Pokud budou boje na Ukrajině pokračovat ve stávající intenzitě, stane se válka už na jaře třetím nejkrvavějším konfliktem celé ruské historie. Analytik listu Kyiv Post Steven Kopits se proto domnívá, že počet ruských obětí už začne vytvářet na ruskou vládu enormní tlak. Válka tak prý může letos skončit.
Válka na Ukrajině je hrůzná a krvavá od samého počátku. Jenže během listopadu a prosince boje nabraly ještě větší dynamiku. Podle Ukrajinců ztráceli Rusové v tomto období každý den tisíc mužů. Ztráty Kyjeva jsou bezesporu také obrovské, ale úzkostlivě utajované.
Analytik listu Kyiv Post Steven Kopits se domnívá, že tímto tempem nemůže válka pokračovat donekonečna. Podle něj má každý konflikt svůj strop definovaný ekonomickými a vojenskými kapacitami nebo udržováním politické a společenské podpory. Významnou roli ale hraje také počet obětí, který ovlivňuje veřejnou podporu konfliktu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusové za pár dní vystříleli rakety, které vyráběli měsíce. Analytik popsal slabiny Kinžalu
Rusové měli údajně ztratit asi 360 tisíc vojáků. Blíží se tak k číslu 450 000, které reflektuje počet obětí během Krymské války (1853–1856). Tehdy navíc mnozí vojáci neumírali na poli, ale v katastrofálních podmínkách v nemocnicích.
Třetí nejhorší válka
Podle Kopitse Rusové v kontextu ztrát překročí toto číslo už na jaře, čímž se stane válka na Ukrajině třetím nejkrvavějším konfliktem ruské historie. Horší už byly pro Moskvu jen světové války.
Kopits se domnívá, že dalším milníkem bude 650 tisíc ruských obětí, což bude stropem, při kterém se může schylovat ke konci války, k tomuto číslu by Rusko při pokračujícím tempu válčení dospělo ještě letos.
„I přes všechna cenzorní opatření ruské vlády jsou úmrtí více viditelná oproti minulosti. Rusko je navíc přece jen o něco civilizovanější zemí než v 19. století a tolerance veřejnosti může být odpovídajícím způsobem nižší,“ napsal analytik.
Podstatným argumentem pro tlak na ukončení války ze strany ruské veřejnosti je podle Kopitse i fakt, že se vůbec neválčí na území Ruska. Když nacisté během druhé světové války klepali na brány Stalingradu, vzedmutí veřejnosti bylo logicky úplně jiné.
Motivace k válce
„Achillovou patou Ruska je právě to, jak moc málo je v sázce. Putin by mohl zítra nařídit, aby se vojáci vrátili domů, a Rusko by na tom nebylo o nic hůř než v roce 2014 (kdy Rusové anektovali Krym, pozn. redakce), kdy Rusko skutečně zažívalo jakousi renesanci,“ zmínil Kopits.
Ukrajinci jsou podle něj v opačné situaci, musejí si prý definovat cenu, kterou budou ochotni zaplatit za vlastní nezávislost.
„Nezávislost má cenu velmi velkého počtu ukrajinských životů. Výsledek této války pravděpodobně zformuje osud Ukrajiny a Evropy na příští století. Stejně jako porážka ukrajinského boje za nezávislost v roce 1917 určila příběh Ukrajiny až do pádu Sovětského svazu v roce 1991,“ uzavřel expert.
