Uhelné elektrárny by mohly být v Česku odstaveny už do konce této dekády, myslí si odborníci. Zdroj: CNN Prima NEWS
Do roku 2033 by Česko mohlo přestat používat uhlí k výrobě elektřiny a tepla. Počítá s tím vládní programové prohlášení pětikoaličního kabinetu Petra Fialy (ODS). Stát chce v oblasti energetiky využít příležitosti, které vidí v takzvané Zelené dohodě neboli Green Dealu. Uhelné elektrárny ale mají být odstavovány, jen pokud za ně bude adekvátní náhrada. Odborníci si ale myslí, že uhlí by v Česku mohlo skončit už do konce této dekády.
„Budeme vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033,“ píše vláda ve svém programovém prohlášení v oblasti energetiky. Dosud se však s koncem uhlí v Česku počítalo až v roce 2038. S tímto termínem totiž přišla v prosinci 2020 Uhelná komise, která své doporučení tlumočila tehdejší vládě Andreje Babiše (ANO).
Rok 2033 byl však ve hře už tehdy (prosazovali jej ministři sociální demokracie), ale k jeho upřednostnění nedošlo. Fialův kabinet tak nyní ambicióznější cíl dává znovu na stůl. A podle expertů z energetického sektoru nejde o cíl nereálný. „Vláda ani nějaké větší regulatorní úsilí nemusí vyvíjet, provozovatele ke konci uhlí nutí ekonomika. Z tohoto pohledu je možné, že uhlí u nás skončí ještě o něco dříve, třeba do roku 2030,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energie.
S koncem uhlí se v oboru již počítá
Za ony ekonomické tlaky Gavor považuje jednak rostoucí ceny emisních povolenek na evropském trhu, jednak samotný vývoj energetické politiky Evropské unie. S koncem uhlí ke konci této dekády podle něho počítají i největší tuzemští výrobci elektřiny. „ČEZ to má v plánu snad s výjimkou jediného bloku, který by měl sloužit jako rezerva,“ vysvětlil.
Gavor považuje za smysluplnou i navrhovanou vládní podporu fotovoltaickým elektrárnám, přestože si v minulosti díky takzvaným solárním baronům nevysloužily zrovna dobrou pověst. „Solární elektrárny mají největší rozvoj před sebou. Nenaráží u veřejnosti na takový odpor jako třeba elektrárny větrné,“ dodal Gavor. Podle něho je i pozitivní zprávou pro Česko, že Evropská unie zařadí mezi čisté zdroje také jádro a zemní plyn. Zejména jadernou energii v našich podmínkách zatím nelze nahradit, myslí si.
Důraz na solární elektrárny vítá také programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. „Fotovoltaika se během minulého desetiletí stala nejlevnějším zdrojem energie. Nové projekty vznikaly raketově po celé Evropě, jen Česko si muselo na novou vlnu zájmu o solární energii počkat. Slib vlády Petra Fialy vybudovat během následujících čtyř let sto tisíc nových solární střech je jasným závazkem, že to myslí s modernizací české energetiky vážně,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Panely dáme na střechy budov
„K fotovoltaickým elektrárnám chceme přistoupit zcela jinak, než tomu bylo dříve. Nechceme podporovat solární parky, nýbrž takzvané ostrovní využití,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS vládní poslanec TOP 09 Michal Kučera, který je zároveň členem sněmovního hospodářského výboru. Znamená to, že vláda chce podporovat instalace na střechách budov a zejména domácností, čímž by se snížila i jejich závislost na dodávkách ze standardních zdrojů.
Kučera ovšem upozornil, aby se s citem postupovalo ve výstavbě větrných elektráren. „Výzkumy ukazují, že největší potenciál pro ně je v Krušných horách. Já bych byl ale nerad, aby se šlo touto cestou. Krušné hory si svou devastací kvůli energetice již prošly v 70. a 80. letech, takže to už nechtějme opakovat,“ dodal Kučera, který je zároveň krajským radním v Ústeckém kraji a v gesci má regionální rozvoj, zemědělství a rozvoj venkova.
