Neúspěch letní protiofenzivy, patová situace na bitevním poli zkombinovaná s odklonem pozornosti Západu k Izraeli a čím dál častější volání po míru – to jsou tři hlavní problémy, které teď Ukrajinu sužují. Někdejší britský důstojník Richard Kemp pro The Telegraph napsal, že Kyjev nejlepší šanci na vítězství už promarnil.
Pomohla tomu média, podíleli se na tom vojenští experti i západní politici. Západ vytvořil z ukrajinské letní protiofenzivy mýtický konstrukt, který měl naprosto změnit dynamiku války. Protiútok měl přinést pro Kyjev na frontě významný průlom a srazit Rusy na kolena. Jenže to se nestalo.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Chcete snad další srpen 1968? Válka není problém jen Ukrajiny, ale celého světa, říká Zelenská
Ukrajinci nedokázali zopakovat úspěšnou protiofenzivu z podzimu loňského roku. Na několika místech fronty sice během posledních měsíců došlo k lokálním průrazům, jako celek ale ruský obranný val vydržel.
Ukrajinci přitom věděli, že musí Rusy dostatečně zatlačit ještě před dalším příchodem zimy. A také tušili, že Západ jim už možná nikdy nepošle tolik zbraní a vojenské techniky jako před zmiňovanou letní a končící protiofenzivou. Neúspěch protiútoku je ale pouze jedním problémem Ukrajiny, na který se začaly nabalovat další.
Západ jel na půl plynu
Někdejší důstojník britské armády Richard Kemp shrnul pro The Telegraph popsané skutečnosti těmito pro Kyjev krutými slovy: „Ukrajina promarnila nejlepší příležitost na porážku Putina“. Podle Kempa ale svůj díl viny nesou také ukrajinští spojenci. Západ totiž dlouho otálel s pomocí, protože nechtěl Putina vydráždit. Silnější zbraně se pak do Kyjeva prý dostaly příliš pozdě.
„Tvrdou pravdou je, že protiofenziva mohla být úspěšná, kdyby se USA a evropské země postavily na nohy. Neudělaly to. Poskytly pouze dostatečnou vojenskou pomoc, aby Ukrajina mohla bojovat, ale ani zdaleka ne takovou, aby zajistily vítězství proti tak silnému nepříteli. Každý krok byl poznamenán otálením a neochotou poskytnout Ukrajině nástroje, které potřebovala k dokončení práce,“ napsal Kemp.
Získat další podporu od Západu teď bude pro Ukrajince čím dál těžší. Pozornost USA se zčásti stáčí k Blízkémů východu, kde propukla válka mezi Izraelem a Hámasem. A i když americký prezident Joe Biden tvrdí, že dokáže udržovat při životě oba spojence zároveň, realita může být jiná. Ameriku navíc čekají volby a příští nájemník Bílého domu už nemusí být vůči Ukrajině tak shovívavý.
Spory uvnitř Ukrajiny
Že se situace na bitevní poli ve východní Evropě blíží k mrtvému bodu, možná tuší už i kyjevské velení. Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj prohlásil, že válka dosáhla patového bodu a že nedojde k žádnému „překrásnému“ průlomu.
Za tato slova si ale vysloužil kritiku z kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského, což podle CNN ukazuje na rozbroje mezi jednotlivými složkami ukrajinského velení. Zelenskyj jako politik totiž ví, že řečnění o patové situaci spojence nijak nemotivouje k další podpoře Ukrajiny.
V posledních dvou týdnech k tomu zesílil tlak na Ukrajinu, aby začala rýsovat podmínky příměří. Zelenskyj ale něco takového odmítá. Nadále bezúnavně usiluje o to, aby dal Západ Ukrajině další šanci.
„Nikdo nevěří v naše vítězství tak jako já. Nikdo,“ popsal Zelenskyj pro časopis Time zoufalost, která provází jednání se západními partnery.
