté a pro mnoho Američanů jasné rozhodování v době pandemie a nepokojů – tedy v době národní krize. Pro mnohé může představovat záchranu a jasnou budoucnost. Někteří za ním vidí lídra, kterého se v době krizí potřebují držet.
Pandemie a násilné demonstrace se navíc týkají spíše velkých měst a lidnatých států, které již tradičně republikánskou stranu nevolí. Trump tedy těží z popularity hlavně venkovanů či občanů ze středových států, který nejsou tak hustě zalidněny jako pobřeží USA. Koronavirové problémy a protesty se jich tedy netýkají v tak velké míře jako například států New York nebo Kalifornie. Tyto události tak voliči republikánů vidí spíše zprostředkovaně z médií a natolik se jich osobně nemusí týkat.
Klíčová je ekonomika
S příchodem pandemie nemoci COVID-19 se v USA rychle zvedá nezaměstnanost a analytici z Oxford Economics tvrdí, že by mohla dosáhnout až 30 procent. Pro Trumpa může takové číslo představovat v jeho obhajobě prezidentského křesla největší slabinu, neboť ekonomika byla vždy Trumpovou silnou stránkou, na kterou slyšelo mnoho voličů. Momentální růst nezaměstnanosti dokonce stoupl i přes hranici od dob Velké hospodářské krize v roce 1929, která je považována za temné ekonomické období Spojených států.
Obnovu ekonomiky, která byla silně zasažena pandemií COVID-19, považují politologové za klíčovou v Trumpově cestě ke znovuzvolení v listopadových prezidentských volbách. Prezident dlouhodobě požaduje po jednotlivých amerických státech, aby s otevíráním hospodářství postupovaly co nejrychleji, aby ekonomika utrpěla co nejmenší ztráty.
Podle posledních průzkumu analytiků z The Economist však tři čtvrtiny pojištěných nezaměstnaných Američanů mají momentálně větší příjem z dávek, než když chodili do zaměstnání. Nejlépe jsou na tom ti, kteří ztratili zaměstnáni v cestovním ruchu nebo volnočasových aktivitách. Ti si momentálně přijdou na dvojnásobek svého původního platu. Sociální systém je však v Americe zastaralý a vyznačuje se značnou nepružnost. Lidé příspěvky dostávají i s měsíčním zpožděním, což znamená, že se jen na státní pomoc nedá bezvýhradně spoléhat. Je tedy otázkou, jaký bude mít tato situace dopad na Trumpovy preference.
