Skrytý poklad Krušných hor. Ke Klopotskému vodopádu po desetiletí nikdo nesměl

Klopotský vodopád

Klopotský vodopád

Na dohled od hodně navštěvovaného národního parku České Švýcarko můžete najít místo, o kterém téměř nikdo neví. Ke Klopotskému vodopádu totiž desítky let nikdo nesměl. Tvoří totiž přírodní hranici s Německem, a tak panovala obava, že by tudy lidé za minulého režimu utíkali za svobodou. Na místo jsme se vypravili s pořadem Prima Česko.

Turistická trasa vede ke Klopotskému vodopádu teprve od roku 2019. Dojít si k němu musíte pěkně po svých. Poslední možnost, kde nechat auto, je v Dolním Žlebu na Děčínsku, nedaleko můžete přijet i vlakem a přímo od nádraží se pak vydat po zelené značce.

Uměle vytvořený a později zapovězený

Dlouhé roky se k vodopádu nemohlo. V roce 1955 tu natáhli ostnatý drát a za něj se dalo jen s povolenkou. A tu měl málokdo. Cesta se uzavřela i pro místní. Někteří z nich se dokonce museli odstěhovat ze svých domovů. Klopotský vodopád totiž tvořil už od roku 1459 přírodní hranici s Německem. „Tam byly domy v zakázaném pásmu. Zbyla tam část Dolního Žlebu a Klopot. A protože se tam mohlo jen na propustku a bylo to komplikované, tak potom ty domy zbourali. A lidé, co tam bydleli, dostali náhradní bydlení,“ vypráví o ne zas tak dávné historii vlastivědec Karel Steiner.

Z původní obce už tu zbyly jen základy domů a schody, které vedly k místní hospodě. Teď jsou součástí turistické trasy. Nejspíš i díky tomu je tento kus přírody téměř neobjevený. Cesta k vodopádu přitom není náročná. Velká část navíc vede podél kaňonu Labe s výhledem na Labské pískovce. Asi po dvou kilometrech se dostanete k vodopádu. Zajímavostí určitě je, že není dílem přírody. Na jeho vzniku se podílel člověk. „Protože lidé potřebovali energii vždycky. Tak tam se ten potůček nabízel, aby poháněl pilu, která zase řezala dřevo. V roce 1856 tam dva chlapíci postavili rybníček, aby získali zásobu vody, kterou potom pouštěli na náhon své pily,“ vykládá v pořadu Prima Česko Karel Steiner.

Pilu už tu sice nenajdete, zbourali ji v 70. letech minulého století. Jezírko, které kvůli ní vzniklo a do kterého ústí Klopotský potok, je tu ale nedotčené stále a spolu s ním i speciální smyk. „Po tom smyku se právě pouštěly ty kmeny, které se tam těžily, protože to byl výhodný způsob přibližování dřeva,“ říká vlastivědec.

Dnes Klopotský vodopád těší turisty a otužilce

Teď už jezírko původnímu účelu neslouží, je ale častým cílem otužilců, kteří se sem chodí koupat.

Pokud ale nejste otužilci, můžete se projít dál po stezce, kterou vede Klopotský potok, a třeba budete mít štěstí – stejně jako my – a potkáte tu chráněného mloka skvrnitého, který je v Česku silně ohroženým druhem. Na tomto místě se mu prý ale velmi daří.

Tagy:
národní park Německo dům Krušné hory Česko okres Děčín vodopád turistická stezka Karel Steiner Děčín XIV-Dolní Žleb