Tyto krásky venkovských zahrad si zaslouží vaši péči, za kterou se vám bohatě odmění

Podstatou a základní myšlenkou venkovských zahrad je vytvoření kvetoucích skupin rostlin mnoho let známých a hojně pěstovaných druhů, které se u moderních novostaveb dnešního ztvárnění prakticky nevyskytují a ani zde nejsou moc žádané, protože jsou neprávem považovány za narušitele až příliš moderního stylu. Majitelé starších rodinných domů a chalup se k těmto druhům však v posledních letech velmi silně vracejí, a to nejen z důvodu jejich přirozeně krásného zbarvení v době květu. Barvy jsou zastoupeny od bílé, přes žlutou, oranžovou, červenou a fialovou a pochopitelně tím nalákají spoustu opylovačů, kteří jsou velmi důležití i mimo trvalkovou část zahrádky.

Prakticky nejznámějším druhem starých venkovských zahrad jsou plaménky, které zaujmou nejen svými různobarevnými květy, a to hlavě tehdy, pokud na jedno místo vysadíte více různých barevných kultivarů. Jejich obrovskou výhodou je především rozrůstání, kdy během několika málo let vytvoří půvabný koberec, který od léta v zahradě září a díky své výšce umí účinně potlačit plevele. Plaménky mají malé nároky na prostředí, rostou v lehké i středně těžké půdě, dobře se jim daří na plném slunci i ve stínu. Od svého majitele požadují jen pravidelné ostříhání a zakrytí chvojím před zimou jako účinnou biologickou ochranu před vymrznutím. Množení je velice snadné a dostupné, řeší se nejčastěji metodou dělení trsů. Kromě plaménků latnatých se pěstují i plaménky šídlolisté, které znáte jako kvetoucí koberce na skalce již v průběhu jara. Tento druh je ale poněkud nevhodný tam, kde se vyskytují alergici, těm umí přivodit silnou reakci.

Další neméně známou trvalkou je třapatka nachová. Ta je velmi oblíbená nejen pro svoji přirozenou krásu, ale i okvětní lístky, které jsou zdrojem léčivých čajů. Třapatky mají jednu zásadní vlastnost, prospívají na chudé i bohaté půdě, nevadí jim vlhčí ráz počasí ani déletrvající přísušek. Pro tyto rostliny je vhodné připravit místo na slunci, kde prospívají nejlépe, neškodí ani přídavek živin v podobě kompostu, a to jak v rámci příprav ploch pro pěstování, tak ani během vegetačního období, kdy jej velmi opatrně zapravte ruční plečkou mezi rostlinami. Třapatky se nejčastěji množí dělením trsů nebo semeny. Stejně tak jako plaménky, i zde nezapomeňte na ostříhání rostlin v pozdním podzimu a ochranu před vymrznutím. Příbuzné z rodu Rudbeckia mají podmínky pro pěstování stejné, mnozí pěstitelé oba druhy rostlin sází na jedno místo, kombinace fialové a žluté při kvetení vypadá přímo úchvatně.

Již mnoho let se na našich zahradách pěstuje levandule. Její účinek je pro zahradu dvojí, kromě nádherného vzhledu při kvetení se její kvetoucí části suší a používají nejen při výrobě domácích limonád nebo jako voňavý prvek v interiéru. Její pěstování je naprosto jednoduché, zálivku vyžaduje jen po zasazení, jinak prospívá i v suchém a horkém počasí. Rozmnožování je možné, avšak za pomocí řízků, které jsou ještě naneseny stimulátorem pro podporu tvorby kořenového systému. Před zimou rostliny nestříhejte, aby nevymrzly, naopak je zakryjte chvojím a nad kořeny pomůže mírná vrstva kompostu.

Několik dalších druhů, které se hodí na venkovskou zahradu:

• Kopretina šarlatová

• Boubelka velkokvětá

• Hosta

• Ostrožka

• Proskurník topolovka

• Srdcovka

• Pivoňka

• Podzimní chryzantémy