Německý scénář války
Německá armáda má podle deníku Bild rozpracovaný podrobný scénář možného střetu Severoatlantické aliance s Ruskem. Předpokládá, že konflikt by začal v Pobaltí a na hranicích s Polskem, kde by byly nasazeny desítky tisíc vojáků. Dokument, ke kterému deník získal přístup, začíná ruskou mobilizací letos v únoru a končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025. Německé ministerstvo obrany scénář odmítlo komentovat, uvedlo ale, že se věnuje analýze různých možností včetně těch, které mohou být krajně nepravděpodobné.
Podle německého scénáře by Rusko mohlo v únoru začít s novou mobilizací, kdy by do armády odvedlo 200 tisíc mužů. Následně by kvůli váznoucí západní pomoci Ukrajině zaznamenalo značný úspěch v jarní ofenzivě proti ukrajinským silám. Na vojenský postup by Moskva navázala rozsáhlými kybernetickými útoky především v Pobaltí a také provokacemi, ke kterým by v pobaltských republikách využila ruskou menšinu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nedá se tím trefit cíl. Rusové si stěžují na zbraně ze Severní Koreje, jsou prý „prokleté“
Masivní propaganda
V září by Rusko využilo společné manévry se svým spojencem Běloruskem k rozmístění 50 tisíc ruských vojáků na západě Ruska a v Bělorusku. Německý scénář počítá s další eskalací, kdy by v říjnu Rusko přemístilo do své exklávy Kaliningradu mezi Polskem a Litvou rakety středního doletu. Zároveň by v Kaliningradu začalo s masivní propagandou, kdy by tvrdilo, že země Severoatlantické aliance se připravují na invazi.
Pozornost Ruska by přitom podle německého scénáře byla zaměřena na suvalský koridor, což je strategický pás země podél polsko-litevské hranice, který odděluje Bělorusko od ruské exklávy Kaliningradu. Od prosince by v této oblasti mohl vypuknout uměle vyvolaný pohraniční konflikt s řadou mrtvých. Spor by navíc, jak Bild upozornil, využil možného složitého období po prezidentských volbách v USA, kdy by se Spojené státy mohly dočasně ocitnout bez vedení.
Německý ministr obrany Boris Pistorius na základně NATO v Litvě (18. 12. 2023) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Německý ministr obrany Boris Pistorius na základně NATO v Litvě (18. 12. 2023) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Belgická ministryně obrany Ludivine Dedonderová na základně NATO v Litvě (19. 12. 2023) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Belgická ministryně obrany Ludivine Dedonderová na základně NATO v Litvě (19. 12. 2023) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Britský opoziční lídr Keir Starmer s vojáky NATO v Estonsku (21. 12. 2023) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Britský opoziční lídr Keir Starmer s vojáky NATO v Estonsku (21. 12. 2023) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Britský opoziční lídr Keir Starmer s vojáky NATO v Estonsku (21. 12. 2023) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Vojáci NATO v Polsku (5. 1. 2024) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Německý ministr obrany Boris Pistorius na základně NATO v Litvě (18. 12. 2023) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Německý ministr obrany Boris Pistorius na základně NATO v Litvě (18. 12. 2023) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Belgická ministryně obrany Ludivine Dedonderová na základně NATO v Litvě (19. 12. 2023) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Belgická ministryně obrany Ludivine Dedonderová na základně NATO v Litvě (19. 12. 2023) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Britský opoziční lídr Keir Starmer s vojáky NATO v Estonsku (21. 12. 2023) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Britský opoziční lídr Keir Starmer s vojáky NATO v Estonsku (21. 12. 2023) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Britský opoziční lídr Keir Starmer s vojáky NATO v Estonsku (21. 12. 2023) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Vojáci NATO v Polsku (5. 1. 2024) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Stovky tisíc vojáků a Den X
Německý dokument následně předpokládá mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, při kterém by Kreml osočil Západ z přípravy útoku na Rusko. Na schůzce NATO v lednu 2025 by Polsko a Pobaltské státy vyzdvihly rostoucí hrozbu ze strany Ruska. To by situaci propagandisticky obrátilo, a v březnu by do Běloruska a k Pobaltí vyslalo další vojáky.
Aliance by se v reakci rozhodla k odstrašujícímu opatření, které je v dokumentu označeno jako Den X, kdy by do Polska a Pobaltí povolala 300 tisíc vojáků včetně 30 tisíc německých. Scénář končí 30 dní po Dni X, kdy proti sobě stojí přes půl milionu ruských a aliančních vojáků. Zda by Rusko nakonec ustoupilo, nebo by situace přerostla ve válku, scénář neuvádí.
Deník Bild se s dotazem na pravděpodobnost takové varianty obrátil na německé ministerstvo obrany. Jeho mluvčí se ke konkrétnímu dokumentu odmítl vyjádřit. „Zvažování různých scénářů, i když jsou extrémně nepravděpodobné, je každodenní součást vojenské činnosti, zejména při výcviku,“ doplnil však.
Nebezpečí do konce desetiletí
Ministr obrany Boris Pistorius v prosinci v rozhovoru pro Welt am Sonntag uvedl, že Evropa by mohla čelit dalšímu nebezpečí z Ruska koncem desetiletí, a měla by posílit svoji obranu. „Výhrůžky baltským státům, Gruzii a Moldavsku musejí být brány velmi vážně. Není to jenom řinčení zbraněmi. Mohli bychom čelit nebezpečí koncem desetiletí,“ prohlásil.
Přípravě na možný konflikt se věnuje vícero států NATO a také Švédsko, které o vstup do Aliance usiluje. V Česku se podle náčelníka generálního štábu české armády Karla Řehky roky nevedla seriózní diskuse o obraně. V prosinci v této souvislosti prohlásil, že válka s Ruskem sice nyní není pravděpodobná, ale není ani nepředstavitelná.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry brutálního úderu na ruské vojáky. Přežila jen myš, lezla po mrtvém okupantovi
