ZPRÁVY PLUS - 14.7. v 09:30
Státní rozpočet má s rostoucími cenami energií a pohonných hmot příjmy stovky miliard, které je potřeba směřovat zpět k občanům. Ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil exministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD). Kabinet Petra Fialy (ODS) zkritizoval, že pomoc v době ekonomické krize je zatím ve hvězdách. Vedle toho bývalý ministr financí za hnutí ANO Ivan Pilný varoval před opatřeními, která jdou prý proti sobě.
Evropská unie se připravuje na nedostatek plynu, zejména kvůli možnému zastavení dodávek z Ruska. V některých zemích už přistupují ke snížení teploty v místnostech a ve hře je zavedení „tržních opatření“. Je situace natolik vážná, že vyžaduje takto radikální řešení?
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
„Doufám, že u nás nic takového nenastane. Snad se česká vláda probere a začne dělat reálnou politiku. Děsí mě také mnoho odborníků, kteří sdílí poplašné zprávy. Až vážná situace nastane, budeme ji řešit, ale stresovat takto lidi je něco neuvěřitelného,“ rozčílil se Škromach. Naopak podle Pilného je důležité se připravit na cokoliv, protože „do hlavy pána v Moskvě nikdo nevidí“ a spekulace ohledně zavření kohoutků do Evropy začínají být vážné.
Škromach však prohlásil, že vláda zatím nepochopila, jakou má vůči lidem odpovědnost. „Chová se, jako by byla v opozici. Vidím to hlavně ze strany občanů. Rozpočet má s ohledem na rostoucí ceny energií nebo pohonných hmot velké příjmy. Vybere navíc možná stovky miliard a vláda měla peníze směřovat zpět k lidem, třeba v podobně mimořádných dávek pro rodiny s dětmi nebo seniory. Němci nebo Rakušané to dělají. Musíme se postarat, ale tady je vše zatím ve hvězdách,“ dodal šéf resortu práce a sociálních věcí z let 2002 až 2006.
Ti, kteří stojí na straně Petra Fialy, však podobnou kritiku odmítají „Pamatujeme si covidové pomoci a zmatky, jak vládní strany navzájem říkaly protichůdné věci. Naše vláda má přístup jiný. Možná jí to trvá déle, ale dělá to tak, aby nemusela schválený tarif dvacetkrát měnit,“ oponoval například místopředseda Sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček v hádce s exministryní financí Alenou Schillerovou (ANO).
Tarif je krok správným směrem
Poslanci ve čtvrtek schvalují takzvaný úsporný tarif. Návrh má pomoci domácnostem snížit náklady za elektřinu a zemní plyn. Mělo by se jednat o fixní částku, kterou za klienta při ročním vyúčtování energií zaplatí stát. Maximální výše je 20 tisíc korun. Na rozdíl například od příspěvků na bydlení není o úsporný tarif, který má platit od října, potřeba nikde žádat. Celkem vláda počítá pro podporu domácností a firem s částkou 66 miliard korun.
„Jsem odpůrcem plošných opatření, ale tady to jinak udělat nejde. Jde o krok správným směrem, ale parametry je těžké odhadnout. Nevíme, jak bude balíček schválen. Je to rychlá a bezproblémová pomoc a hodí se všem,“ zhodnotil vládní návrh Pilný. Někteří politici kabinetu připouštějí zavedení speciální sektorové daně.
„S tarifem to jde proti sobě, vidíme přesně zmíněné vyvolávání pochybností. Je lepší se smířit s nepříjemnou situací, než s nejistotou pro další měsíce. To je i důsledek chování vlády,“ upozornil exministr financí. Škromach k tarifu dodal, že každá pomoc je dobrá, ale v tomto případě přichází pozdě.
Zákon by měl podle bývalého místopředsedy sociálních demokratů stanovit minimální výši příspěvku odvozenou od ceny energií a vláda by ho mohla jen zvyšovat. „Ale opatření opět pomůže spíše lidem s vyššími příjmy a ne těm, kteří to opravdu potřebují,“ podotkl.
