Účty za elektřinu a plyn drtí Čechy. Kvůli covidu a dlouhé zimě si připlatí tisíce
Poptávka po elektřině rychle roste a s ní i její cena. Zdražují také emisní povolenky. Zdroj: Profimedia.cz
České domácnosti už ve svých schránkách našly roční vyúčtování za elektřinu a plyn. A pro naprostou většinu z nich to nebyl hezký pohled. Asi bychom těžko našli někoho, komu prodejce energie bude nějaké peníze vracet. Spíše naopak. A podle odborníků bude ještě hůř.
„Když jsem otevřela obálku, málem jsem omdlela. Za elektřinu budeme doplácet asi 2,5 tisíce,“ řekla CNN Prima NEWS Zdeňka Heroldová z Teplic. Ještě horší překvapení ji čekalo, když dorazilo roční vyúčtování za odběr zemního plynu. „No, tam máme nedoplatek skoro 11 tisíc,“ dodala s tím, že jí distributor ihned zvýšil zálohy na další rok. „U obou asi o pětistovku,“ upřesnila.
Čtěte také
Podobně na tom jsou další české domácnosti. „My jsme dopláceli asi 1500 korun za elektrickou energii,“ řekl CNN Prima NEWS Josef Drahovzal z Ústí nad Labem. Ačkoli plyn neodebírá, čeká „pohromu“, až mu přijde vyúčtování za vodu. „Myslím, že tam také budeme mít celkem slušný nedoplatek,“ dodal.
Zavření doma v dlouhé zimě
Přitom v obou uvedených případech mají odběratelé cenu elektřiny i plynu zafixovánu až do příštího a přespříštího roku. Za obrovským nárůstem výdajů totiž stojí něco jiného. Nezapomeňme, že Češi strávili řadu měsíců kvůli koronaviru zavření doma. A tím pádem museli více topit a častěji vařit, než kdyby chodili normálně do práce.
Ještě markantnější nárůst spotřeby je u domácností, které mají školou povinné děti. „Naše spotřeba elektřiny vzrostla meziročně asi o třetinu. To se mi zdálo strašně moc, ale pak jsem si uvědomila, že děti byly doma na on-line výuce. K tomu i častěji svítily, častěji jsme doma vařili a také nám delší dobu hrála televize,“ vysvětlila Heroldová.
Čtěte také
Koronavirová pandemie se navíc sešla s mimořádně dlouhou zimou, respektive chladným počasím. To způsobilo, že řada domácností topila delší dobu, než je obvyklé. „Plynový kotel jsme do zimního režimu přepínali někdy začátkem října a zpět do letního až v květnu,“ řekla dále Heroldová CNN Prima NEWS.
Konec fixace, paninko
Jenže to nejhorší nás teprve čeká. Jakmile totiž odběratelé budou s distributory vyjednávat po skončení fixace nové smlouvy, budou muset počítat s růstem ceny samotné komodity. Jak elektřiny, tak plynu. Elektrická energie už na burze překročila cenovou hranici 75 eur za megawatthodinu, což je asi o 60 procent více než před rokem. Podobná situace panuje také u plynu.
„Dodavatelé nakupují pro konečné zákazníky z řad domácností zhruba s ročním i víceročním předstihem, což jim umožňuje promítat nárůst burzovních cen do konečných produktů postupně a mírněji,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energie. „Výhodu nyní mají domácnosti, které si zafixovaly ceny na delší období,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Čtěte také
Povolenky i odstavení jádra
Za růstem ceny energetických komodit je zejména pokračující globální ekonomické oživení. Jak roste poptávka po zboží a službách, roste také poptávka po energii, bez níž větší objem produkce vyrobit nelze. Do toho ale vstupuje další okolnost, kterou je cena emisních povolenek. Ta koncem června vystoupala na historické maximum nad 57 eur za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého. „Podle německé banky Berenberg se do konce letošního roku budou povolenky prodávat za zhruba 110 eur,“ upozornil Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Kovanda je přesvědčen, že ceny elektřiny budou stoupat také v důsledku pokračujícího přechodu Německa na obnovitelné zdroje. „Letos se v Německu odstavují další tři uhelné elektrárny. Elektřinu rovněž letos přestávají vyrábět tři ze zbývajících šesti jaderných reaktorů,“ uvedl dále pro CNN Prima NEWS Kovanda.
Podle Jiřího Gavora a Štěpána Křečka se už nyní vyčerpal prostor pro absorbování všech těchto cenotvorných faktorů, a tak je nutné počítat s tím, že si minimálně za elektřinu znatelně připlatíme. „Výrazný nárůst burzovních cen se projevit musí, hlavní vlna zdražování přijde na podzim a na přelomu roku. Obchodní složka, platba za vlastní elektřinu, se zvedne zřejmě nejčastěji v rozmezí 10 až 20 procent,“ odhadl Jiří Gavor. A vzhledem k tomu, že zdražování bude nejspíše pokračovat i poté, jeví se jako vhodné na odběr energie zvolit co nejdelší kontrakt.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
