O příběhu tříletého Tomáška jsme vás informovali v listopadu. Chlapec, který se narodil předčasně, trpí autismem, ADHD a psychomotorickou retardací. Největší překážkou pro něj byly cesty MHD, při kterých si často ubližoval. A i díky čtenářům CNN Prima NEWS se podařilo vybrat dostatek peněz, aby si rodina mohla pořídit osobní vůz. Maminka Jana mluví o štěstí a cítí obrovskou úlevu.
Sledovat, zda se podaří díky solidaritě lidí vybrat dostatek peněz na nutné výdaje, je mnohdy stresující. Na Janu a Tomáška se však usmálo štěstí, jak žena sama uvádí. „Byla to neskutečná úleva a absolutní pocit vděku, že se to podařilo. Nevěřila jsem tomu. Je tolik sbírek a v dnešní době, pokud nemáte kontakt na známé lidi, tak je to o štěstí. My to štěstí měli, nejen díky vám,“ konstatovala maminka.
Tomášek s maminkou Janou. Zdroj: Jana Tomášková
Malý Tomášek trpí nejen atypickým autismem. Doprava městskou hromadnou dopravou pro něj představuje peklo. Zdroj: Donio.cz
Tomášek díky solidaritě lidí získal potřebné auto. Zdroj: Jana Tomášková
Svůj vděk směřuje i k maminkám, které se ve skupině na Facebooku spojily a pomohly Tomáškovi k vytouženému vozu, díky němuž se už nemusí stresovat z hromadné dopravy. Cílová částka byla stanovena na 120 tisíc korun. Díky lidem se podařilo vybrat dokonce více, a to 133 111 korun. „Plně jsme zafinancovali osobní automobil, našli jsme pro nás vyhovující vůz s dostatkem místa, do kufru se vleze i kočár pro Tomáška,“ přibližuje Jana.
Přišla vytoužená samostatnost
Nejen auto, ale i kočárek, který je poměrně velký, je pro rodinu velmi důležitý – Tomášek nezvládá ujít delší vzdálenosti. Nyní přichází další poměrně radostná činnost: výběr vyhovující autosedačky. „Hodně toho najezdíme – každý den dojíždíme do speciální školky a k lékařům. Proto vybíráme kvalitní a zejména bezpečnou sedačku,“ uvedla.
Každý jeden finanční příspěvek, který lidé na sbírku poslali, pomohli Tomáškovi s Janou se značně osamostatnit. „Pocit samostatnosti díky autu je neuvěřitelný: možnost sednout a prostě jet. Pro někoho samozřejmost. Nám se to splnilo jen díky sbírce na Donio,“ zdůraznila Jana. I ve svém zdravotním stavu začíná Tomášek dělat pokroky. „Na logopedii dostal pochvalu, že se snaží komunikovat. Na neurologii jsou taktéž v rámci možností pozitivní zprávy, Tomášek se začal více zapojovat do her s ostatními,“ přiblížila maminka.
Přesto Tomáškova cesta za kvalitnějším životem nekončí. „V lednu ho čeká návštěva Fakultní nemocnice Motol, jedeme na oční kliniku. Kromě autismu a dalších přidružených diagnóz, se od narození potýká se strabismem a nevyvinutým očním svalem. Tomášek je v péči lékařů již od narození, a tak hůř snáší doktory a vyšetření. Jen v Motole jsou na to připraveni, proto absolvujeme cestu z Ostravy tam,“ vysvětlila Jana a doplnila, že pevně věří, že lékaři synovi pomohou.
Tříletý Tomášek má o důvod více se usmívat. Zdroj: Jana Tomášková
Tomášek díky solidaritě lidí získal potřebné auto. Zdroj: Jana Tomášková
Tříletý Tomášek podstupuje i řadu terapií. Zdroj: Jana Tomášková
Malý Tomášek trpí nejen atypickým autismem. Doprava městskou hromadnou dopravou pro něj představuje peklo. Zdroj: Donio.cz
Malý Tomášek trpí nejen atypickým autismem. Doprava městskou hromadnou dopravou pro něj představuje peklo. Zdroj: Donio.cz
Malý Tomášek trpí nejen atypickým autismem. Doprava městskou hromadnou dopravou pro něj představuje peklo. Zdroj: Donio.cz
Malý Tomášek trpí nejen atypickým autismem. Doprava městskou hromadnou dopravou pro něj představuje peklo. Zdroj: Donio.cz
Malý Tomášek trpí nejen atypickým autismem. Doprava městskou hromadnou dopravou pro něj představuje peklo. Zdroj: Donio.cz
Malý Tomášek trpí nejen atypickým autismem. Doprava městskou hromadnou dopravou pro něj představuje peklo. Zdroj: Donio.cz
Jak se svěřila, udělat první krok a říci si o pomoc je opravdu těžké. „Přiznat si, že na to nestačím sama, bylo to nejtěžší – a pak vystoupit na veřejnosti. Samozřejmě je nutné se připravit na negativní reakce, ty budou. Ale ten, kdo má zdravé děti a nemusí řešit jakékoliv starosti s péčí o handicapované dítě, si to málokdy umí představit,“ doplnila.
A co by poradila těm, kteří se nachází v tiživé situaci a také by si chtěli říci o pomoc, ale stydí se? „Nebojte se, neulehčíte život jen sobě, ale hlavně svému dítěti. To je to první, co mi řekla paní primářka neurologie – že musím myslet i na sebe, protože pokud ‚padnu‘ já, tak co pak Tomášek,“ dodala.