Katastrofa v podobě ničivého zemětřesení bude mít v Turecku obrovský vliv na blížící se prezidentské a parlamentní volby. Začíná se hovořit o tom, že by se právě přírodní živel mohl stát konečnou pro současného autoritářského prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a jeho partaj. Dosud dominantní postavení současné hlavy státu totiž ohrožuje stále rostoucí kritika jeho administrativy, jež podle všeho nestíhá včas posílat záchranáře či humanitární pomoc na postižená místa. Blíží se Erdoganův konec?
„Žádná organizovaná pomoc tady není,“ popisuje pro CNN mladý prodavač aut Sinan Polat, který žije v provincii Hatay – jedné ze zasažených oblastí. Dodává, že se nikdo pořádně nestíhá starat ani o mrtvé. „Před nemocnicemi je tolik těl, že není ani dostatek plachet k jejich zakrytí. Hřbitovy jsou plné. Tak co máme dělat, házet těla našich blízkých do moře?“ táže se zoufalý Turek.
Jeho slova ilustrují rozhořčení a nářek mnoha obyvatel Turecka, kteří měli štěstí v neštěstí a zemětřesení přežili. Podobně hovoří i 55letý Nuran Okur z města Iskenderun, které leží právě v provincii Hatay. „Už jsou to čtyři dny a nikdo sem nedorazil,“ stěžoval si během čtvrtka pro CNN. K zemětřesení došlo již z neděle na pondělí minulý týden.
ČTĚTE TAKÉ: Opravdový zázrak. Týden po zemětřesení vyprostili záchranáři z trosek další čtyři živé lidi
Nářek a zloba je cítit, což si prezident Erdogan velmi dobře uvědomuje. Na místa neštěstí se nakonec vydal a připustil „pochybení vládních činitelů“ v otázce rychlé pomoci. I přes problémy ale trval na tom, že „situace je naprosto pod kontrolou“. Místo toho osočil kritiky, že „lživě očerňují“ snahy jeho vládního kabinetu. „V takové době nemůžu tolerovat kruté a negativní kampaně cílené jen na politický zájem,“ pronesl během své cesty po zničených oblastech turecký prezident.
Faktem ovšem zůstává, že kritika na jeho vládu se jen hrne. A tak se může stát, že jeho kdysi mimořádně silné postavení na turecké politické scéně nejen citelně oslabí, ale možná se rovnou sesype – podobně jako tisíce budov po současném zemětřesení.
V Turecku se totiž blíží prezidentské i parlamentní volby. Už před katastrofou průzkumy veřejného mínění odhadovaly, že tentokrát budou výsledky velmi těsné. Dokonce by se mohlo stát, že Erdogan nebude zvolen prezidentem a navíc jeho Strana spravedlnosti a rozvoje nezíská potřebnou většinu k vládnutí. Volby by se mohly konat už v květnu.
Opozice se bouří
Poslední průzkumy z ledna sice dávaly Erdoganově partaji nejvyšší šance na vítězství, když mu predikovaly zisk mezi 30 až 40 procenty, ale jeho nejbližší pronásledovatelé a rivalové z Republikánské lidové strany, která je řazena do levého či středolevého proudu, mu začínají šlapat na paty. Mnohem důležitější však je, že se lídrovi strany Kemalu Kilicdarogluovi podařilo získat podporu dalších pěti stran, se kterými vytvořil předvolební šestikoalici. A ta by mohla porazit Erdogana, jeho stranu i jeho nacionalistické podporovatele. „Pokud je nějaká osoba odpovědná za to, co se děje, pak je to Erdogan,“ prohlásil lídr opozice podle agentury AP.
Türkiye Monitörü Ocak Ayı Araştırması sonuçlarına göre Ak Parti’nin 2022 yılının son çeyreğinde yakaladığı artış trendinin durduğu ve oyunda son bir ay içerisinde %1,2 gerileme olduğu görüldü.Önceki araştırmalarımıza göre Ak Parti Ekim-Aralık ayları arasında oyunu %4,8 artırmıştı pic.twitter.com/NPGEfZaK2O
— Aksoy Araştırma (@AksoyArastirma) February 2, 2023
Erdogan je terčem opozičníků nejen kvůli reakci na zemětřesení. Už delší dobu se na přetřes dostává také jeho ekonomická politika, která vedla k až neuvěřitelným cenám v tureckých obchodech, u cen nemovitostí atd. Inflace v jednu chvíli činila dokonce přes 85 procent. Turecké rodiny si stěžovaly na extrémní nárůsty také v případě nájmů. Vedle toho zažívá propad i tamní měna.
Český turkolog a někdejší velvyslanec v Turecku Tomáš Laně v nedávném rozhovoru pro CNN Prima NEWS řekl, že zemětřesení by ovšem paradoxně mohlo Erdoganovi ve volbách pomoci. „Zmobilizuje veškeré státní prostředky, navenek to bude vystavovat jako viditelnou pomoc pro každého v nouzi. A na mnoho voličů to zabere,“ řekl redakci Laně.
Z vězení až k prezidentskému úřadu
Opozice si mimo jiné musí vybrat i kandidáta, který by měl Erdogana nahradit na pozici nejvyšší. Mnozí očekávají zmiňovaného Kilicdaroglua coby předsedu nejsilnější opoziční politické strany. Turecká média ovšem spekulují i o tom, že by se kandidátem na prezidenta mohl stát starosta Istanbulu Ekrem Imamoglu, který stojí v čele historického města – nesoucího i jména jako Konstantinopol nebo Cařihrad – od roku 2019, kdy dokázal porazit Erdoganova nominanta.
Problém je, že Imamoglu byl nedávno odsouzen ke třem letům vězení a zákazu účastnit se voleb kvůli údajnému urážení úřadů, které mají na starost konání voleb. Starosta Istanbulu považuje stíhání za politicky motivované a proti rozsudku se odvolal.
Za zmínku stojí, že případné vězení by nutně nemuselo znamenat politický konec, ale naopak. Své o tom ví sám prezident Erdogan. Ten totiž v roce 1998 rezignoval právě na svůj post starosty Istanbulu kvůli několikaměsíčnímu vězení, do kterého musel za citování veršů, kterými měl údajně nabádat k násilí či náboženské a rasové nesnášenlivosti. Celkem čtyřměsíční pobyt za mřížemi ho však zocelil a nastartoval k velké politické kariéře.
Po propuštění založil Stranu rozvoje a spravedlnosti, se kterou v roce 2002 vyhrál parlamentní volby a od roku 2003 se na následujících 11 let stal premiérem. Tuto funkci opustil až v roce 2014, když se přesunul do prezidentského křesla. To by si nyní rád udržel, ale je otázka, zda se mu to po zemětřesení podaří.
