Polsko splnilo podmínku ohledně zaslání finanční kompenzace kvůli dolu Turów, Česká republika tak stáhla žalobu u Soudního dvora EU, řekl mluvčí vlády Smolka. Ministerstvo životního prostředí obdrželo domluvenou částku v pátek odpoledne.
Země se dohodly na náhradě 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun) za škody způsobené těžbou v dole. Částka 35 milionů eur poputuje do Libereckého kraje, deset milionů bude náležet českému státu, řekl ve čtvrtek po podpisu mezivládní dohody s Morawieckým premiér Petr Fiala (ODS). Mezivládní transfer činí 35 milionů eur, dalších deset milionů poskytla Libereckému kraji nadace těžební společnosti PGE, která důl provozuje.
Kraj použije peníze na výstavbu vodovodů a zdrojů vody
Liberecký kraj peníze použije na konkrétní projekty v nejbližším okolí dolu Turów na českém území – na výstavbu náhradních vodovodů a zdrojů vody. „Budou ale určeny také na sledování stavu budov, které jsou především nejblíže dolu v obci Uhelná, Oldřichov na Hranicích,“ řekl liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Podmínky čerpání peněz z Fondu Turów zveřejní podle něj kraj co nejdříve. „Už nyní ale mohu říct, že počítáme s vícezdrojovým financováním. Nejprve se musíme sejít s dotčenými obcemi a vodárenskými společnostmi, ale i se zástupci ministerstva zemědělství,“ doplnil Půta.
Podle krajského radního pro životní prostředí Václava Židka (Piráti) se chce vedení kraje se zástupci obcí a vodohospodářských společností z dotčené oblasti sejít už příští týden. Oněch 45 milionů eur z Polska navíc nejsou jediné peníze, které do regionu půjdou. „Je tam ještě dlouhodobý společný závazek financování Fondu malých projektů, který bude administrovat Euroregion Nisa. Polská strana se tam zavázala dávat 250 tisíc eur ročně, dalších 125 tisíc eur půjde z českého ministerstva životního prostředí a stejná částka z rozpočtu Libereckého kraje,“ řekl Židek.
Peníze by podle Židka měly jít do fondu po celou dobu činnosti dolu. „Klidně až do roku 2044, kdy se předpokládá ukončení těžby. Peníze by měly jít do opatření v krajině zaměřených na zadržení vody, ale také péči o krajinu, určené budou pro Euroregion Nisa, přednostně by tyto peníze měly jít do příhraničních oblastí postižených těžbou,“ dodal Židek. Na menší projekty životního prostředí by to tak mohlo každoročně zajistit dalších 12 milionů korun.
Nedostatek vody, hluk a prach
Česko se na unijní soud obrátilo loni v únoru poté, co polské úřady schválily prodloužení těžby v dole Turów do roku 2026. Podle české vlády se tak stalo bez dostatečného posouzení vlivu dalších prací na životní prostředí, což je i názor Evropské komise (EK). Varšava veškeré námitky Prahy i Bruselu odmítala.
Soudci v Lucemburku pak loni v květnu nařídili Polsku ukončit práce v dole až do vydání konečného rozsudku. Protože Varšava se odmítla podřídit, vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur (12,2 milionu korun) denně. Částka mezitím vzrostla na skoro 70 milionů eur (1,7 miliardy korun). Morawiecki penále odmítá zaplatit a chce kvůli tomu vyjednávat s unijními institucemi.
Penále se Polsku má přestat načítat právě dnem, kdy Česko žalobu stáhne. Mluvčí EK Adalbert Jahnz ve čtvrtek řekl, že doposud uloženou pokutu ale Varšava zaplatit musí a EK se jí chystá první část dlužné sumy strhnout z unijních dotací.
Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu. Ta je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Obyvatelé příhraničních obcí na české straně hranice ovšem poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody a stěžují si i na hluk a znečištění prachem.
Český a polský premiér ve čtvrtek podepsali dlouho vyjednávanou mezivládní dohodu. Kompromis nastal kromě peněžní částky také v době soudního dohledu, země se dohodly na pěti letech. Praha původně chtěla desetiletý dohled, Varšava dvouletý.
K čemu se Polsko zavázalo?
Polsko se podle Fialy v dohodě zavázalo mimo jiné k dostavbě podzemní stěny k zabránění odtoku podzemních vod z českého území, stavbě ochranného valu a dalším opatřením například k zlepšení ovzduší v regionu. Do dokončení těžební činnosti bude podle dohody zajišťován monitoring hlukové zátěže z dolu, kvality ovzduší, terénních pohybů a hladin podzemních vod. Bude též fungovat fond malých projektů k financování místních a regionálních projektů v oblasti životního prostředí.
Smlouva podle mluvčího vlády Smolky vznikla na vládní úrovni, a je tak účinná podpisem obou smluvních stran, v nejbližší době bude zveřejněna ve sbírce mezinárodních smluv. Obě strany také jmenují své zmocněnce.
