Cena zemního plynu by na Evropském trhu mohla klesnout, jakmile začne proudit plynovodem Nord Stream 2. Zdroj: Getty Images
O plynovodu Nord Stream 2, který pod hladinou Baltského moře propojuje Rusko s Německem, nemělo být v dohledné době přijato žádné rozhodnutí. Potrubí tak může zůstat ležet ladem až do druhé poloviny letošního roku. Jenže šéf společnosti, která výstavbu Nord Streamu 2 kofinancovala, tvrdí, že se zprovoznění o několik měsíců uspíší.
Plynovod Nord Stream 2 se stal součástí jakési psychologické války mezi Ruskem a Západem. Moskva má na jeho zprovoznění eminentní zájem, aby nemusela za transport zemního plynu platit svému současnému úhlavnímu nepříteli Ukrajině. Západu by se stabilita a hlavně vydatnost dodávek strategické komodity rovněž hodila, ale vadí mu napětí, které Rusko ohledně Ukrajiny stupňuje. A tak diskutovaný plynovod rovněž využívá jako jeden z nástrojů nátlaku na Moskvu.
Nord Stream 2 je po technické stránce k přepravě plynu připraven prakticky již od loňského září a nyní se jen čeká na vyjádření německých a unijních úřadů. Německý regulátor energetických sítí Bundesnetzagentur se ale před časem nechal slyšet, že o zprovoznění Nord Streamu 2 nebude rozhodnuto dříve než ve druhé polovině roku 2022. Nyní se však objevily informace, podle nichž by plynovod mohl získat zelenou o několik měsíců dříve.
Nekonečný příběh schvalovacího procesu
„Agentura (Bundesnetzagentur) plynovod posuzuje přesně podle plánu. Mohl by být zprovozněn už v polovině roku 2022. Nord Stream 2 je důležitý,“ řekl agentuře Reuters Klaus-Dieter Maubach, výkonný ředitel společnosti Uniper, která je jedním z pěti firem, které plynovod Nord Stream 2 spolufinancovaly a hodlají jej provozovat.
Jenže to by znamenalo, že Bundesnetzagentur o Nord Streamu 2 rozhodne nejpozději do konce dubna. Pokud jej schválí, bude následovat podobný proces ještě na úrovni Evropské unie, která má na posouzení způsobilosti Nord Streamu 2 k dodávání plynu dva měsíce. „Tato lhůta ale může být o další dva měsíce prodloužena, bude-li třeba,“ píše agentura Reuters.
Rusko, Ukrajina, nebo USA?
V souvislosti s Nord Streamem 2 se již několik týdnů spekuluje o důvodech slábnoucího tlaku ve stávajících plynovodech, jimiž Rusko „napájí“ Evropu. Zejména pak v plynovodu Jamal, který vede do Německa přes Bělorusko a Polsko. Dodávky začaly váznout před Vánoci a o posledním adventním víkendu se téměř zastavily. Poté plyn začal proudit opačným směrem. Situace byla o to palčivější, že ve stejném okamžiku ceny zemního plynu lámaly na burze historické rekordy a šplhaly se nad 150 eur za megawatthodinu, což odpovídalo meziročnímu nárůstu až o 800 procent.
Západ začal obviňovat Rusko, že tím tlačí na urychlení zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, Kreml podobná obvinění celou dobu striktně odmítá. A podobně se nyní vyjádřil i šéf Uniperu Maubach. „Nevidím žádné politické zásahy. Samozřejmě, že jsou zde politická rizika. Pokud se rusko-ukrajinský konflikt vyostří, plynovod by se mohl stát předmětem sankcí ze strany USA,“ řekl Maubach agentuře Reuters.
Putin: EU si za drahý plyn může sama
Ruský prezident Vladimir Putin má ale jasno v tom, kdo za vysoké ceny plynu na evropském trhu může. „Evropská unie může obviňovat pouze sebe z politiky, která vede k rekordním cenám zemního plynu,“ uvedl Putin na Štědrý den pro zpravodajskou agenturu RIA. Podle něho totiž dochází v rámci evropské sedmadvacítky k přeprodeji „laciného ruského plynu“ mezi jednotlivými členy EU za mnohem vyšší ceny. Za „překupníka“ označil Německo, které prý plyn prodává Polákům a Ukrajincům podle smluv o takzvaných reverzních dodávkách.
Podle ruského vicepremiéra Alexandra Novaka Evropská unie chybovala při zajišťování dodatečných dodávek zemního plynu z Ruska, a to právě v podobě zpožďování zprovoznění plynovodu Nord Stream 2.
„Evropští spotřebitelé mají podle mého názoru velký zájem na tom, aby projekt začal fungovat, zatímco společnosti, které se na něm podílejí, mohly podat dodatečné požadavky v rámci dlouhodobých vztahů na dodávky plynu tímto novým plynovodem,“ řekl Novak ruské státní televizi Rossija-24. Země, které dostávají plyn na základě dlouhodobých dohod, jej získávají podle Novaka mnohem laciněji.
