Své poslední utkání v české fotbalové Fortuna lize odehrál obránce Filip Twardzik proti Slavii Praha. Své první utkání v Evropské konferenční lize by měl v dresu nového zaměstnavatele odehrát ve čtvrtek opět proti Slavii. „Oba kluby hrají podobným stylem, favoritem je ale bezpochyby Slavia,“ uvedl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Před rokem a sedmi týdny prohrála Twardzikova Karviná doma s Pražany 1:3. Nyní bude hrát jeho nový klub – rakouský LASK Linec – na stadionu Slavie v Edenu osmifinále třetí evropské soutěže.
Český obránce Twardzik přestoupil do Lince v lednu letošního roku za šest milionů korun ze Spartaku Trnava. V nejvyšší rakouské lize odehrál tři ze čtyř duelů, poslední nedělní ve Wolfsbergu absolvoval poprvé celý. Prohra 0:1 však znamená jen účast ve skupině o záchranu v rakouské lize.
Nejpřijatelnější los pro Slavii: Fotbalisté v osmifinále Konferenční ligy vyzvou Linec
Fotbalisté Slavie Praha se v osmifinále Evropské konferenční ligy utkají s rakouským klubem LASK Linec. První utkání je na programu 10. března v Praze, odveta o týden později.
Proto má Konferenční liga pro LASK, což je zkratka Linzer Athletik-Sport Klub, prioritu a hráči budou chtít potvrdit, že šestnáct získaných bodů z osmnácti možných v podzimní základní části nebylo náhodných.
Twardzik se však těší do Prahy také z mimofotbalového důvodu. Uvidí se se svou pětiletou dcerou, která žije s matkou právě v hlavním městě Česka. „Konečně mě také uvidí v akci,“ liboval si v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Češtinu však za svou hlavní řeč nepovažuje. Od šesti let totiž vyrůstal se svým dvojčetem i starším bratrem v Německu, kde působil jeho otec René, bývalý ligový gólman Brna a Opavy.
„Němčina je totiž pro mě řeč číslo jedna, dalo by se říct mateřský jazyk, protože jsem školy studoval v němčině. Češtinu jsem ve škole vůbec neměl, tu mě naučili rodiče doma,“ vysvětluje fotbalista, který šest let působil také ve věhlasném skotském klubu Celtic Glasgow. Nejen o tom mluví ve svém poutavém vyprávění.
Poprvé jste o víkendu odehrál v novém působišti LASK Linec celý zápas. Byla to pro vás osobně dobrá příprava na čtvrteční pohárový duel se Slavií Praha?
Pro mě osobně ano. Trenér mi řekl, že se do hry budu dostávat postupně. Věřím, že v dalších týdnech budu přidávat další celé zápasy a nebo aspoň maximálně minut v nich.
Minulé kolo proti Red Bull Salcburk jste nehrál. Kvůli zranění? Nebo rotaci kádru?
Byl to takzvaně zápas o všechno s ohledem na možný postup do skupiny, která bude bojovat o titul. Proto trenér chtěl nechat pohromadě jedenáctku, na kterou sázel v základní části bundesligy. Když se na to podívám zpětně, tak se nám to skoro podařilo. Proti Salcburku jsme i dominovali, jen jsme zase nedali góly. Vím, že jsem tu nový, proto si musím zvyknout na styl, jakým LASK hraje.
Trenér mi řekl, že se do hry budu dostávat postupně. Věřím, že v dalších týdnech budu přidávat další celé zápasy a nebo aspoň maximálně minut v nich.
Jakou úroveň má rakouská bundesliga v porovnání s českou či slovenskou ligou, kde jste působil?
Se slovenskou se nedá porovnávat, s českou už ano. Jsou hodně podobné. Dominuje tady pár klubů, které skoro každý rok hrají evropské poháry, čímž je to opět podobné Česku. LASK se dá přirovnat ke Slavii, protože hrajeme podobným stylem s napadáním již na soupeřově polovině hřišti. Proto se všichni těšíme na čtvrteční utkání v Praze.
V čtvrtek na sebe narazí prvním tým české ligy a osmý rakouské. Je jasný favorit?
Favoritem bude bezpochyby Slavia. I díky tomu, co dokázala v minulých sezonách v evropských pohárech. Výrazně se prosadili na mezinárodní scéně, ale přesvědčili i jednotlivci. Což tedy znamenalo i odchody. Ale když se Tomáš Souček a Vladimír Coufal prosazují v anglické Premier League, tak to něco znamená.
Filip Twardzik (29 let)
Český fotbalový obránce, který v lednu 2022 podepsal smlouvu na 3,5 roku s rakouským klubem první bundesligy LASK Linec, kam přišel ze slovenského Spartaku Trnava.
Narodil se do fotbalové rodiny, jeho otec René Twadzik odchytal 127 utkání v první československé a české lize, jedenáctkrát nastoupil v evropských pohárech.
V roce 1999 se rodina přestěhovala do německého Erfurtu kvůli otcově angažmá v klubu Rot-Weiß. Filip, jeho dvojče Patrik a starší bratr Daniel vyrůstali v Německu a navštěvovali tamní školy. Češtinu je doučovali doma rodiče.
Filip přestoupil do Herthy Berlín a následně do skotského Celtic Glasgow, za který si zahrál i nejvyšší tamní soutěž. Působil také v anglickém Boltonu.
Kvůli zranění rok nehrál, restart kariéry mu umožnily druholigové Vítkovice, odkud se přesunul do Ružomberoku. Jedenáct zápasů odehrál za MFK Karviná ve Fortuna lize.
Je svobodný, má pětiletou dceru.
V čem by mohl být duel Slavie s LASK zajímavý?
Právě tím, že oba kluby hrají podobným stylem. Napadání, rychlost, snaha o útok. No a snad tomu dodá i plné hlediště. Přestože Slavia bude favorit, pro nás zůstává dvojzápas otevřený, protože můžeme jen překvapit.
LASK bude hrát ve zbývající části rakouské ligy ve skupině o udržení, je Konferenční liga o to větší motivací?
Samozřejmě, že je to motivace. Sice se nám nepodařilo postoupit do mistrovské skupiny, ale stanovili jsme si nové cíle. V rakouské lize je to tak, že i ze skupiny o záchranu se lze nakonec dostat do evropských pohárů, protože sedmý tým, tedy první té spodní skupiny, hraje play-off se čtvrtým z mistrovské skupiny. Takže uděláme vše proto, abychom se do Evropy dostali i pro příští sezonu.
Pro LASK by existovala ještě možnost, jak se dostat do evropských pohárů i pro sezonu 2022–2023. Pokud by Konferenční ligu vyhrál. Bavili jste se o tom?
(smích) To jsou sny. Víme o tom, ale… My teď ale fakt musíme jít postupně. A nemá to znít jako fráze. Víme, jak těžký soupeř nás ve čtvrtek čeká. A za týden opět. Pokud bychom postoupili dál, bylo by to krásné.
Jak jste se spoluhráči přijali tento los osmifinále Konferenční ligy? Spokojenost? Nebo obavy kvůli výsledkům Slavie v posledních ročnících evropských pohárů?
Viděl jsem video, na kterém pan Šmicer (bývalý hráč Slavie a národního týmu, pozn. red.) říkal, že Slavia dostala nejjednodušší soupeře a že snadno postoupí. Ale budu mu oponovat, nejsme jednoduchý soupeř. Nám se sice v lize nepodařilo dostat do první šestky, ale trenér sám řekl, že jsme si to neprohráli posledními dvěma zápasy. Jsou to dopady proher z podzimu loňského roku. V domácí lize se nám sice nedaří, ale v základní skupině Konferenční ligy získali kluci na podzim 16 z 18 možných bodů. Proto o nás nepochybuji a nemyslím si, že jsme slabší soupeř.
Bavil jste se se spoluhráči, co se během jednoho roku stalo? Loni obsadil LASK v základní části třetí místo. Celkově skončil čtvrtý.
Upřímně nevím. Nemluvili jsme o tom. Jsem tu měsíc a půl a žiji přítomností. Na spoluhráčích je vidět zklamání z výsledků v lize, ale když se podíváme na utkání, tak nehrajeme špatně, jen neproměňujeme ani stoprocentní šance. V neděli jsme ve Wolfsbergu prohráli 0:1, ale sami jsme měli čtyři jasné gólové šance, kdy stojíme sami před brankářem, ale branku nevstřelíme. Pokud góly nedáme, je jasné, že budou chybět body. A to se stalo i loni na podzim.
Favoritem bude bezpochyby Slavia. I díky tomu, co dokázala v minulých sezonách v evropských pohárech. Výrazně se prosadili na mezinárodní scéně, ale přesvědčili i jako jednotlivci.
Víte, proti komu jste odehrál poslední z vašich 11 utkání za MFK Karviná v české lize?
Mohla to být Slavia?
Byla to Slavia. Vybavíte si ho ještě po roce a sedmi týdnech?
Ještě trochu ho v hlavě mám. I s Karvinou jsme proti ní odehráli slušný zápas, její síla se ukázala až po přestávce, kdy jsme ve druhém poločase dostali všechny tři branky.
Kačaraba a Talovjerov po postupu hrdiny Slavie. Z kotle znělo: Ukrajina, Ukrajina
Velmi zvláštní zápas odehráli v dresu fotbalové Slavie Taras Kačaraba a Maksym Talovjerov. V Konferenční lize postoupili s pražským klubem přes Fenerbahce Istanbul do osmifinále Evropské konferenční ligy, ale radost z úspěchu narušovaly myšlenky na jejich domov. Fanoušci „sešívaného“ tábora jim velmi sympaticky vyjádřili podporu.
I když jste v české lize mnoho zápasů neodehrál, vyptávali se vás spoluhráči či trenér na Slavii?
Kluci se mě ptali, co je Slavia za tým, jestli je takzvaně hratelný. Vědí, že je to delší dobu nejlepší klub v Česku. Od trenéra očekávám dotazy těsně před utkáním. Všichni víme, že jde o těžkého soupeře, ale je dobré, že s námi mohou cestovat fanoušci, protože je Praha blízko. Totéž platí i pro odvetu, kdy očekávám, že z Česka přijede mnoho fanoušků.
Na co nebo na koho upozorníte?
Na to, že v posledních letech dominovali ve středu pole, kdy tam byli Tomáš Souček a Alex Král. Z loňského zápasu si vybavím, že Slavii držel Provod, který je nyní zraněný. Ale upřímně přiznám, že českou ligu nyní až tak moc nesleduji. Samozřejmě vím, že v neděli vyhrála 2:0 v derby nad Spartou. Pro nás není příjemné, že se Slavii vracejí do sestavy klíčoví hráči.
Čím by mohl osmý tým rakouské ligy překvapit Slavii? Co je vaší předností?
O LASK se ví, že hrajeme vysoký presink, napadáme na soupeřově polovině, čímž jsme si se Slavií hodně podobní. Slavia má samozřejmě kvalitnější a hlavně zkušenější kádr díky startům v evropských pohárech.
Pan Šmicer říkal, že Slavia dostala nejjednodušší soupeře a že snadno postoupí. Ale budu mu oponovat, nejsme jednoduchý soupeř.
Máte za sebou zajímavou kariéru. Třeba už tím, že jste byl od patnácti let v zahraničí. Na které angažmá vzpomínáte nejvíce? Na Celtic Glasgow, kde jste byl nejdéle? Prošel jste tam mládežnickými týmy a zahrál si i skotskou nejvyšší soutěž.
Jasně, na Celtic vzpomínám rád. Je to klub, který mi zůstal v srdci. Bylo to krásných šest let, kdy jsem tam mohl působit. Z toho čtyři a půl roku v A-týmu a na to nejde zapomenout. Vždyť šlo o start mojí profesionální kariéry. Škoda, že Celtic v Konferenční lize nepostoupil přes norské Bodø, protože mohl být náš soupeř. (smích)
Pak jste hrál i za anglický klub Bolton Wanderers. Co vám chybělo k tomu, abyste se na ostrovech výrazněji prosadil?
Myslím, že proti mně hrály i jiné faktory. Do Celtiku přišel nový trenér, který zpočátku koukal na počet odehraných minut. A těch jsem měl kvůli zranění málo, takže se mnou přestal počítat. Kouč, který musel ze Celtiku odejít, si mě následně stáhl do Boltonu. Ale tam nestavěl hráče tak, jak by měl, jak všichni očekávali. Dostával pokyny, kdo by měl hrát. Následně měl klub i finanční problémy, proto jsem musel vypovědět smlouvu. K tomu se přimotaly také soukromé nepříjemnosti. I když jsem byl v Anglii spokojený, herně se angažmá nevydařilo.
Slavia v derby skolila Spartu, vrací se na první místo. Bitvu rozsekli Lingr se Schranzem
Největší tuzemský fotbalový zápas opět pro Slavii Praha. „Sešívaní“ předchozí dvě derby se Spartou nezvládli, naposledy prohráli v únoru v poháru 0:2. Při nedělním vyprodaném ligovém derby ve vršovickém Edenu ale mohla parta trenéra Jindřicha Trpišovského slavit. Červenobílému týmu zařídila v hektickém duelu tři body za výhru 2:0 hlavička Ondřeje Lingra z prvního poločasu a trefa Ivana Schranze z konce zápasu.
Ve 23 letech jste zůstal sezonu bez klubové příslušnosti. Co se tehdy stalo?
Sešlo se toho více dohromady. Zasáhly do toho také soukromé vztahy, musel jsem vypovědět smlouvu, narodila se mi dcera. Dlouho jsem hledal. V létě 2016 jsem byl i dva měsíce na zkoušce ve Slavii, ale nakonec to neklaplo. Pak jsem se zranil a už jsem nenašel klub.
Po sezoně v druholigových Vítkovicích jste se přesunul na Slovensko, kde jste působil v Ružomberoku a Spartaku Trnava.
Vítkovice ve druhé lize jsem bral jako restart kariéry. Jsem jim vděčný i za to, že mi dali smlouvu, přestože jsem byl zraněný. Počítali se mnou, čekali na mě, než jsem byl fit a mohl zasáhnout do hry. Nakonec jsem rád, že to právě takto proběhlo, protože to byl začátek cesty tam, kde nyní jsem. V Ružomberoku se podařily dvě dobré sezony, dostali jsme se dvakrát do evropských pohárů, hráli jsme finále domácího poháru. Díky tomu se o mě zajímaly kluby z Česka, měl jsem i nabídky z Polska. Pro Karvinou jsem se rozhodl z osobních důvodů, abych mohl být blíž malé dceři. Z profesionálního hlediska je to fajn klub, ale na konci to nefungovalo kvůli osobním vazbám, trenér mě stavěl na pozice, na kterých běžně nehraji, proto to nebylo herně ono. Proto jsme se po šesti měsících rozešli a otevřel se mi prostor se vrátit do slovenské ligy. No a ve Spartaku jsme nejen já, ale i celý tým odehráli velmi dobrý rok 2021.
Takže díky podařenému roku na Slovensku si vás LASK našel a angažoval?
Přesně tak. Dařilo se mi osobně, zaujali jsme i jako tým a proto jsem začal dostávat nabídky. LASK si mě vyhlédl a jsem rád za to, že jsem se posunul dál.
Sešlo se toho více dohromady. Zasáhly do toho také soukromé vztahy, musel jsem vypovědět smlouvu, narodila se mi dcera. Dlouho jsem hledal klub. V létě 2016 jsem byl i dva měsíce na zkoušce ve Slavii.
MS ve fotbale 2022
V Linci jste dva měsíce. Jak rychle vám naskočila němčina, kterou jste používal při působení v mládežnických týmech RW Erfurt a Hertha Berlín?
Trochu to upřesním. Němčina je totiž pro mě řeč číslo jedna, dalo by se říct mateřský jazyk, protože jsem školy studoval v němčině. Češtinu jsem ve škole vůbec neměl, tu mě naučili rodiče doma.
Prosím?
V Třinci jsem se sice narodil, ale v šesti letech jsme jako rodina odešli do Německa, protože táta jako brankář získal angažmá v Rot-Weiß Erfurt. Takže jsme tam s bratry chodili do školek, potom do základních škol. Zkusili jsme na dálku i české školy, ale to nešlo skloubit, tak jsme se rozhodli jen pro německou. Proto nás rodiče doučovali češtinu doma.
Jak to máte s občanstvím? Zvlášť, když jste většinu života prožil v Německu.
Mám jenom české. Němci chtěli, abychom požádali o německé, když nás chtěli do tamní reprezentace, ale rozhodli jsme se pro českou, proto jsme zůstali Češi.
Tati, Rusové nás napadli. Jak se trenér, který porazil Real, vydal bránit Ukrajinu
Ve čtvrtek 24. února mu v půl páté ráno zavolal syn. „Rusové nás napadli,“ slyšel z mobilního telefonu Jurij Vernydub, ukrajinský trenér Šeriffu Tiraspol. Nijak neváhal, jen ještě večer odtrénoval duel v play-off Evropské ligy na hřišti portugalské Bragy a absolvoval dlouhou cestu do rodné vlasti.
Je vám 29 let a v Linci jste podepsal smlouvu do 30. června 2025. Přemýšlíte o tom, že byste se chtěl z rakouské ligy posunout ještě do věhlasnější soutěže?
Jestli narážíte na návrat na ostrovy nebo do Německa, určitě bych se tomu nebránil. Ale jsem rád, jakou cestu jsem urazil za poslední čtyři roky a kam jsem se až dostal. Nyní jsem v Linci a budu se snažit podávat co nejlepší výkony v jeho dresu. Je to dobrý klub, který startuje v evropských pohárech. Proto to může být další krok na cestě dál. Německá bundesliga nebo Anglie by byly samozřejmě sen. (smích)
Je z Rakouska snazší cesta do německé bundesligy než z Česka?
Upřímně, nevím. Všechno se posunulo a kluby mají čím dál více propracovaný skauting a vidí vlastně všude. Ale je fakt, že německé kluby každý rok vykupují ty nejlepší hráče z Red Bull Salcburk, který je dlouhodobě nejlepší v Rakousku. Nemyslím si, že by o české lize v Německu nebo v Evropě nevěděli. Obzvlášť po posledních sezonách Slavie v evropských pohárech. Jak jinak by se dostali Tomáš Souček a Vladimír Coufal do anglického West Hamu United.
Neuvažoval jste o návratu do české ligy? Byl jste s někým v kontaktu?
Nebyl jsem s nikým v kontaktu.
Ano, domov mám v Německu. Kdybych dostal nějakou nabídku z Česka, která by byla zajímavá, tak bych se tomu nebránil, protože bych byl blíž k dceři, která momentálně bydlí v Praze.
Uvažoval byste nad tím? Nebo váš domov byl a bude v Německu?
Ano, domov mám v Německu. Kdybych dostal nějakou nabídku z Česka, která by byla zajímavá, nebránil bych se tomu, protože bych byl blíž k dceři, která momentálně bydlí v Praze. Teď mám na tři a půl roku smlouvu v Linci, tak uvidíme, co se stane.
Takže se vám zápas se Slavií hodí, že byste se mohl vidět s dcerou?
To tedy hodí. Už jsme domluvení, že se uvidíme, dokonce přijde i na zápas, takže mě konečně zase uvidí v akci.
