ZPRÁVY PLUS - 11.7. v 09:30
V pondělí začala pravidelná roční údržba plynovodu Nord Stream 1, který vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa. Někteří západní představitelé se obávají, že Moskva tento plynovod, jenž je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU, již znovu neotevře. Podle politické komentátorky Lenky Zlámalové Kreml využívá německé hysterie a hraje si s Berlínem jako kočka s myší.
Při údržbě potrubím neproudí prakticky žádný plyn. Německo i další západní představitelé se však obávají, že plyn přes Nord Stream 1 do Evropy nepoteče ani poté, co údržba skončí.
„Vladimir Putin si hraje s Němci, kteří do jisté doby fungovali jako jeho nejvěrnější spojenec, jako kočka s myší. Na to, že ruský plyn v budoucnu přes Nord Stream 1 poteče dál, bych si nevsadila nic. Rusko celou situaci dál bude využívat k tlaku na Evropu,“ řekla Zlámalová ve vysílání CNN Prima NEWS.
Zároveň upozornila, že už nyní někteří Němci vyzývají k omezování vytápění, splachování toalet či doby sprchování. „Když Putin vidí, jak hystericky Němci reagují, tak myslím, že nepůjde o standardní údržbu,“ dodala politická komentátorka.
Ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml a která vývoz plynu potrubím z Ruska zajišťuje, v červnu snížila tok plynu v Nord Streamu 1 zhruba na 40 procent původní kapacity. Zdůvodnila to technickými problémy.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck začátkem července řekl, že se Německo musí připravit i na variantu, že Gazprom bude dodávky plynu omezovat i po údržbě plynovodu. Habeck považuje snížení kapacity v Nord Streamu 1 za politicky motivovaný krok, kterým se Rusko snaží vyvolat nejistotu na evropském trhu a zvýšit ceny plynu.
Náhradu lze hledat v USA i Kataru
Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011. Vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1 222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok. Německo je na ruském plynu závislé, nyní se snaží tuto závislost snížit.
Podle Zlámalové však Evropa zatím neudělala příliš mnoho pro to, aby ruský plyn nahradila jinými zdroji. „Není nutné brát plyn z Ruska. Zima bude taková, jakou si ji uděláme. Evropa by měla být rychlejší v domlouvání dodávek, ne se bičovat, jaká bude zima. Nejsme pasivní oběti, ale aktivní hráči. Neměli bychom plakat a čekat, co udělá Putin,“ řekla.
Poté navrhla konkrétní alternativy: „Francie už se nabídla, že má z jižní Evropy tolik plynu, že ho může dodávat i do střední Evropy. Pokud Evropa s USA či Katarem podepíše dlouhodobé kontrakty, aby otevřely ložiska, tak budou tyto země připravené okamžitě naskočit. Je však třeba počítat s tím, že takový plyn bude dražší. Když s tím ale dokáže žít a prosperovat velká část jihovýchodní Asie, proč ne Evropa.“
