Ukrajina nemá koho verbovat. Muži utíkají do zahraničí, přiznal starosta Kyjeva
Ukrajinu trápí problémy s náborem vojáků. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička je příčinou úprk mladých mužů do zahraničí. Vládní nařízení totiž umožňuje mužům ve věku 18 až 22 let opustit zemi a do armády mohou být mobilizováni muži až od 25 let. Kličko proto navrhuje změnu – hranici by snížil na 23 nebo 22 let, píše Politico.
„Máme obrovské problémy s vojáky — s lidskými zdroji,“ řekl starosta Kyjeva Vitalij Kličko podle webu Politico. Zároveň uznal, že téměř čtyři roky války měly negativní dopad na schopnost Ukrajiny doplňovat své řady. Ruské jednotky podle něj neúnavně postupují vpřed a jejich útoky jsou jako z „počítačové hry“. „Prostě nepřestávají útočit, nezajímá je, kolik vojáků padlo,“ uvedl Kličko.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nechceme umřít, pomozte, žadoní ukrajinští vojáci na falešném videu. Viděly ho miliony lidí.
Podle současných pravidel mohou být Ukrajinci mobilizováni od 25 let. Kličko navrhl, že by se to mělo změnit. „V minulosti sloužili v armádě osmnáctiletí – ale to jsou děti. V současné době můžete být na Ukrajině mobilizováni pouze od 25 let. Mohlo by se to snížit o rok nebo dva – na 23 nebo 22 let,“ navrhl starosta.
Ruská převaha v lidské síle je stále výraznější
Kličko v rozhovoru pro server Politico upozornil také na to, že nerovnováha mezi lidskými zdroji Ukrajiny a početní převahou Ruska se stále prohlubuje. „Oni (Rusové) mají rozkaz a postupují vpřed. Naši zemi úspěšně bráníme už téměř čtyři roky, ale je to těžké. Odvaha bojovat je stále tady – a to je velmi důležité,“ dodal Kličko.
Budoucnost země podle něj závisí na zvrácení tohoto odlivu. „Byli bychom rádi, kdyby se vrátila polovina mladých lidí. Ale k tomu potřebujeme mír, pracovní místa a dobrou kvalitu života. Po válce nás čekají obrovské výzvy,“ sdělil Kličko.
Česko přijalo nejvíc uprchlíků v poměru k počtu obyvatel
Na Ukrajině nicméně obavy z exodu mladých mužů rostou. Vládní nařízení vydané v srpnu, které umožňuje mužům ve věku 18 až 22 let opustit zemi, se časově shoduje s prudkým nárůstem počtu Ukrajinců hledajících ochranu v zemích EU. Nedávné údaje ukazují, že země EU v září udělily Ukrajincům více než 79 000 nových rozhodnutí o dočasné ochraně – nejvyšší měsíční počet za dva roky.
Největší podíl přijaly Německo, Polsko a Česko, přičemž Česko mělo nejvyšší poměr příjemců dočasné ochrany k počtu obyvatel (35,7 na 1 000). Polsko zaznamenalo největší nárůst v absolutních číslech, když přibylo téměř 13 000 nových příchozích, následovalo Německo (+7 600) a Česko (+3 500). Pouze Francie zaznamenala mírný pokles o 240 osob. Ženy tvořily 44 procent všech chráněných osob, nezletilí 31 procent a muži asi 25 procent. Ukrajinci představovali více než 98 procent všech osob, kterým byla udělena dočasná ochrana v rámci programu EU, který byl v červnu prodloužen do března 2027.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajinci zničili ruský odpalovací „Triumf“ a muniční sklad. Razantní úder zachytilo video
vaclav.cerny@iprima.cz
