Národ chovatelů – tak se o Češích mluví ve spojení se zvířaty. Nejde však jen o domácí mazlíčky, velmi oblíbená jsou i exotická zvířata. To dělá z Česka cíl pašeráků. Chameleoni, želvy, papoušci a další zvířata jsou po stovkách, ale i tisících dovážení právě k nám. Víte, odkud pochází nájemník vašeho terárka?
Zatímco méně vzácné druhy jsou pašovány ve větším množství, u velmi cenných exemplářů může jít o jeden až dva živočichy či produkty z nich. V prvním případě můžeme například zmínit pašování tisícovky ještěrů trnorepů z Maroka. „V této kauze bylo Česko cílovou zemí, protože jsme chovatelská velmoc a trnorepi byli určeni pro české chovatele-teraristy. Podobného charakteru byly i případy nelegálních dovozů několika stovek chameleonů z Afriky, 250 želv Geoemyda spengleri z Vietnamu a tak bychom mohli pokračovat dál,“ vyjmenovává jednotlivé případy, kdy bylo „živé zboží“ odhaleno a zabaveno, mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Radka Nastoupilová.
Brazilská police zadržela další pašeráky, převáželi 166 papoušků. Co s nimi bude?
Brazilská dálniční policie objevila v kufru jednoho z kontrolovaných vozidel podezřelé dřevěné bedny. V nich našli 166 mláďat divokých papoušků, která se snažili propašovat dva zadržení muži. Papoušci byli předáni do péče ochránců zvířat.
Do Česka mířily i zásilky stovek až tisíců papoušků žako a stále se ještě občas objevují zásilky desítek až stovek suchozemských želv z Balkánu či střední Asie. „Měli jsme i velkou zásilku výrobků tradiční čínské medicíny a přípravků na podporu potence v počtu tisíců balení,“ vzpomíná Nastoupilová. Výrobky ze zvířat spadají i do druhé kategorie, kdy jde o velmi cenné exempláře. „Lze zmínit např. dovoz dvou kožešin levhartů sněžných, dovozy nosorožčích rohů, slonoviny nebo z živých zvířat tři extrémně vzácné papoušky druhu ara Learův, ary hyacintové, kakadu palmové, endemické amazoňany z Jamajky,“ vyjmenovává mluvčí ČIŽP. Tím však výčet zdaleka nekončí.
Pašeráci mezi námi
Vlivem množství chovatelů mezi Čechy jsou zaznamenány i případy vývozu do zahraničí – a tady rozhodně nejde jen o známou kauzu tygrů a produktů z jejich těl. Jedná se i o živá zvířata. „Česka se týká dovoz, vývoz i tranzit. Obchod se ale mění, není konstantní, reaguje na momentální poptávku zájmových skupin a cílových konzumentů, dostupnost zboží, na aktuální průchodnost hranic, letové trasy a další faktory,“ vysvětluje Radka Nastoupilová a dodává, že ne všechny zásilky mířící do Česka jsou odhaleny u nás. Nemáme totiž běžně přímé lety ze zdrojových destinací wildlife jako je Afrika či Asie. „Z těchto oblastí se do České republiky létá s přestupem, takže některé záchyty mohou proběhnout už na větších letištích v západní Evropě, jako je např. Frankfurt či Amsterdam,“ dodává.
Kožešiny rysa kanadského. Foto: archiv ČIŽP
Tygří drápy Zdroj: Celní správa
Vycpaná kareta. Foto: archiv ČIŽP
Slonovina jako suvenýr nebo objednané zboží? Foto: archiv ČIŽP
Kolik slonů museli pytláci zabít? Zdroj: Celní správa
Nosorožčí rohy - další položka na seznamu zabavených zásilek. Foto: archiv ČIŽP
Zabavené nosorožčí rohy. Foto: archiv ČIŽP
Trofeje. Foto: archiv ČIŽP
I v Česku dochází k nelegálnímu lovu a obchodu. Foto: archiv ČIŽP
Pytlákům chráněné druhy nic neříkají. Foto: archiv ČIŽP
Kožešiny rysa kanadského. Foto: archiv ČIŽP
Tygří drápy Zdroj: Celní správa
Vycpaná kareta. Foto: archiv ČIŽP
Slonovina jako suvenýr nebo objednané zboží? Foto: archiv ČIŽP
Kolik slonů museli pytláci zabít? Zdroj: Celní správa
Nosorožčí rohy - další položka na seznamu zabavených zásilek. Foto: archiv ČIŽP
Zabavené nosorožčí rohy. Foto: archiv ČIŽP
Trofeje. Foto: archiv ČIŽP
I v Česku dochází k nelegálnímu lovu a obchodu. Foto: archiv ČIŽP
Pytlákům chráněné druhy nic neříkají. Foto: archiv ČIŽP
Ať už ve velkém, či malém množství, pašeráky se mohou stát i obyčejní turisté. Stačí k tomu kousek korálu jako suvenýr z dovolené, lastura nebo kožené výrobky z krokodýlů či krajt. Velmi často se pak při dovozu zadržují výrobky tradiční čínské medicíny (masti, pilulky, krémy či extrakty obsahující zvířecí kosti a tkáně, mošus, medvědí žluč, rohy sajgy, jed kobry atd.). Na seznamu nechybí ani zuby a kosti šelem, slonovina, želví krunýře, kožešiny, vycpaná zvířata nebo lovecké trofeje. „Zadržovali jsme ale i černou magii, sušené opičí hlavy a kaloně, želvy na polévku či uzené hady,“ zmiňuje rarity mluvčí ČIŽP.
Česká inspekce životního prostředí se však nesetkává jen se zásilkami mířícími z nebo do Česka. „I na území Česka se ve velkém pytlačí a zabíjí se chráněné a vzácné druhy. Při šetření takovýchto kauz jsme se setkali s mrazáky plnými mrtvých upytlačených zvířat včetně rysů, vlků, vyder, tetřevů, medvědů, jestřábů, orlů, výrů atd. Problém nelegálního lovu a obchodu se zvířaty je bohužel velmi rozsáhlý a týká se exotických i našich vlastních druhů zvířat,“ uzavírá Radka Nastoupilová.
