Až o desetinu by se od ledna měly zvýšit platy českých pedagogů, navrhuje vláda. Zdroj: Profimedia.cz
Přestože ministryně financí Alena Schillerová nedávno uvedla, že zmrazí platy státních zaměstnanců, nedotkne se to učitelů, zdravotníků a pracovníků sociálních služeb. Návrh vládního nařízení totiž počítá s růstem jejich výdělků o devět a deset procent. Ostatní státní zaměstnanci ale rovněž nemusejí ostrouhat.
Návrh vládního nařízení počítá se zvýšením platových tarifů u zdravotníků a pracovníků v sociálních službách od ledna 2021 o desetinu. Učitelé by si pak měli polepšit o devět procent. Pro ostatní zaměstnance veřejného sektoru pak ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje dvě varianty: buď nedostanou přidáno vůbec, nebo jim tarify vzrostou o čtyři procenta. Informovala o tom ČTK s odkazem na vládní web.
Schillerová a opozice by platy politiků zmrazily, Maláčová chce jejich pokles
Vláda v pondělí odmítla návrh SPD, který počítal se zmrazením platů poslanců a senátorů na letošní úrovni, a k návrhu Pirátů a dalších stran plánujícím zmrazit platy ústavním činitelům včetně soudců se postavila neutrálně. Na druhou stranu uznala, že lze souhlasit s potřebou upravit platy představitelů státní moci v dané hospodářské situaci. Jakou ale nakonec bude mít tato úprava podobu, to není v tuto chvíli jasné. Ve středu bude pravděpodobně o tomto tématu jednat koalice, přičemž ministryně Schillerová a Maláčová přicházejí s odlišnými návrhy.
Tarif představuje základ výdělku, k němuž zaměstnanci dostávají příplatky v podobě osobního ohodnocení nebo odměn. Zda pracovníci nakonec na svých výplatních páskách skutečně naleznou o desetinu, respektive devět procent více, závisí na jejich nadřízených, kteří mají možnost pohyblivou složku platu ovlivnit.
Dorovnat minimální mzdu
Ze státního rozpočtu by na přidání zdravotníkům, učitelům a v sociálních službách bylo potřeba ze státního rozpočtu 10,1 miliardy korun i s odvody, z rozpočtů krajů a obcí 1,43 miliardy a ze zdravotního pojištění pak 4,63 miliardy. Pokud by se upravil i výdělek všech ostatních pracovníků, státní rozpočet by vydal 13,8 miliardy navíc, samosprávy 3,55 miliardy a zdravotní pojištění pak 4,97 miliardy korun, jak uvedla ČTK.
Minimální mzda se od ledna zvedne zhruba o čtyři procenta z 14 600 na 15 200 korun. Čtyřprocentní přidání proto ministerstvo práce navrhuje i pro všechny zbývající zaměstnance státu a veřejné sféry. Poukazuje totiž na to, že některé tarify v základní platové tabulce jsou pod minimální mzdou. Podle zákoníku práce by tak zaměstnavatel měl rozdíl doplatit.
Ministerstva, zaměstnavatelé, odbory a další instituce mohou k návrhu nařízení podávat své připomínky do 16. prosince. Ministerstvo práce pak musí námitky vypořádat. Poté dostane předpis ke schválení vláda.
