Zkouška panduru
Umí obrněná vozidla plavat? Česká armáda si ověřila, že její pandury to zvládají. Tedy pokud zrovna drahá technika nevypoví službu. Speciálním výcvikem, který je pro armádní řidiče jednou z největších výzev, prochází aktuálně desítky vojáků. Ovládat dvacetitunové pandury, které jsou ve vodě celkem neohrabané a jejich maximální rychlost je deset kilometrů v hodině, není nic jednoduchého.
Hlavní úkol vozidla je bojová podpora, samotná plavba je až druhořadá. To znamená, že vozidlo by mělo překonat tok v co nejkratší době. Ve vodě se vozidlo pohybuje díky hydrojetům. „Nepoužíváte volant, ale do ruky si vezmete joystick a pomocí něho řídíte. Vozidlo reaguje hned, nejpomalejší je couvání, hydrojety totiž neumí běžet dozadu,“ popisuje řidič panduru Martin Dragoun.
Jednomu z pandurů však přestaly hydrojety fungovat. Na pomoc musel dorazit záchranný člun. A když to záchranná loď nezvládne, na řadu přichází mohutný obojživelný transportér sovětské výroby ze 60. let.
Než může pandur vjet do vody, je třeba vozidlo utěsnit a připravit. „Příprava trvá přibližně jeden den, během válečné přípravy je to ale do tří hodin,“ říká technik Martin Krajíček. Aby bylo vozidlo ve vodě správně vyvážené, vozí místo vojáků pětadvacet pytlů písku. „Nejtěžší je asi výjezd z té vody. Je tam hodně úkonů, které se musí provést najednou,“ dodává Dragoun.
Pandury musí vodní dráhu zvládnout za sedm a půl minuty. Zvládají to jen ti nejlepší. „Je to vyvrcholení výcviku řidičů a v podstatě to nejtěžší, co řidiči můžou s vozidlem dělat,“ vysvětluje zástupce vedoucího cvičení Tomáš Suchý. Všech 127 pandurů české armády, které stály 6,5 miliardy, ale plavat nedokáže. Velitelské a spojovací jsou velmi těžké a ve vodě by se potopily.
