Obchod s výrobky z tygrů se týká i Česka, podle odborníků by pomohla regulace soukromých chovů. Foto: ČIŽP
„Česko je první zemí v Evropě, kde se podařilo odhalit rozsáhlý nelegální obchod s tygry a produkty z nich,“ říká Pavla Říhová, vedoucí oddělení CITES v rámci České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Podle ní je omezení chovu kočkovitých šelem zapotřebí především v privátních chovech a cirkusech, což upravuje novela zákona na ochranu zvířat proti týrání. Právě v tomto bodu se však někteří senátoři a poslanci rozcházejí.
Zákaz klecových chovů slepic, drezury nebo regulace soukromých chovů šelem – to všechno obsahovala novela zákona, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu však předložil pozměňovací návrh, který může část práce poslanců, zvířecích organizací i ochránců zvířat smazat. Z novely by měl podle senátního výboru zmizet zákaz odebírání mláďat šelem a lidoopů od matek a jejich umělé dokrmování nebo zákaz drezury a množení některých divokých zvířat.
Právě množení v soukromých chovech a cirkusech je podle vedoucí oddělení CITES Pavly Říhové problém. „Privátními chovateli a cirkusy jsou i kříženi hybridi, aby byli barevně zajímaví (bílí a zlatí tygři). Tyto praktiky prostě v civilizované Evropě nemají co dělat. Česko a pár dalších zemí je bohužel v Evropské unii výjimka, u nás jsou privátní chovy velkých koček stále legální a je opravdu třeba to změnit.“ Podle průzkumů mezinárodní organizace TRAFFIC, která se zabývá nelegálním obchodem s chráněnými volně žijícími druhy, se až 93 % tygrů chovaných v privátních zařízeních v Evropě nachází v Česku a na Slovensku.
Podíl na tom mají i tzv. mazlící zoo, kde si lidé mohou pomazlit mláďata za peníze. „Mláďata však lze využít pouze pár měsíců, pak jsou pro tyto ‚zoo‘ víceméně nadbytečná. A je otázka, kde a jak dospělé šelmy končí,“ doplňuje Říhová. „Kontroly zařízení nejsou časté, postupy pro likvidaci tygrů po jejich smrti mají chabou legislativní úpravu a jsou obvykle prováděny externími společnostmi bez dozoru příslušných orgánů. To vyvolává otázky, jak tyto země mohou zajistit, aby se části tygřích těl jako kůže a kosti nestávaly součástí nelegálního obchodu,“ uvedla v nedávné zprávě organizace TRAFFIC její autorka Louisa Musing.
Na tržnici SAPA dokonce fungoval ochutnávkový bar pro klienty, kteří měli zájem o tygří vývary
Podle údajů zpracovaných organizacemi TRAFFIC a WWF je Česká republika na seznamu zemí, kde bují černý trh zaměřený právě na velké šelmy. „Ve spolupráci s Celní správou a Policií ČR se nám v posledních letech podařilo rozkrýt organizovanou skupinu, jejíž členové tygry zabíjeli za účelem vaření vývarů a bujónů pro konzumaci ve vietnamské komunitě. Na tržnici SAPA dokonce fungoval ochutnávkový bar pro klienty, kteří měli zájem o tygří vývary. Jedná se o velice výnosný obchod a nedělám si iluze, že by se ho tímto odhalením podařilo eliminovat,“ popisuje situaci vedoucí oddělení CITES pod ČIŽP Pavla Říhová.
Tygří drápy Zdroj: Celní správa
Tygří drápy Zdroj: Celní správa
„Obchod s produkty z tygrů žijících v zajetí nejenže komplikuje úsilí o vymáhání práva, ale také legitimizuje používání těchto produktů a může podnítit poptávku po nich,“ říká Heather Sohl z iniciativy Tigers Alive pod WWF. Podle ní evropské země správně volají po uzavření asijských tygřích farem, ale ony samy hrají roli v globálním obchodu s tygry. A je třeba s tím něco dělat. „I dle mého názoru velké šelmy v privátních chovech a cirkusech chovány být nemají. Důvodem je nejen to, že privátní chovy jsou jasným zdrojem exemplářů pro nelegální obchod, jak naše případy ukazují, ale i skutečnost, že tato zařízení často chovají zvířata v nevhodných podmínkách. Setkali jsme se s tygry chovanými v boudách, v přestavěných maringotkách se střechou z vlnitého plechu, v malých klecích na opice, na betonových dvorcích plných výkalů,“ líčí své zážitky z praxe Pavla Říhová.
