Ukrajinci odcházejí bránit vlast
Průmyslové podniky, doprava, ale třeba i zdravotnictví – tam všude najdeme lidi z Ukrajiny. Často vykonávají práci, o kterou Češi nestojí. A pokud by chtěli bránit vlast a vrátili se zpět na Ukrajinu, řada odvětví by najednou nefungovala. Varuje před tím Svaz obchodu a cestovního ruchu. Ministerstvo zahraničí oznámilo, že se omezí vízová činnost na velvyslanectví v Kyjevě. A i to by mohlo negativně ovlivnit chod firem.
Ukrajinští dobrovolníci pletou na skrytém místě v Praze maskovací sítě pro svoje vojáky. Když mají hotovo, posílají zboží v pytli autobusem na Ukrajinu. Zrovna jako nyní. Povezou je ti, kteří se vracejí zpátky domů.
Zelenskyj povolá do služby rezervisty, všeobecnou mobilizaci zatím odmítá
Rusko spustilo invazi na Ukrajinu. Prezident Vladimir Putin uznal nezávislost samozvaných republik Doněck a Luhansk. Do oblasti poté vyslal ruské vojáky, kteří zde mají „udržovat mír“. Při ostřelování ze strany proruských separatistů zemřeli za posledních 24 hodin dva vojáci, informovala agentura Reuters. Putin v úterý odpoledne dostal souhlas horní komory ruského parlamentu k užití ruských vojsk v zahraničí. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba mezitím požádal Západ o další zbraně a prezident Volodymyr Zelenskyj povolal do služby vojáky v záloze. Americký prezident Joe Biden oznámil nové sankce.
V Česku žije a pracuje zhruba 180 tisíc Ukrajinců. „Odchod 50 procent z nich by znamenal, že se zpomalí fungování řady firem, které už teď nestíhají plnit zakázky. A velmi často se může stát, že v nemocnicích a v domovech důchodců nebude mít kdo uklízet. V konečném důsledku by to možná znamenalo znovu povolání armády, protože ty lidi nemá kdo nahradit,“ konstatuje viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
Třeba ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze pracují stovky Ukrajinců. „Všeobecných zdravotních sester je dlouhodobě nedostatek,“ říká mluvčí nemocnice Marie Heřmanová.
A zpomalení výroby může českým firmám způsobit i omezení vydávání pracovních víz pro Ukrajince, kterou oznámilo ministerstvo zahraničních věcí. „Ambasáda v Kyjevě bude nadále fungovat s tím, že bude potřeba omezit na nějakou dobu nabírání víz a tahle agenda se bude přesouvat na generální konzulát ve Lvově, zatímco konzulární agenda týkající se našich občanů bude pokračovat nadále,“ pronáší náměstek ministerstva zahraničních věcí Martin Dvořák (STAN).
„To, že se zastaví možnost náborovat a procesovat lidem povolení, toho se bojíme víc než nějakého odlivu zaměstnanců. V případě konfliktu se můžou ambasády zavřít, zastavit procesy a nemuseli by včas přicházet noví zaměstnanci, které mají naplánované,“ uvádí manažer zahraničního náboru ManpowerGroup Tomáš Řehák. Firmy tak začínají podle Tomáše Řeháka hledat pracovníky třeba v Srbsku nebo Makedonii.
