Udělejme z toho holubník aneb Kompromis mezi milovníky i odpůrci holubů
Holubník ve městě Výmar v Německu Zdroj: Getty Images
Věžák, měšťák, holub domácí – zvíře někde mezi. Ani ne domácí mazlíček, ani ne volně žijící živočich. Nikoho moc nezajímá. Nespadají pod ornitology, útulky ani záchranné stanice. Městský holub se považuje za zdivočelého potomka domestikovaného druhu – a tak se vlastně ocitá v právním vzduchoprázdnu. Divoký holub skalní, následně domestikovaný a poté znovu zdivočelý. Kam s nimi?
Někde mezi
Nejsou ani domácími zvířaty, o která by pečovali v útulcích, ani volně žijícími živočichy, kteří by spadali do kompetence záchranných stanic. Zda tedy záchranná stanice zraněného holuba do péče příjme, záleží tak nějak na její dobré vůli. Průkopníkem je například ta pražská pro volně žijící živočichy, která spravuje i první městský holubník v Praze.
„Mezery v zákoně zatím jasně nestanovují hranice pro zacházení s těmito ptáky, navzdory tomu, že se jedná o opuštěné zvíře, které spadá do stejné kategorie jako je pes či kočka,“ popisuje problém autorka iniciativy Městské holubníky Michaela Klimšová.
Veřejný nepřítel, nebo hrdina a parťák
Holub je brán jako znečišťovatel památek a fasád. Jenže právě sochy a střechy jim připomínají jejich přirozené prostředí – skály a útesy. My lidé jsme holuby vytrhli z jejich přirozeného prostředí skal a přemístili je do měst, domestikovali a využili jejich inteligence pro náš prospěch. Tu pak bohužel nahradila moderní technologie a my tak „nepotřebné“ holuby vyhodili na ulici (představte si, že bychom to samé udělali čivavám). Už dávno se zapomnělo na jejich hrdinské činy během válek, kdy doručovali důležité zprávy z front. Někteří holubi zasáhli do historických událostí natolik, že byli vyznamenáni jako váleční hrdinové. Stále jsou na nás do jisté míry závislí a vyhledávají lidskou společnost. Soužití holuba s člověkem začalo zřejmě již v době, kdy spolu sdíleli skalní skrýše. Již tehdy došlo nejspíš k prvním domestikačním pokusům.
Čtěte také
Zbytečně se straší nemocemi
Holub je označován za nepřítele a ve většině lidí vzbuzuje odpor. Mylně se také mluví o nemocech, které holubi přenášejí: „Každá cesta obsazeným metrem nebo autobusem do práce nese vyšší riziko infekce, než když na ulici zvednete zraněného holuba, abyste mu pomohli, řekl německý veterinář Volker Botjes.
Bojuje se proti nim deratizací, trávením, plynováním, likvidací hnízd, instalací hrotů na budovy nebo cvičením dravců. Například na Praze 14 byli před pár dny vypuštěni dva sokoli cvičení na lov holubů. Což i odráží různorodost náhledu na řešení této otázky, a to hned v jednom jediném městě. Protože na rozdíl od cvičení sokolů na „čtrnáctce“ na Praze 1 už rok funguje městský holubník.
Holubník jako kompromis
To je řešení, které je pro tábor odpůrců holubů i jejich ochránců nejlepším kompromisem a zároveň i přijatelným řešením odpovídajícím moderní vyspělé civilizaci.
Modelem toho, jak správně má toto řešení fungovat, je německé město Augsburg, kde se inspirovala i Michaela. „V Augsburgu se vztahuje na holuby přísnější zákon na ochranu zvířat, je nezákonné je zabít nebo jim jakkoliv ublížit. Mají zde velmi dobře rozvinutý koncept městských holubníků, což mě inspirovalo při vedení mého projektu.“
Začala tedy pracovat na propagaci tohoto humánního přístupu k otázce přemnožených holubů v Česku. Za sebou má úspěšně vybudovaný bílovický holubník a další jsou v plánu.
Když to už funguje
Holubník na budově gymnázia v Bílovci začal fungovat v květnu letošního roku. Počká se než holubi z okolí do holubníku najdou cestu, následně se odčerví, okroužkují. Postupně se tam začnou stahovat další a zahnízdí. Jakmile pak začnou v holubníku fungovat a snášet vajíčka, mění se za plastové atrapy. Díky tomu dochází trvale k regulaci počtu holubů. Navíc se již nezdržují na okapech a parapetech budov a neznečišťují fasádu. Trus je odklízen pravidelně, holubi jsou monitorování, kontrolováni veterinárním lékařem a krmeni. Holubi zde mají vše, co potřebují k životu, a nemají důvod opouštět holubník a hledat potravu jinde. Ven se poletí vykoupat, proletět anebo slunit.
Takto krásně a spořádaně to vypadá v holubníku v Bílovci Zdroj: Městské holubníky
Zmíněný holubník vybudovala Praha 1 již loni v červnu na půdě domu u Mariánského náměstí a o provoz se starají pracovníci Záchranné stanice Lesů hl. m. Prahy. Jedná se o první městský holubník v Česku.
Na Praze 3 na Vítkově se plánuje projekt pod záštitou spolku Obecní holubník, v rámci programu národní galerie Umění pro město. V tomto případě půjde o věžový holubník, na jehož výstavbu je potřeba stavební povolení; ostatně kvůli tomu se také projekt zpožďuje. Jedná se i s městskou částí Praha 6, která díky propagátorům myšlenky holubníků odhlasovala konec deratizace a je vybudování holubníku nakloněna.
Vítězný projekt soutěže na podobu uměleckého holubníku. Autorkami vybraného návrhu jsou Karolína Munková a Paulína Závacká Zdroj: Umění pro město
Od října také funguje holubník v Českých Budějovicích, jehož iniciátorkou je Marcela Kassai, i ji na nápad přivedla návštěva Německa. Kapacita holubníku je 200, nachází se u nádraží, kde jich je opravdu hodně. Zde například Marcela holuby z okolí odchytávala a do holubníku přemístila, další se pak přidali dobrovolně. Už teď má ale v plánu další holubník na Mariánském náměstí, v budově bývalé policie.
V holubníku v Budějovicích už je 90 nájemníků Zdroj: Budějovický městský holubník
Plány
V plánu je holubník v Brně, přímo na budově Magistrátu města Brna v Kounicově ulici, kde je iniciátorkou projektu opět Michaela Klimšová. Další jednání probíhají v Jevíčku v Pardubickém kraji, tam by se umístil na půdu bývalé sýpky.
Staňte se ambasadorem ve svém městě
Možnosti vybudování holubníků jsou velké. Může jít o holubník v podkroví budovy, na střeše či v parku. Záleží na dohodě obce, zástupců a majitelů budov. Vybudování bilovického holubníku vyšlo na 60 tisíc korun a provoz ročně přijde na 150 tisíc korun. Instalace hrotů je dražší, nemluvě o děsivém pohledu na umírající holuby, kteří se na ně nabodnou.
K vyspělé společnosti patří i to, jak jsou lidé schopni postarat se o zvířata. Pokud se chcete podílet na vybudování holubníku ve vašem městě, nebo naopak jste majitelem budovy, kde byste rádi takový holubník nechal vybudovat, stačí se poradit nebo stát ambasadorem.
Buduje se holubí záchranná stanice v Praze
Pomoc pro zraněného nebo apatického holuba: Opatřete si papírovou krabici a slunečnicová semínka, na která ho nalákáte. Pokuste se ho odchytit. Zavolat zkuste do nejbližší záchranné stanice, v Praze klidně i do organizace Holubi v nouzi. Díky nim se navíc v pražských Bohnicích buduje léčebné zařízení určené speciálně pro tyto opeřence. Přispět na holubí stanici můžete nákupem na charitativním e-shopu. Historicky úplně první český azyl pro holuby Holubí srdce funguje již od roku 2021 v Březůvkách u Zlína.
Čtěte také
Novinařině se věnuji více než devět let. Vystudovala jsem diplomacii a během své novinářské praxe se věnuji širokému spektru témat, od společenských a lifestylových až po odbornější. Baví mě hledat souvislosti a složitější témata převádět do srozumitelné podoby pro čtenáře. Mou srdeční záležitostí ale vždy byla a zůstávají zvířata. Jsem redaktorka a moderátorka Prima Mazlíčka a právě o zvířatech také nejraději píšu. Miluji je od malička, a přestože mě studium diplomacie původně zavedlo jiným směrem, nakonec si mě moje největší vášeň stejně našla. V naší rodině máme tři psy a já sama ještě dvě kočky. Všechna naše zvířata jsou adoptovaná, a tak z vlastní zkušenosti vím, jak důležité je pomáhat těm, která svůj domov teprve hledají. (barbara.sykorova@iprima.cz)
